Černý Petr
-
Peter and Pavla
-
Black Peter
Komedie / Drama
Československo, 1963, 86 min
Režie:
Miloš FormanScénář:
Jaroslav Papoušek, Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Ladislav Jakim, Pavla Martínková-Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková, Antonín Pokorný, Jaroslav Kladrubský, Františka Skálová, Jaroslava Rážová, Majka Gillarová, Zuzana Opršalová, Jaroslav Bendl, František Pražák, Dana Urbánková, Josef Abrhám84%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
17.04.1964 |
|---|---|
|
V kinech
od:
|
14.09.2017 NFA |
|
Na DVD
od:
|
01.09.2005 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
04.09.2009 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
16.03.2010 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
23.12.2010 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
12.07.2012 Filmexport |
gogo76
Podľa mnohých užívateľov film „ o ničom“ , no zas tak zlé to nebolo. Záverečný rozhovor otca so synom na tému , kto tu bude veliť, kým nedostane rozum, je scéna , akých mi vo filme chýbalo viac. Je zaujímavé porovnávať problémy vtedajších a dnešných mladých a pri mnohých scénach sa dá pobaviť. „Slyšíš ten rozdíl, ne?...“Ahoj!“... - „hoj“....Trošku slabší, ale stále dobrý Forman. 70%.(22.2.2012)
Karlos80
TOP 20 Českého filmu. Nová česká vlna v rozkvětu. Mimořádný mezinárodní úspěch na sebe nedal dlouho čekat. Vynikající souhra pánů Formana, Papouška, ale i všech herců, tedy spíš neherců. K tomu lze přičíst pochopitelně i krásnou hudbu šedesátých let - zde Jiří Šlitr a nebo rock'n'roll v podání Pavla Sedláčka. Pomaleji myslící zednický učen Čenda v podání Vladimíra Pucholta, zahrál opravdu velmi osobitě a víceméně bezprostředně. Film nemá skoro žádný pořádný děj, příběh prakticky chybí, ale i tak se člověk dokonale baví jak na tancovačce, tak i příhodou z plovárny, nebo jen všemi těmi jednoduchými a banálními rozhovory Čendy se svými vrstevníky. Kárání pana Vostrčila (otce učně Petra) v nevhodnou chvíli, zrovna když Čenda šel vrátit vypůjčenou dvacetikorunu, nemělo chybu. Výborný film o obyčejných mladých lidech, jejich dospíváním, problémech s rodiči, s láskami a s bravurním zachycením všedního života téměř autentickým a dokumentárním stylem. Tak, jak film uměl natočit Forman, umělo jen opravdu málo lidí. Můj první Forman, kterého jsem viděl. Muziky a Konkurs jsem nikdy až tolik nemusel.(8.5.2006)
jahol
Někdy kolem roku 1980 jsem byl pozván na pololegální promítání známého, nicméně nepromítaného, titulu "Lásky jedné plavovlásky" a jen smutně valil oči, když na mě z plátna vykoukl Ladislav Jakim. Ten smutek mi ale dlouho nevydržel, úplně mi vyrazila dech neskutečná autentičnost drtivé většiny scén z tohohle filmu, o jehož existenci jsem neměl ani ponětí. Ano, přesně tohle jsem byl já (pravda, v maliko intelektuálštější verzi), přesně tohle byl můj otec a moje matka (doslova), přesně takhle vypadaly moje neohrabané (pravda, raně gymplácké) pokusy sbalit holku. Pasáž z taneční zábavy a dvě dlouhá intermezza s otcem jsou geniální a plně odhalují míru Formanovy invence, která, pravda, v jiné, americké podobě naplno vytryskla později. Formanova práce s neherci je zkrátka neuvěřitelná....(26.4.2006)
novoten
"Smím prosit?" - "Vždyť nehrajou.." - "A jo. Tak já přijdu eště." I dnes se najdou takoví jedinci jako Pucholtův výstavní tatar Čenda. Navíc kdo se nepotkal s pocitem lehkého ztracení na cestě životem, ten si pubertu neprožil. A právě díky tomu je tenhle zážitek z pozice nestranného pozorovatele taková pohoda.(4.1.2009)
Kimon
Prožil jsem ta šedesátá léta už jako vnímající bytost s inteligencí desetiletého žáka Základní devítileté školy. Přestože jsem řádně a bez propadnutí prošel všemi tehdejšími třídami, tedy všemi devíti a pak si ještě vzdělání doplnil, přesto jsem nepochopil vzkaz, který mi Miloš Forman jako divákovi chtěl tímto dílem poslat. Přirozené herecké výkony kolikrát i neherců – to beru, ale ta utahanost, dějová prázdnota a nudnost celého příběhu je nekonečná. Chybí tomu častější "šťavnatý" humorný prvek. Takový, jaký je teprve až v následujícím, tehdejší společnost kritizujícím filmu "Hoří, má panenko". Přece jenom, kritika ať je jakákoliv a čehokoliv, lépe se přijímá a stráví když je podána s trochou nadsázky a s humorem a ne nezáživně, stroze, chladně a ještě navíc umocněna černobílým provedením. Jistě, problémy rozličného chápání světa otců a jejich synů byly, jsou a budou stále. To mi z filmu neuniklo. Konec však zůstal otevřen – režisér nechal diváka udělat si o tom svůj názor. A to je možná to, co mi v tomto případě vadí. Příběh, který měl minimální děj zůstal navíc nedokončen, stejně jako nedočtená a odložená kniha. Formanovy režijní tvorby si vážím, ale tady v mém případě padla kosa na kámen. :-)(4.1.2009)