Černý Petr
-
Peter and Pavla
-
Black Peter
Komedie / Drama
Československo, 1963, 86 min
Režie:
Miloš FormanScénář:
Jaroslav Papoušek, Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Ladislav Jakim, Pavla Martínková-Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková, Antonín Pokorný, Jaroslav Kladrubský, Františka Skálová, Jaroslava Rážová, Majka Gillarová, Zuzana Opršalová, Jaroslav Bendl, František Pražák, Dana Urbánková, Josef Abrhám84%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
17.04.1964 |
|---|---|
|
V kinech
od:
|
14.09.2017 NFA |
|
Na DVD
od:
|
01.09.2005 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
04.09.2009 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
16.03.2010 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
23.12.2010 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
12.07.2012 Filmexport |
Jara.Cimrman.jr
"Sleduješ mě? Ahóóój! Sledovals mě? Dobrý, viď?" Zednický učeň Čenda byl naprosto vynikající, ale Petr mě při svém bloumání spíš nudil. Jinak mě ten generační střet rodičovských mouder a mladické nerozhodnosti docela bolel. Při vzpomínce na svou cestu k prvnímu nesamoobslužnému výstřiku jsem v tom však našel i trošku porozumění.(11.12.2016)
Sarkastic
„Tak něco řikej.“ – „A co?“ – „No něco.“ – „Mě zrovna nic nenapadá, nevim.“ Černý Petr (podobně jako další Formanovy domácí filmy) mi dlouho unikal, ale po jeho zhlédnutí jsem tomu kupodivu rád, myslím, že dřív bych si ho tolik neužil. Film totiž rád sází na nádhernou trapnost (záměrnou), a v té si nelibuju zase tak dlouho. S ní souvisí autentičnost a slušné budování dobové atmosféry, na nichž má lví podíl hudba, (ne)herci (excelují především Vostrčilův otec a Pucholtův Čenda), mnoho zábavných situací (Petrovo zaučování, rozhovor u piva, Čendovo přisednutí si, vyzvídající matka, vracení peněz a všechny otcovsky dobře mířené rady včetně: „Víš, co se říká…kdo má blízko k jídlu, má daleko do hrobu!“), a pak to hlavní na filmu, „duchaplné“ rozhovory. Bude to znít jako klišé, ale téměř všechny ty bez nadsázky mistrovské dialogy (a otcovy monology) by se měly tesat, a to povinně! Tahle Formanova satirická (geniální monolog vedoucího o důvěře), tragikomická sonda do chlapcova dospívání (mnohý se jistě poznal) je tak krásně přirozená a vtipná, že mě ani trochu nevadí jistá „nedějovost“ (výrazivem jiných „o ničem“), protože jsem se ani trochu nenudil, a přestože mi tu a tam dělaly menší problémy motivace hlavního hrdiny (který byl někdy „kapánek víc“ mimo), těch slabších 5* rád dám (i za ten chytře střižený konec). „Já už je potkal tudle, už několikrát, víckrát jsem je potkal u Labe, a voni dou, vona de, jo, a já tam stojím a koukám na ni, vona se na mě ani nepodívá. To máš takovej pocit, jako, jakože nejsem, jo.“ – „Ale seš, seš…“ - „No to vím, že sem.“ – „…seš panic!“(20.7.2015)
triatlet
Výborně vypointované vtipné dialogy. Námět a scénář: Jaroslav Papoušek. Čas v životě náctiletého učně Petra plyne během několika málo dnů relativně poklidně a zdánlivě se nic neděje. Ovšem zachycení každodennosti je, myslím, stoprocentní. Jednotlivé dialogy mezi vedoucím - Petrem, otcem - Petrem, matkou - Petrem, Pavlou - Petrem (ty byly jako vystřižené ze Škvoreckého Prima sezony) nebo Čendou - Petrem mi přišly jako monology, kdy jedna strana moc nevnímala tu druhou. Za všechny: Čenda:"Ahóóój! slyšíš to? Petr:"Hoj" Č: "Říkám ahóój." P:"Hoj". Další hlášky:1. Čenda: "Smím prosit?" Dívka: "Vždyť nehrajou." 2. "Zelená uklidňuje oči." "Tak proto jsou krávy tak klidný." 3. "Představ si, že Pavlu Vrbovou olizujou plameny." "Plameny se maj." Zajímavý komentář: Radko.(4.1.2009)
gogo76
Podľa mnohých užívateľov film „ o ničom“ , no zas tak zlé to nebolo. Záverečný rozhovor otca so synom na tému , kto tu bude veliť, kým nedostane rozum, je scéna , akých mi vo filme chýbalo viac. Je zaujímavé porovnávať problémy vtedajších a dnešných mladých a pri mnohých scénach sa dá pobaviť. „Slyšíš ten rozdíl, ne?...“Ahoj!“... - „hoj“....Trošku slabší, ale stále dobrý Forman. 70%.(22.2.2012)
gudaulin
Symfonie trapnosti, banalit, každodenních stereotypů, naivity, pubertálního mládí a buranství dospělých. Ve své době představoval tenhle film doslova revoluci, protože naboural všechny představy o tom, jak má vypadat filmový scénář a angažovaný film. Dnes pro mě představuje klasiku, která ani s odstupem půl století neztratila na působivosti. Do dokonalosti tenhle styl dotáhli tvůrci britského Kanclu, kteří vytvořili daleko kompaktnější dílo, kde nehraje roli pubertální nevyspělost a o to víc vynikne křupanství a trapnost dospělých hrdinů v zodpovědném postavení. Celkový dojem: 75 %.(3.3.2012)