Reklama

Reklama

Atentát na kulturu

(TV film)
  • angličtina Assassination of Culture (festivalový název)
Dokumentární / Krátkometrážní / Hudební
Československo, 1977, 25 min

Obsahy(1)

Pozoruhodný, manipulativní dokument z roku 1977 připomíná pamětníkům dobu normalizace a vyhraněné nenávisti vůči všemu, co vybočovalo z oficiální komunistické rétoriky. Snadným cílem se proto stala hudební skupina Plastic People of the Universe. (oficiální text distributora)

Recenze (30)

prkalil 

všechny recenze uživatele

Ze str. 360 knihy Magor a jeho doba: Občas se v dopisech (z věznice Mírov) objevily konkrétnější informace, které se alespoň přeneseně týkaly undergroundu. Jirous například Julianě sděluje, že v televizi s ostatními vězni sledoval Atentát na kulturu, jakousi televizní verzi článku "Případ Magor", která se také snažila pomocí překroucených faktů a lží udělat z Jirouse, Brabence, Karáska a Zajíčka společnosti nebezpečná individua. Pro řadu zájemců o alternativní kulturu se ovšem opět stala vítanou příležitostí, jak v televizi zahlédnout a uslyšet Plastiky, a podobně pojal zhlédnutí i Jirous. V dopise k tomu napsal: "V každém případě mě ten pořad velmi potěšil, když opomenu ty různé lži a překroucení, bez nichž se to samozřejmě neobejde, tak se mi zdá až nápadný posun k 'serióznější' informaci, to jest negativní dojem je vyvolávanej spíš různejma rafinovanostma než evidentními žalovatelnými nepravdami (např. že jsme nepracovali, že jsme se léčili po užívání drog apod., jak o tom informovali zpočátku). A hlavně jsem byl potěšen z toho, že vidím tolik blízkejch tváří; lepší dárek mi nemohli připravit. Až dodneška z toho mám dobrou náladu." ()

Ravi 

všechny recenze uživatele

S tímto "dokumentem" je jeden velikánský problém, a sice jak jej hodnotit? Buď, jak tu mnozí dělají, onu propagandistickou nechutnost odsoudit a poslat do odpadu, nebo naopak posoudit její historický přínos pro ty, kteří nemají potuchy o tom, jak dokázal komunistický režim otrávit mysl lidem. Dodnes od mnohých pamětníků (ale bohužel i mladších) uslyšíte o tom, jak ti muzikanti tehdá byli jen "zfetovaní chuligáni", kteří nevědí, co roupama dělat. To ale není z hlavy těch, kteří to říkají. To jim do hlav nacpal komunistický režim a měli by se stydět, že se takto nechali ovlivnit. Podobně se zlehčovala i upálení Jana Palacha, Jana Zajíce a Evžena Plocka, mimochodem o posledním dodnes v Jihlavě uslyšíte, že to byl jen ochlasta, apod. Přitom to není pravda a Plocek dobře věděl, proč udělal, co udělal. Ale v případě posledních třech jde o silné kafe. Nicméně pokud uslyšíte, že nějaký disident nebo muzikant je jen feťák a kořala, je to odkaz tehdejší propagandy, která v nás bohužel žije dodnes. Právě proto jsem se rozhodl dát dokumentu 100% = 5/5, neboť v tomto výjimečném případě je třeba vytvořit určitý morální imperativ. Žádám i ostatní, kteří vidí věc stejně, aby hodnocení pozměnili, protože pokud bude mít dokument vysoké hodnocení, spíše se na něj někdo podívá a uvidí ... je to neustále potřeba, bohužel ... ()

Reklama

J.Lajner

všechny recenze uživatele

Netvrdím, že dnes žijeme v ráji. To ani omylem, ale tahle propagandistická sračka dává jasně na srozuměnou, že  předešlé dekády zapáchaly daleko intenzivnějším odérem. Pravé peklo má především lidskou podobu, což manipulativní pseudo dokument „Atentát na kulturu“ dokazuje každou vteřinou. Opravdová rarita, která má především nedocenitelnou výpovědní hodnotu. George Orwell v praxi, s nadsázkou řečeno. Autentická a zároveň děsivá příručka demonstrující pokřivené machinace státního aparátu, které z party mladých hudebníků udělaly veřejného nepřítele číslo 1. Objektivně asi nehodnotitelné, přesto nesmírně poučné. Ostatně. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

K tomuto mám veľmi zvláštny vzťah. Prvýkrát videné v telke kedysi pred rokom 1989. Okamžite zaujalo, na základe videného som sa snažil dostať sa k nejakým výtlačkom, kópiám časopisu VOKNO. Snaha síce viedla k úspechu, no len čiastočnému: do rúk sa mi dostali akési katolícke disidentské letáky z Ríma a slovenského exilu. Tam však namiesto undergroundu dominovalo velebenie Slovenského štátu a tak. Chválenie hnedej totality v červenej namiesto Plastikov: ach, jaj. Film ako taký mal osobne účinok úplne opačný ako zamýšľaný, také texty (o pálení kníh a ničení kultúry režimu) som chcel čítať, také koncerty navštevovať. Dnes, po opakovanom pozretí počujem dramatický komentár ako z programu "Federálna kriminálna ústredňa pátra a informuje" hlásajúci spústu umne namiešaných dezinformácií, ktoré neznalcovi neodhalia oveľa viac ako vtedy. Počuť hudbu, ktorá mnohých odradzuje dnes, ako odradzovala "slušných ľudí" v čase vzniku. Šikovná propaganda. Len by ma zaujímalo, koľko z divákov vtedy získalo presvedčenie o asociálnych výtržnických vlasatcoch, tvoriacich nepočúvateľné bľakoty a u koľkých to pozitívne zarezonovalo - presne opačne ako zarezonovať malo. Dodatok (október 2013) - Ivan Martin Jirous alias Magor si v čase odysielania filmu v Československej televízii sedel v base. Vo svojich listov z väzenia dokument veľmi chváli a vyzdvihuje práve preto, že napriek ostro kritickému sprievodnému slovu podáva pomerne verný obraz akcií undergroundovej dobovej kultúry aj s tamojšou atmosférou. ()

Vančura odpad!

všechny recenze uživatele

Bože to je sračka. Odpudivě zpracovaná propagandistická ubohost, která je dnes už jen k smíchu. Přivedla mě k tomu zmínka v jedné knize o Hrabalovi, jehož kniha se zde v jednom záběru pálí - ta tehdejší bezvýznamná událost mi přijde určená k zapomnění stejně jako většina věcí, které se zde řeší - dnes už to prostě nikoho nezajímá a svět se tak šíleně změnil, že dnešní mladý člověk podle mě už nemůže chápat, o co v tom filmu vlastně jde. Což je jedině dobře. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama