Who Killed Captain Alex?

Tohle je vážně těžké hodnotit. Je to tak nehorázně strašlivě amatérské a absolutně postrádající jakýchkoliv kvalit, že když to označím za naprostý a absolutní odpad, nikdo mi to nemůže vytknout. Každá jedna náležitost stojí za hovno - v tomto smyslu je zapotřebí obzvlášť vyzdvihnout storytelling a kreslený vrtulníček, stejně jako ostatní "triky". Na druhou stranu, hodně dlouho už jsem se u filmu takhle upřímně nepobavil. Geniální sračka! (26.03.2022)

Většina lidí pochávlí tento příběh buď za tu zábavu, kterou zažili při sledování, nebo oddání herců k jejich práci. Mě však zaujalo něco jiného. Tento příběh vypráví ve skutečnosti o rozkolu moderní společnosti. Tiger Mafia představuje lidskou kreativitu. Kreativitu, jenž v člověku dříme a dlouhé věky vládla světu. Armáda v čele s kapitánem Alexem potom představuje čas a společnost. Ta je vnímána spíše v pozitivním světle, ale jak můžeme vidět, tak mafiáni neudělali v tomto filmu nic špatného a už od samého začátku byli pronásledováni. Stejně tak jsme i my pronásledováni v moderním světě - ať už to jsou očekávání jiných, naše vysoké nároky, zápas o naše místo ve světě, boj o lásku a pochopení či pouze touha po moci a docenění. Mafia na druhou stranu slibuje žití v přítomnosti, tak jak bysme měli my všichni žít. Myslet na budoucnost, ale žít v přítomnosti. Všichni stále utíkáme, stejně jako mafiáni. Zamysleme se proto nad samotným koncem filmu. Spoilery: Jak jistě víte, mafie zápas s vojáky prohraje. Jejich velitel je zabit a všichni ostatní se rozprchnou. Z toho můžeme cítit právě tento boj ve světě s lidskou kreativitou - s užíváním dneška. Ale musíme se zamyslet, proč tiger mafia prohrála. To proto, protože pouze utíkala. Když naší svobodě chybí vůle, tak se nikam nikdy nedostaneme. To představuje hlavně ruský žoldák ve službách mafie. Jenže nesmíme se zase úplně zbavit strachu. O tom taky tento film pojednává. Právě v jeho názvu se tato klíčová otázka nachází - Kdo zabil kapitána Alexe? Na to se nikdy odpověď nedozvíme, ale přesto můžeme tušit. Alex narušil rovnováhu, stejně jako společnost válcuje jednotlivce a občas ho i zbavuje svobody. Když se ale jednotlivec postavil na odpor - jednotlivec, který zabil kapitána Alexe, tak očekávejme odezvu. Z toho vyplývá další stěžejní téma tohoto filmu, které zastupuje i Šaolinský mnich - rovnováha. Už se dostávám ke konci této odborné práce. Ve skutečnosti tento skvostný kousek pojednává o člověku samotném a o tom, jak by měl žít svůj život a o samotné budoucnosti lidstva. Odpověď se sama nabízí. Rovnováha. Alex narušil rovnováhu a zemřel, mafie narušila rovnováhu a zemřela. Stejně jako umírají lidé, kteří se zapojí do boje pro a proti společnosti. Nakonec oba vrtulníky z oblohy spadly. To nám říká, že člověk musí o svých akcích přemýšlet, ale nesmí zapomínat, na to, že žije jen jednou. Nechť člověk nikdy nenaruší rovnováhu mezi přítomností a budoucností. Proto vždy žij v přítomnosti, ale mysli na budoucnost. Buď pánem svého osudu, ale žij. Alex byl pánem budoucnosti a zemřel. Richard byl pánem přítomnosti a zemřel. Proto důvěřuj, ale prověřuj. Chovej se jako sochař - naplánuj si práci, kterou uděláš dnes, ale mysli i na tu práci, jenž uděláš zítra. Každý tvůj řez, nechť je jako tvůj poslední. Jenže z jednoho řezu sochu neuděláš. Až na konci uvidíš, jakou sochu jsi vytvořil. (23.02.2021)

Takovouhle radost z filmu jako média jsem viděl naposled ve Scorseseho Hugovi, i když velmi jiného druhu. Rozhodně nejde o případ "tak špatný, až zábavný film", takový povýšenecký cynismus by mě u něj urážel. Jde o opravdu povedené, i když pro Evropana těžko uchopitelné dílko. Film oproštěný od jakéhokoliv standardu, který vznikl prý za 200 dolarů. Režisér nikdy nebyl v kině a DVD, na kterém se prodává, nemá menu, protože lidi v Ugandě většinou nemají k televizi ovladače, takže by ho nemohli spustit. Film má 68 minut, protože v něm není nic jiného než to nejlepší, není v něm ani vteřina navíc a každý záběr, který v něm je, vznikl s maximálním důrazem. Upřímnost a kouzlo, jaké se dají srovnat jen s nejranějšími filmy, s nimiž kapitána Alexe spojuje i brutálně bezelstný komentátor děje. Většina "béček" známých z Ameriky jsou nudné moneygrabbery, které parazitovaly na módě a trendech. Tohle je přesný opak, má to v sobě absolutní nasazení a zájem a všechno to je strašně nakažlivé. Je to prostě krásný film dokonce s několika zajímavými nápady v ději, který si nezaslouží být nebrán vážně. (24.02.2017)

Pravda, film je jednoduchý, každý herec hraje tak 3-8 vojáků, grafické efekty by se při poměřování s Hollywoodskou konkurencí propadly do Shanghaie a děj se zápletkou byl zastřelen domnívám se hned při prvním Ambush! Přes to všechno bych dal filmu 60% - zaslouženě! Rád bych viděl jak by 10-rocne decko natočilo akční film takovéto kvality, plný výbuchů a helikoptér na mobilní kameru, k tomu všemu za dvacetikorunu, kterou nalezne válet se na ulici a já uznám svůj omyl. Do té doby je pro mě Who Killed Captain Alex něco absolutně jedinečné a neporovnatelné s čímkoliv co jsem doposud viděl. K tomu všudypřítomný "překlad" chvílemi opravdu perlil (like Predator kupříkladu). Aby toho nebylo málo několikrát opakovaná píseň Kiss from the Rose od Seala v pozadí, komentátorova vášeň v dinosaurech, a hlavně ten konec - now, expect the unexpectable: 80% a ani o procento míň!!!! (26.05.2015)

Skvostné ošvédovaní akčního žánru nadšeneckými machry z Ugandy přináší dramatický příběh, kde McGuffinem v boji několika znepřátelených skupin je recept na nejlepší krtkův dort. Je třeba smeknout před entusiasmem a především svobodomyslností tvůrců, kteří oproštěni od cynismu sofistikovanosti a svazující věcnosti západní kinematografie kráčejí ve stopách dnes už bohužel zesnulého trashového Petera Pana Davida A. Priora, který také svého času prostě jen vzal do ruky videokameru a s kámoši se jal točit variace na své oblíbené filmy bez ohledu na produkční omezení a i nulové znalosti filmového jazyka. Zdejší kombinace vážných ambicí, kutilského přístupu a až montypythonovského meta pachtění na place i v postprodukci stejnou mírou vyráží dech i okouzluje. PS: Zhlédnuto bez titulků v bujaré atmosféře Brakfestu 2015, kde v sále spontánně vznikal nový narativ překrývající blouznivý originál i frenetické výkřiky ugandského video-benšiho. (01.01.2016)