Láska v hrobě

LFŠ 2012: Dokument přináší ojedinělou sondu do života dvou bezdomovců, která ukazuje, jak se dá přežívat a také to, že ani v takových podmínkách nemusí člověk ztrácet určitou lidskost. SPOILER: Trochu mi přišlo, že nebyl dostatečně zachycen konečný rozklad, který způsobil alkohol, ale nejspíš to nebylo za daných podmínek ani možné. (03.08.2012)

Tu nie je žiadnej pochyby o autentickosti dokumentu. Žiaden scenárista by nemohol vymyslieť tie situácie, to zmýšľanie, celkom pokrivené a odtrhnuté od normálneho ľudského alebo aj zvieracieho správania. Aj kocúr, čo sa vo filme viackrát objavuje, má v sebe viac zodpovednosti za seba a svoj život. Čo povedať na to, keď si nedokážu vybaviť doklady kvôli štátnym dávkam, z ktorých by si mohli kráľovsky žiť, a to len pre "nedostatok času". Za takýto neprikrášlený pohľad nemôžem film zhodnotiť ináč ako plným počtom. A tiež za ten neobyčajný námet a skvelé obsadenie, keď somráci vedia byť vtipní a milí. Nevedel som si predstaviť, že je možné aj deložovanie bezdomovcov a aká dobrá je vodka čapovaná do plastovej pollitrovky. O rôzne pochúťky, alebo skôr nechutnosti, nie je núdza a hodnotenie vianočnej polievky pre bezdomovcov je dôkladnejšie ako od Pohlreicha. Silné momenty ako pokus o stretnutie s dcérou, stretnutie s matkou alebo záverečná polhodina potvrdzujú, že sú to stále ľudia. –––– Honzíku, vyneseš mi kýbl? Děkuji. –––– Na papíry jsem zapoměla. No, zapoměla... Člověk nemá čas, i když ten čas má. Nechtělo se mě vylízt z postele. (10.11.2015)

Najela jsem na dokumentární vlnu a věděla jsem, že tohle mi padne do noty. Jana a Jan jsou úžasně specifické postavy, které mají na výsledném dojmu lví podíl. Vondráček režíruje citlivě, ale také na hraně, v některých momentech má člověk chuť odvrátit oči. Bylo to nervy drásající, drsné, syrové, avšak i lidské. U dívání mi bylo smutno a film budu asi ještě dlouho vyhánět z hlavy. Ale mám o čem přemýšlet. (27.02.2014)

Destruktivní milenci, kteří se motají v příšerném kruhu bídy, špíny, zimy, smradu a chlastu. Oni sami jsou sobě metaforou: žijí mezi mrtvými a sami už rezignovali na život. David Vondráček našel příběh, ale pouze ho nasnímal. Nedodal nic navíc, nevysvětlil, jak se dostali až na dno. Nešel na dřeň, neptal se na Janiny děti nebo Janovu rodinu, nechává nevysvětlené, co je stáhlo až ke dnu. Navíc jsou na snímku patrné pionýrské podmínky, za kterých ho natáčel, hlavně zvuk je často tak zašumlovaný, že není rozumět co kdo říká. /29. 12. 13./ (29.12.2013)

Tento dokument mi hodně připomínal tématem podobnou Katku, akorát místo feťáků se zaobíral bezdomovci. Opět šlo o silný příběh a ještě více než u výše jmenovaného díla se podařilo režisérovi nevstupovat do natáčení. Na druhou stranu, hudba byla s tím evokováním určitých emocí už dost na hraně, sympatie/lítost k hlavním hrdinům jsem necítil snad žádné (možná za to může nedostatečné věnování se jejich minulosti, která je přivedla do této situace), a proto hodnotím slabšími 4*. „Ničí můj domov.“ (02.03.2013)