Cesta domů

Snažit se vzdorovat působivosti filmů Yimou Zhanga je jako stát proti přílivu, nebo příbojové vlně. Dřiv nebo později Vás strhne. Je úplně jedno, že někdo filmu vyčítá věci jako sladkobolnost, hraní na city, propaganda apod. V případě tohoto filmu, to vše dokonale funguje a tak hluboce dojat jsem nebyl už dlouho. K tomu si připočtěte Zhang Ziyi, působivý vizuál režiséra, atmosféru venkova s jeho obyčeji, historií. Je to velmi povedený film. Kde na minimální ploše jsou rozehrány velké emoce, u kterých snad nikdo nezůstane chladný. (10.08.2009)

Krajina oděna do sytých podzimních barev, vesele cvrlikající ptáci a usměvavé děti vykračující skotačivě po pěšině. Ještě podotknout, že jde o zpomalený záběr a každého odpůrce kýče musí jímat infarkt. Mám slabost pro povrchně krásné věci, zvlášť pro ty, mezi nimiž má své pevné místo hojný výskyt detailních záběrů na sofistikovaně krásnou tvář Zhang Ziyi. Na neforemně oblékanou venkovskou dívku až příliš krásnou. Ale zpět ke kýčovitosti – jádro Cesty domů tvoří prostinký romantický film, který vypráví především obrazem, přesněji barvami. Z tohoto hlediska má blízko k podobně plochému Hrdinovi. Jenže Hrdina nepřipomínal lepší kus od Rosamundy Pilcherové. Zhang natočil tak krásně naivní, krásu čínských tradic a přírody vyzdvihující kus, že člověku ani nepřijde na mysl, k jakým hrůznostem v rámci tzv. „kulturní revoluce“ ve skutečnosti docházelo. Ale on se rozhodl to negativní ignorovat a pro jednou pohlédl na svět přes růžové brýle, to mu neberu a neberu to ani těm, kterým podobně lehká porce umění (všehovšudy zastoupena úmyslně zdlouhavým prologem a epilogem) dostačuje. Minimálně k úvaze nad postavením čínské ženy ve striktně patriarchální společnosti tento snímek poslouží. 65% Zajímavé komentáře: tombac, Aidan, Lookass (18.05.2009)

Mladý muž se vrací z města do své rodné vesnice v horách, protože jeho otec zemřel. Většinu filmu tvoří flashback, ve kterém vypravuje, jak se jeho matka (btw debutující Zhang Ziyi) ještě jako mladá vesnická dívenka zamilovala do jeho budoucího otce, tehdy mladého vesnického učitele. Příběh je to velice prostý, křehký, ale o to působivější a velmi poetický. Opravdu jsem byl příjemně překvapen:-) (31.10.2004)

Čínska kinematografia mi vždy pripadala buď nepochopiteľná, alebo príliš gýčová a snažiaca sa prispôsobiť hollywoodskemu vkusu. Režisér Zhang patril pre mňa až dodnes do tej druhej skupiny. Bol to pre mňa výrobca filmov s nádherným vizuálom, ale s násilným pseudočínskym a pseudomorálnym obsahom. Tento film je čosi úplne iné. Je naozaj nádherný, vnútorne silný a tak kryštálovo jednoduchý, že je univerzálne, všeľudsky zrozumiteľný, hoci je nastavený presne podľa vkusu západného diváka. Niekto by mohol povedať, že je to srdcervúci gýč a mal by kus pravdy, ale mne to v tomto filme nevadilo. (25.04.2009)

Yimou Zhang ma snáď nikdy nesklame. Príbeh síce nie je ani zďaleka tak prepracovaný ako v prípade Hrdinu, no pri Ceste domov heslo: "v jednoduchosti je krása" platí dvojnásobne. Objektívne by to boli 4* ale tú piatu dávam za najkrajšiu ústrednú melódiu akú som mal tú česť počuť (veľmi tvrdo zapracujem na soundtracku). Hudobná stránka neuveriteľne podtrháva celkový dojem z tohoto "malého" filmu s veľkým srdcom. Zhang nádherne pracuje s farbami a kompozíciou záberov vďaka čomu vykresáva v človeku obrovské emócie. Bravo majstre ja mať váš talent zomriem v harmónii a s úsmevom na perách. Narážka na Titanic ma neskutočne potešila vidno že máme so Zhangom podobný vkus :-)) EDIT: po druhom zhliadnutí je to už čistých 5* a po Hrdinovi môj najobľúbenejší film tohoto talentovaného filmového maliara. (08.08.2008)