Režie:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (více)Obsahy(1)
Miloš Forman byl u filmu a televize „mužem desíti řemesel“, než dostal možnost natočit svůj první polodokumentární film Konkurs složený ze dvou částí – stejnojmenného Konkursu o výběru nové zpěvačky divadla Semafor a Kdyby ty muziky nebyly o Kmochově kolínské dechovce. S Kolínem zůstal Forman spjat i ve svém následujícím hraném debutu Černý Petr. Nejen, že se příběh odehrává v onom svérázně krásném polabském městě, ale jednu z hlavních rolí v něm vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky Jan Vostrčil. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Neobvyklá autentičnost příběhu je dána i obsazením hlavních rolí – šlo většinou o neherce (vedle Jana Vostrčila to byl především Ladislav Jakim v titulní roli, zpěvák Pavel Sedláček a Pavla Martínková). Nezapomenutelný je však i Vladimír Pucholt v roli zednického učně, jehož nenapodobitelné „ahój“ mezi mládeží tehdy takřka zlidovělo. Do té doby nezvyklá pravdivost právem přitahovala pozornost domácího i zahraničního publika a svému tvůrci přinesla řadu uznání a poct. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (402)
"Ahój!" __________ Bravurní celovečerní debut Miloše Formana, v kterém jako tehdy jedenatřicetiletý vycházející režisér pomalu ale jistě buduje svůj specifický tvůrčí rukopis, díky němuž je považován za jednu z nejtalentovanějších osobností české nové vlny. Do svého debutu totiž kvůli nedostatku finančních prostředků Forman obsadil neherce, čímž však definoval svou jedinečnou autorskou poetiku. Forman dal nehercům relativně volnou ruku v jejich hereckém projevu, tudíž většina dialogů je čistě improvizovaných, aniž by si toho divák byť povšiml, díky čemuž snímek bezprostředně získává velice realistický a civilní rozměr.... Tyto prvky dělají z Černého Petra nejen autentickou sondu do života šestnáctiletého Petra (Ladislav Jakim), učedníka pracujícího v samoobsluze, ale zároveň skoro až dokumentární studii mezigeneračního (otcovského) neporozumění a maloměštácké povahy, která žánrově osciluje mezi čistokrevnou komedií a konverzačním dramatem. A jelikož jde o snímek o strastech a radostech mládí, vyznačuje se jistou lehkomyslností, jednoduchostí a pomyslnou pubertální nostalgií. Forman přesto jednotlivé nuance mládí nevykresluje čistě idealisticky či bez příkras, a nezveličuje je. Jednotlivý příhody z Petrova života tak mohou zdánlivě působit jako relativně bezvýznamné, přesto jde o formativní okamžiky a životní situace, v nichž se najde snad každej. A to se vyplatí, Horste. ()
Film s ďalším príbehom, ktorý staršej generácii reálne a hodnoverne ponúka spomienku na niekdajšie trpké režimové zmýšľanie a mentalitu, ktorú si nejeden z našich rodičov musel pretrpieť a nám mladším ponúka akúsi sebareflexiu a uvedomenie si, aký môžme byť radi, že tá doba je už dávno za nami. Tragikomický sa môže zdať dej najmä západným štátom, u nás to bola krutá realita, dnes už aj mne trošku úsmevná, no pravdivosť niektorých dialógov a fráz zostala dodnes nezmenená. Formanova zručnosť je cítiť, viac než réžiu by som však vyzdvihol herecké výkony mladých, Jakima a Pucholta. 80%. ()
Bravurní a nestárnoucí kousek, který se i přes své pevné zeměpisné a časové zakotvení dá aplikovat prakticky libovolně. Pro našince bude zřejmě komediální stránka přebíjet tu dramatickou, ovšem úžasně zachycený generační konflikt nepřejde bez mrknutí oka snad nikdo. Autentický dojem podtržený živou kamerou jen přiživují herecké výkony všech zúčastněných, stejně jako ledabyle působící dokumentaristické vzezření. Spletitý a chytrý úkaz působící až neskutečně stravitelně, který se nebojím zařadit do zlatého fondu československé kinematografie. ()
První větší snímek Miloše Formana u kterého se spoluúčastnil ( spolu s Jaroslavem Papouškem ) i na scénáři. Je to vlastně taková sonda ( nutno podotknout, že velice zdařilá) do života " obyčejné" mládeže v 60. letech, řešící jejich každodenní život a rozdílnost názorů mezi nimi a rodiči, podaná velice humornou formou. Řekněte si upřímně, když si vzpomenete na své dětství,nenašli jste se ( alespoň v náznacích) zde také :o) Jednoduchý příběh, podaný ale neobyčejným způsobem, umocněný výbornými hereckými výkony a to především nehercem Janem Vostrčilem v roli otce a Vladimírem Pucholtem v roli zednického učně. Už tak výborný dojem z tohoto snímku umocňuje opravdu zdařilá Němečkova kamera. Parádní podívaná, 4+1/2*! ()
Jeden z najvtipnejších filmov českej novej vlny. To dokázal aj so svojou nezúčastnenou kamerou, pri ktorej máte podobne ako v niektorých iných vlnových filmoch pocit, že sa na mieste ocitla náhodou a protagonisti o nej nevedia. Prvé lásky, spory s kamarátmi, generačné trable a horkosladká mladosť. Napriek tomu žiadna zľudovelá hláškovitá klasika, ako Formanov nasledujúci film. Je tu cítiť ešte mierna neistota v točení epizodického filmu bez dramatického oblúku a deja. Ale dôkaz, že záživný film sa môže zaobísť aj bez jasnej zápletky. Teď mě sleduj, jo? Sleduj mě... ()
Galerie (13)
Photo © Malavida
Zajímavosti (36)
- Natáčení i s dokumentem Kdyby ty muziky nebyly (1963) trvalo 7 týdnů. (cariada)
- Roli bezejmenného kamaráda (Pavel Sedláček) nabídl režisér Miloš Forman nejdříve jazzmanovi Jiřímu Stivínovi, ten ji ale odmítl, protože v té době právě dostal hudební angažmá. (sator)
- Podle vlastních slov měl hrát hlavní roli Martin Vačkář, pro kterou si ho vybral přímo Miloš Forman. V té době už měl za sebou zkušenosti z několika dětských filmů, ale zároveň bytostně nesnášel dlouhé hodiny čekání „na place“, a tak natáčení odmítl. (sator)
Reklama