Atentát na kulturu

Netvrdím, že dnes žijeme v ráji. To ani omylem, ale tahle propagandistická sračka dává jasně na srozuměnou, že  předešlé dekády zapáchaly daleko intenzivnějším odérem. Pravé peklo má především lidskou podobu, což manipulativní pseudo dokument „Atentát na kulturu“ dokazuje každou vteřinou. Opravdová rarita, která má především nedocenitelnou výpovědní hodnotu. George Orwell v praxi, s nadsázkou řečeno. Autentická a zároveň děsivá příručka demonstrující pokřivené machinace státního aparátu, které z party mladých hudebníků udělaly veřejného nepřítele číslo 1. Objektivně asi nehodnotitelné, přesto nesmírně poučné. Ostatně. (10.04.2024)

Propagandistický pamflet určený k diskreditaci kapel Plastic People of the Universe a DG 307, včetně všech jejich stoupenců a obránců, je jedním z těch ryze účelových děl, po jakých je člověku lehce na zvracení. Bohužel, tohle je skutečná ukázka socialistického umění. Z dnešního pohledu se název obrátil proti filmu samotnému. (11.04.2013)

Jak jen poděkovat StB za tento skvost? I přes určité faktografické nedostatky (nedozvěděl jsem se např., v čem konkrétně spočívala skutková podstata trestného činu výtržnictví obžalovaných) a celkovou nesystematičnost patří Atentát na kulturu, unikátní dokument plný krásných autentických záběrů, bezesporu k tomu nejhodnotnějšímu z produkce Československé socialistické televize. Příjemně překvapilo, že se tvůrci dokumentu nespokojili s pouhou prezentací svých oblíbených (později kultovních) kapel, nýbrž sami přicházejí s řadou nadčasových myšlenek, které by neměly upadnout v zapomenutí, jako např. "...platí princip rozkoše a nikoli už princip výkonnosti. Akustické narkotikum otřásá a boří i zákony států...", jež vhodně ilustrují i dobovými svědectvími: "Student, který koncert skupiny sjednal, později prohlásil: Mohu říci, že když skupina na plese vystoupila, byli jsme otřeseni." O mimořádné zásluze, jakou měl tehdy tento pořad o propagaci "druhé kultury" a jakou byl vzpruhou pro seběvědomí vzájemně o sobě nevědoucích spřízněných duší, netřeba ztrácet slov. (01.06.2013)

S tímto úděsným komunistickým dokumentem mám velký problém. Je to samozřejmě myšleno jako denunciační svinstvo, nicméně úplně přesně si vybavuji večer, kdy jsem viděl TV "premiéru". A jak mě to "hudebně" nebo chcete-li "kulturně" nadchlo - přesně naopak, než ti propagandističtí pitomci zamýšleli. A druhý den toho byla plná škola i hospoda a zůstalo mi to na celý život, od 17 let....takže si to asi pár hvězd zaslouží, ne? Tak to se jim tedy povedlo stejně jako o pár let později text "Nová vlna se starým obsahem"... (17.05.2013)

Ze str. 360 knihy Magor a jeho doba: Občas se v dopisech (z věznice Mírov) objevily konkrétnější informace, které se alespoň přeneseně týkaly undergroundu. Jirous například Julianě sděluje, že v televizi s ostatními vězni sledoval Atentát na kulturu, jakousi televizní verzi článku "Případ Magor", která se také snažila pomocí překroucených faktů a lží udělat z Jirouse, Brabence, Karáska a Zajíčka společnosti nebezpečná individua. Pro řadu zájemců o alternativní kulturu se ovšem opět stala vítanou příležitostí, jak v televizi zahlédnout a uslyšet Plastiky, a podobně pojal zhlédnutí i Jirous. V dopise k tomu napsal: "V každém případě mě ten pořad velmi potěšil, když opomenu ty různé lži a překroucení, bez nichž se to samozřejmě neobejde, tak se mi zdá až nápadný posun k 'serióznější' informaci, to jest negativní dojem je vyvolávanej spíš různejma rafinovanostma než evidentními žalovatelnými nepravdami (např. že jsme nepracovali, že jsme se léčili po užívání drog apod., jak o tom informovali zpočátku). A hlavně jsem byl potěšen z toho, že vidím tolik blízkejch tváří; lepší dárek mi nemohli připravit. Až dodneška z toho mám dobrou náladu." (13.09.2022)