Montevideo, cesta za snem

Tohle je hrozně dobré (a opravdu to neříkám jen proto, že je to srbské). 140 minut jsem se culila jak blb na tenhle řemeslně precizní, herecky živý a optimismem nabitý film. Někdo by mohl namítnout, že umocňovat smutek deštěm, radost sluníčkem a nostalgii sépií je poněkud vulgární, ale já jsem teda rozhodně neodolala. Mimochodem, v novosadském kině Arena bylo natřískáno a na konci se tleskalo, přestože to tam dávají už tři týdny pětkrát denně. Dějí se prostě věci... (23.01.2011)

Tak tohle je přesně ten druh filmu, který mě dokáže nabít hodně pozitivní energií, kdy jsem se takřka celou dobu usmívala, pokud jsem se už nerozesmála naplno, jako třeba, když se dva sousedé modlili v kostele vedle sebe, jen každý za ten svůj fotbalový klub, nebo když hoši po bitce v lochu vytáčeli do ruda policejního náčelníka apod. Tahle story o lásce, přátelství a kopané v průkopnických dobách, kdy ještě hráči nebyli ti nejbohatší lidé na stadiónu je zkrátka moc fajn a to mě normálně fotbal ani nijak zvlášť nebere. Že se to neobešlo bez nějaké té špetky patosu? Nu, i to už tak nějak k tomu fotbalu patří, takže mi to tentokrát ani nevadilo. A skvělou dvojku Moša - Tirke jsem si oblíbila natolik, že si jdu hned pustit pokračování. (10.02.2015)

ROK 1930. ROK, KDY SE ZRODIL SEN....“ /// FOTBALOVÁ pohádka o zrození božského dua Moša – Tirke a o Montevideu. Obecná škola (jako ta atmosféra...) řízlá Klabzubáky (skoro no...) plná srbský hrdosti a (skoro)fotbalovýho zázraku. Po zamáčknutí kroupy můžu Srbům jen závidět. Nejen filmařinu, ale i způsob, jakým si dokážou svý hrdiny připomenout. A uvědomím si, jak moc chybí nějakej podobnej film nám. O NAŠÍ HRDOSTI (že nemáme? No právě....). O hrdinech. Třeba o těch z roku 1934. Plánička, Nejedlý Puč .... by si to určitě zasloužili. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od srbskýho sportovního novináře Vladimíra Stankoviče ,,Montevideo, Bog te videa“ číst nebudu. 2.) Miluju fotbal a holky. 3.) Thx za titule ,,Dantesovnik“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ * (06.06.2012)

"Možno nie som tréner, možno som blázon, ale ja vám verím..." Na úvod trailer . Srbi opäť dokazujú, že naozaj vedia robiť filmy a tento retro výlet do 30-tych rokov je takmer dokonalý. Príbeh o futbalovom sne možno odradí nežné pohlavie i divákov, ktorí futbal nemusia, ale to by bola veľká chyba. Nie je iba o futbale a ak je, tak v jeho najsympatickejšej a najčistejšej polohe, keď ho ešte peniaze neskazili. Sám dávam prednosť hokeju, ale tu dostaneme množstvo sympatických postáv, love story, krásnu atmosféru a hlavne kvalitne zrežírovaný príbeh. "Mašo a Tirke sú jedineční!.." , kričia diváci na tribúnach a ja dodávam, že i ako herci sa pár kúskov museli naučiť a tých majstrov s loptou im uveríte. Osobne mám strašne rád balkánsku muziku, preto i hudba vo filme je balzamom pre moje uši. ++++ Odporúčam všetkým divákom s dobrým vkusom a predovšetkým futbalistom, pretože tak čistý a nevinný príbeh o tejto hre zo súčasnej doby by asi nebol zaujímavý. Snáď ešte tak o Messim...Každý Srb i futbalista musí tento film milovať. 80%. (14.05.2013)

Nevim, do jake miry se film drzi skutecnych udalosti, ale pribeh je velice hezky vykresleny. Nechybi typicky balkansky humor, nacionalismus a vyborna hudba. Film ma prijemnou atmosferu, plno sympatickych postav a v neposledni rade nadhernou Ninu Jankovic, kterou jsem do dnesniho dne neznal, ale po projeti nekolika jejich fotek na netu, usuzuji, ze se jedna o zazrak prirody:-)! Nedivim se, ze tento film (i serial) byl v Srbsku tolik uspesny. Mozna by si i Planicka, Bican nebo Masopust zaslouzili podobny film. (22.06.2015)