Černý Petr

Neuvěřitelně dravý film, který nepotřebuje konvenční stavbu děje, ale vystačí si s pozorováním. A pozorovatelem nesmírně silným (a rovněž krutým a ironizujícím) se zde ukázal být mladý Miloš Forman. Jeho pohled na hrdiny rozhodně není laskavý, ale má příchuť cynismu. Na krátké ploše bez hlavního děje vidíme zklamané postavy, střet generací a marné sny. Rebélie právě začínala - netrvalo to dlouho a česká nová vlna se proslavila i ve světě. (09.12.2005)

První větší snímek Miloše Formana u kterého se spoluúčastnil ( spolu s Jaroslavem Papouškem ) i na scénáři. Je to vlastně taková sonda ( nutno podotknout, že velice zdařilá) do života " obyčejné" mládeže v 60. letech, řešící jejich každodenní život a rozdílnost názorů mezi nimi a rodiči, podaná velice humornou formou. Řekněte si upřímně, když si vzpomenete na své dětství,nenašli jste se ( alespoň v náznacích) zde také :o) Jednoduchý příběh, podaný ale neobyčejným způsobem, umocněný výbornými hereckými výkony a to především nehercem Janem Vostrčilem v roli otce a Vladimírem Pucholtem v roli zednického učně. Už tak výborný dojem z tohoto snímku umocňuje opravdu zdařilá Němečkova kamera. Parádní podívaná, 4+1/2*! (22.06.2009)

Nádherně politicky nekorektní doba, kdy se dívkám pracujícím v samoobsluze říkalo prodavačky a chlapcům kriplové. Ta léta, kdy jsme střídavě připomínali mládě skotu a orgán sluchu, byla jako geologie. Vzájemně působil tlak (rodičů, okolí) a čas (který jsme měli před sebou).. V principu neškodná generační třenice, za kterou jsem slyšel cvrlikat Papouška.. (13.03.2017)

Naprosto jednoduchá, ale přitom tak zásadní filmová revoluce. Revoluce v podobě krátkých holčičích vlasů, všemožných tanečních kreací, ale hlavně velký generační skok. Tuctový obraz jednoho nemotorného panice, který si se svou povahou neporadí ani v zaměstnání, na zábavě či na rande. Neporadí si s ní ani doma, kde je vystaven nekompromisním životním radám a moudrům svého otce a přikyvující matky. Jedinečná přirozenost postav, vynikající režie, dialogy a samozřejmě naprosto výborné skladby. Dokonalost dolaďuje Čeněk Semerád, a jeho nádherně rozfázované alkoholové opojení. Zlatá šedesátá ala Miloš Forman. (21.01.2013)

Je úžasné, jak efektivní mladý, napůl debutující, Miloš Forman byl, s takovým málem udělat tak celistvý a dospělý film. Začátek stále ještě dosti ponurých 60. let, v nichž doznívá bezčasí předešlé dekády a generace otců (otec Petrův - vedoucí samoobsluhy - zednický mistr) vnitřně zdevastovaná válkou a padesátými léty, která v ryze patriarchálním rozpoložení společnosti (fascinující promluvy Jana Vostrčila o funkci žen ve společnosti a obchodě) vytváří svou chladnou a neempatickou dominancí značnou generační propast, zpoza níž vše odcizeně sleduje generace nová, generace, jež se nudí a chce se především bavit. Forman si všímá především jazykové roviny (fráze zaplevelující jazyk) a malosti a provinčnosti českého člověka, stejně jako pocitu jiného plynutí času tehdejších mladých. Jeho film stojí někde na pomezí dokumentárního a hraného, klíčové je rozvíjení poetiky trapnosti a reflektování společenských rolí... Skvělí jsou formanovští naturščici (jimž vévodí Jan Vostrčil coby nejvýraznější hrající neherec) a těch několik již legendárních scén (zvláště ,,Ahooooj! ... Hoj..."). Takhle se kdysi iniciovala Česká nová vlna... (18.11.2006)