poster

Synové Norska (festivalový název)

  • Norsko

    Sønner av Norge

  • Švédsko

    Revolt

  • Francie

    Une éducation norvégienne

  • USA

    Sons of Norway

Drama / Komedie

Norsko / Švédsko / Dánsko / Francie, 2011, 88 min

Režie:

Jens Lien

Scénář:

Nikolaj Frobenius

Kamera:

Morten Søborg

Hudba:

Ginge Anvik
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • KanjiVital
    ***

    "Podívej se na to. Podívej se na to všechno. Je to kurva bordel, ale líbí se mi to! Je to k popukání. To je svět, a ten se skládá z malinkatých kousků výkalů. Blbost. Chaos je blbost. osobnost je blbost, všechno je blbost, ale jakmile to pochopíš, zjistíš, že v životě je všechno možné. ACH ANO, SVOBODA JE HOVNO. HOVNO JE SVOBODA. JAKMILE TO POCHOPÍŠ, JE MOŽNÉ COKOLIV."(14.2.2016)

  • PetrPan
    ****

    "Chlapci a děvčata pěstujte prasata, Země je kulatá a svinstva je tu dost, dost, dost..." Už ani nevím, která punková kapela mi tenhle střípek textu vtiskla do vzpomínek, ale nijak mě to netrápí. Jako obyčejná metalová mánička bez potřeby rebelie proti všemu jsem punkem zůstal neosloven. Na druhou stranu ale na dost věcí zvysoka seru a jsem línej jako prase, čili kdo ví, možná jsem i víc punk než Johnny Rotten. Ale teď k Synům Norska, v podstatě jednoduché pojednání o tragédii, která vstoupí do života jedné lehce ulítlé, ale nadmíru šťastné rodiny a o tom, co bylo dál. Od smutku přes šílenství a fázi navšechnovámseru až po návrat k normálu. A o tom to (tady bych měl napsat kurva) je. Svým způsobem paradoxně pocta punku, která tak trochu chčije proti větru a plive do ksichtu nesmyslným vzpourám. I když ono je asi potřeba si projít žumpou, aby si člověk vážil těch na první pohled všedních "malých" krás. P.S. Tak hranatej zase nejsem, laskavý a úsměvný to bylo taky, možná i víc.(29.7.2016)

  • Morholt
    **

    Tak tohle mě zklamalo. A hodně. Byl to takový kočkopes, který ovšem nebyl ani pořádným dramatem, ani pořádnou komedií. A už vůbec nebyl tím, za co ho distributor vydává. Komplikovaný vztah otce se synem? A kde? Vždyť si naprosto skvěle rozuměli a otec syna mohutně podporoval. Konflikt mezi punkem a hippies? Ani náhodou. Jediný konflikt tu byl s jakousi norskou obdobou teddy boys a s učitelským sborem. A nakonec i ten přechod k punku nebyl důsledkem bolestné ztráty. Co se samotného vykreslení punku a muziky týče, tak to je jen soubor klišé včetně toho., že aby jste hráli punk, nemusíte umět hrát. Musíte. I ty Pistole, jejichž muzika provázela celý film, hrát trochu uměly. Nejsvětlejším okamžikem tak bylo krátké vystoupení Johnnyho Rottena, ale to Syny Norska v mých očích zachránit nemohlo. 30%(11.6.2014)

  • Hannibal92
    ***

    Z ukázek jsem se na Syny Norska těšil nejvíc z celého Severského filmového podzimu a jak moc jsem se na něj těšil, tak moc mě zklamal. Připadá mi, jako by film sám nevěděl jestli je komedie, nebo drama a celou dobu se rozhoduje zkoušením jednoho žánru a za chvilku zase druhého žánru, což podle mně nevypadá vůbec dobře. Rozhodně jsem se u toho nezasmál tolik jako u jiných filmů na festivalu a rozhodně to nebylo tak dramatické jako třeba Královské klenoty. Jinak teda jedná z mála špičkových postav je Otec Nikolaje, ten je fakt borec. [Severský filmový podzim 2012 - Kino Atlas - 17.11.2012](19.11.2012)

  • Radko
    ***

    Rodina zložená z alternatívneho ľavičiarskeho architekta-nudistu a eko mamy šmrncnutej skôr tradičnou výchovou. Ich vzájomné žartíky a úlety preruší tragédia. Vyrovnávanie sa so smrťou priblíži syna k ostrejšiemu presadeniu revolty voči rodine aj škole v podobe zmeny imidžu, chuligánstiev a hrania v kapele. Otec má pochopenia pre všetky synove výčiny. Dokonca sa snaží malého chlapca priviesť k reliktom hippie typy štýlu. Rebelujúci potomok aj toto pokladá za nonsens, ktorý spoločne s Reichovými orgonovými truhlami odignoruje. A tak skúša čo to dá. K hraniu v pankovej kapele a drobným výtržnostiam priberie šnupanie amfetamínu. Schyľuje sa k ďalšej katastrofe, no pomôže zmätený prejav náhle sa zjavenej ikony punku v závere filmu. Hovorí okrem iného o tom, že všetko vôkol nás je zložené z malinkatých kúsočkov hovna a aj sloboda je hovno. Mimochodom čímsi mi práve tento Rottenov preslov pripomenul úryvok z textu refrénu piesne "Smrť v hovnách" kapely Lues de Funes (cit.: "Všade hovná hovná, samé hovná hovná", koniec citátu). Vcelku vydarený retro film o rodine zmietanej dobovými trendami, o napätí medzi otcom a synom, o vyrovnávaní sa s tragédiou, trochu nasilu importujúci množstvo politicko-rebelskej matérie do výsostne rodinného priestoru.(21.5.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace