Reklama

Reklama

Synové Norska

(festivalový název)
  • Norsko Sønner av Norge (více)
Drama / Komedie
Norsko / Švédsko / Dánsko / Francie, 2011, 88 min

Obsahy(1)

Nostalgický pohled na punkové snění a dospívání v silně pro-socialistickém Norsku 70. let. Po nečekané tragické události se dospívající Nikolaj snaží vyrovnat s bolestnou ztrátou. Útěchu najde v právě se rodící punkové vlně, jeho idoly se stávají Johny Rotten a Sex Pistols. Z Nikolaje se stává rebel, ale i přesto všechno, za ním jeho volnomyšlenkářský otec, který se za každou cenu se snaží odlišovat od uniformní a konformní společnosti, stojí a bezpodmínečně ho podporuje. Film o vzpouře, punku, konfliktech mezi hippies a stoupenci punku. Silný příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o síle rodinných vazeb, které, i když se sebevíc snažíme, jdou jen těžko zpřetrhat. (Severský filmový podzim)

(více)

Videa (1)

Recenze (40)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

"Chlapci a děvčata pěstujte prasata, Země je kulatá a svinstva je tu dost, dost, dost..." Už ani nevím, která punková kapela mi tenhle střípek textu vtiskla do vzpomínek, ale nijak mě to netrápí. Jako obyčejná metalová mánička bez potřeby rebelie proti všemu jsem punkem zůstal neosloven. Na druhou stranu ale na dost věcí zvysoka seru a jsem línej jako prase, čili kdo ví, možná jsem i víc punk než Johnny Rotten. Ale teď k Synům Norska, v podstatě jednoduché pojednání o tragédii, která vstoupí do života jedné lehce ulítlé, ale nadmíru šťastné rodiny a o tom, co bylo dál. Od smutku přes šílenství a fázi navšechnovámseru až po návrat k normálu. A o tom to (tady bych měl napsat kurva) je. Svým způsobem paradoxně pocta punku, která tak trochu chčije proti větru a plive do ksichtu nesmyslným vzpourám. I když ono je asi potřeba si projít žumpou, aby si člověk vážil těch na první pohled všedních "malých" krás. P.S. Tak hranatej zase nejsem, laskavý a úsměvný to bylo taky, možná i víc. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,CHAOS JE BLBOST. OSOBNOST JE BLBOST, VŠECHNO JE BLBOST, ALE JAKMILE TO POCHOPÍŠ, ZJISTÍŠ, ŽE V ŽIVOTĚ JE VŠECHNO MOŽNÉ. ACH ANO, SVOBODA JE HOVNO. HOVNO JE SVOBODA....“ /// To bylo tenkrát, když i v Norsku byla Coca cola černou krví kapitalismu, klukem z plakátu byl Johnny Rotten, fotřík jezdil (pravda už v jetým) hippie‑volkswagenu a malej Nikolaj začal poznávat, co je ta pravá známka punku. Film s trochou atmošky Občanskýho průkazu, ale s větší porcí rodinnýho dramatu o klukovi, hledající prostor pro osobní revoltu (nebo je v tom všem ztracenej?) a to všechno v rytmu (nejen) Sex Pistols. Film řešící závažnější věci než je punk. Dalo by se říct, že ze života. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Teori og Praksis“, kterou napsal v roce 2004 Nikolaj Frobenius, jsem nečetl. 2.) Hledám návod, jak si doma vychovat (svýho) pankáče. 3.) Thx za titule ,,MaD“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Máš kolu? - „Kolu? Černou krev kapitalismu?“ Čekal jsem něco pořádně střeleného a zábavného. Ovšem dostalo se mi vcelku rutinní podívané. A nad komedií (která probleskovala jen chvílemi) čnělo smutné drama. A s hlavním hrdinou se mi moc ztotožnit nepodařilo (stejně jako s jeho otcem). Jasně, člověk ho litoval a zároveň chápal, že s takovouhle výchovou (a navíc pak ještě po tragické události) se „vyprofiloval“ zrovna takhle, ale to neznamenalo, že by mu měl nějak rozumět či s ním víc sympatizovat. A tak divák sleduje jeho bouřlivé a problémové dospívání bez většího zapálení, občas zpozorní u nějaké té zajímavější scény či pasáže (úvodní „banánová párty“, otcův výstup v ředitelně, návštěva nudapláže, bubeníkův záskok či „ chutný dortík“), ale v podstatě jím film rychle provane a najednou sleduje závěrečné titulky (a v mém případě ještě smutní nad tím, jak málo byla využitá Sonja Richter). Nemůžu říct, že bych se přímo nudil, a třeba hudba byla fajn (ačkoliv jsem jí čekal víc), ale celkově mi z toho vychází pouze slabší průměr. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

NO FUTURE... Tragikomedie, více asi tragi než komedie, potěší zejména fanoušky Sex Pistols, jelikož Iggy Pop tu vedle nich vypadá málo odvázaně. Je svět opravdu zlý a stojí za hovno? Jsou chvíle, kdy se zdá, že ano. Snímek si lze vykládat různě, což je fajn - vzpomínky na 70.léta, režisér byl pankáč (vzhledem k roku narození proč ne), anarchie je všelék, volná výchova není cestou k důvěře, i když lidé dělají špatné věci, nemusejí být zákonitě špatní a ještě asi dalších tisíc možností. Dávám 2* za film, 1* za Pistole a 1* za letitého Rottena... a připíjím otrávenou krví kapitalismu! ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Rodina zložená z alternatívneho ľavičiarskeho architekta-nudistu a eko mamy šmrncnutej skôr tradičnou výchovou. Ich vzájomné žartíky a úlety preruší tragédia. Vyrovnávanie sa so smrťou priblíži syna k ostrejšiemu presadeniu revolty voči rodine aj škole v podobe zmeny imidžu, chuligánstiev a hrania v kapele. Otec má pochopenia pre všetky synove výčiny. Dokonca sa snaží malého chlapca priviesť k reliktom hippie typy štýlu. Rebelujúci potomok aj toto pokladá za nonsens, ktorý spoločne s Reichovými orgonovými truhlami odignoruje. A tak skúša čo to dá. K hraniu v pankovej kapele a drobným výtržnostiam priberie šnupanie amfetamínu. Schyľuje sa k ďalšej katastrofe, no pomôže zmätený prejav náhle sa zjavenej ikony punku v závere filmu. Hovorí okrem iného o tom, že všetko vôkol nás je zložené z malinkatých kúsočkov hovna a aj sloboda je hovno. Mimochodom čímsi mi práve tento Rottenov preslov pripomenul úryvok z textu refrénu piesne "Smrť v hovnách" kapely Lues de Funes (cit.: "Všade hovná hovná, samé hovná hovná", koniec citátu). Vcelku vydarený retro film o rodine zmietanej dobovými trendami, o napätí medzi otcom a synom, o vyrovnávaní sa s tragédiou, trochu nasilu importujúci množstvo politicko-rebelskej matérie do výsostne rodinného priestoru. ()

Galerie (22)

Reklama

Reklama