Žena z pátého patra

V poslednom case mam "stastnu ruku" na filmy, ktore ma sice zaujmu niecim zvlastnym az mysterioznym, ale to zaujatie neudrzia az vyzneju do prazdna. Je tomu tak i v tomto. Ethan je vyborny. Nejake tie ponure a zamotane myslienkove pochody a pribehy, co sa navzajom prelinaju su lakave. Zial pribeh ako celok nebol az tak zrozumitelny, bez hluchych miest, a vobec. Skoda, ze i tu musim skonstatovat, ze potencial ostal niekde skryty a nevyuzity. Polska "muza" (najma spievajuca) napriklad, bola vitanym a zaujimavym elementom. Zial, aby sa som sa ako divak bavil, to nestacilo. (03.01.2013)

Tento snímek ve mě zanechal zvláštní pocit toho ,že nevím jestli film byl tak hlubokomyslný a nebo já jsem tak tupý.Není to tak časté,ale budu si věřit a spíš si myslím,že si film hrál na něco víc než ve skutečnosti je.Tempo pomalé a závěrečné vyústěný při zamyšlení není opravdu tak tajemné a hluboké jak se zdá,ale na druhou stranu se mi líbilo,že jsou zde vyobrazeny dvě tváře lidí ta hezká,která umí pohladit a ta zlá o které někdy ani netušíme,ale je v nás... a muže nadělat hodně starostí lidem ve vašem okolí.Za mě celkově 50% a tři hvězdy. (21.05.2015)

Americký spisovatel Tom Ricks (Ethan Hawke) přijíždí do Paříže, kde by se chtěl usmířit se svojí bývalou ženou a malou dcerkou. Po hádce s ní je ale v městské dopravě okraden o veškeré peníze, ale naštěstí se mu podaří najít ubytování na sekeru v malém hotelu vlastněném arabským majitelem. Ten ale nenechá amerického hosta bydlet zadarmo, a zatáhne jej do svých obchodů. Ricks ale hodlá v Paříži i psát další román, v čemž by mu mohla pomoci žena známého spisovatele, kterou potká na jednom večírku .. Uff, z tohoto filmu jsem tak nějak rozpačitej. Líbilo se mi takřka všechno - atmosféra Paříže, včetně ušmudlaného arabského hotýlku, Ethan Hawke, Kristin Scott Thomas, pomalé tempo, příběhová linie s dcerou, příběhová linie s podivným zaměstnáním, příběhová linie se sousedem v hotelu i majitelovou přítelkyní. Jenže všechno dohromady se mi to tak úplně nespojilo - skoro jako když tenkrát pejsek s kočičkou vařili dort, a dali do něj taky všechno dobré, a výsledek byla pěkná patlanina. Tady jsem měl velmi podobný pocit, umocněný ještě tím závěrem nezávěrem, který ve mne vyvolal pocit zbytečnosti - proč jsem se na film vlastně díval? Co mi tímto filmem chtěl Pawel Pawlikowski vlastně říct? (15.10.2012)

Strašně se mi ulevilo, že nejsem jediná, kdo má z tohohle snímku zamotanou hlavu. Na rozdíl od většiny recenzentů mě však příběh spisovatele Toma Rickse hodně zaujal, a tak budu klidně ještě nějaký čas dumat nad tím, co jsem to vlastně viděla. Znepokojivá duševní rozpolcenost hlavního hrdiny a velmi výmluvný poslední záběr filmu k tomu přímo vybízí. (75%) (04.01.2022)

Psychologická Evropa, kterou dostal pod kudlu polský scénárista a režisér. Kvalitně na tom film je asi tak, jako kuřecí, které právě Polsko nedávno dováželo do celé Evropské Unie a bylo nadopované psími antibiotiky, po kterých člověk dokonce i oslepl. Tudíž na hovno. Jediný štěstí, že film byl krátký. Já se totiž nedokázal ani v těch 80ti minutách orientovat a jediné, co jsem opravdu poznal, byl konec. (05.07.2013)