poster

Černý Petr

  • anglický

    Peter and Pavla

  • USA

    Black Peter

Komedie / Drama

Československo, 1963, 86 min

  • gogo76
    ****

    Podľa mnohých užívateľov film „ o ničom“ , no zas tak zlé to nebolo. Záverečný rozhovor otca so synom na tému , kto tu bude veliť, kým nedostane rozum, je scéna , akých mi vo filme chýbalo viac. Je zaujímavé porovnávať problémy vtedajších a dnešných mladých a pri mnohých scénach sa dá pobaviť. „Slyšíš ten rozdíl, ne?...“Ahoj!“... - „hoj“....Trošku slabší, ale stále dobrý Forman. 70%.(22.2.2012)

  • Karlos80
    *****

    TOP 20 Českého filmu. Nová česká vlna v rozkvětu. Mimořádný mezinárodní úspěch na sebe nedal dlouho čekat. Vynikající souhra pánů Formana, Papouška, ale i všech herců, tedy spíš neherců. K tomu lze přičíst pochopitelně i krásnou hudbu šedesátých let - zde Jiří Šlitr a nebo rock'n'roll v podání Pavla Sedláčka. Pomaleji myslící zednický učen Čenda v podání Vladimíra Pucholta, zahrál opravdu velmi osobitě a víceméně bezprostředně. Film nemá skoro žádný pořádný děj, příběh prakticky chybí, ale i tak se člověk dokonale baví jak na tancovačce, tak i příhodou z plovárny, nebo jen všemi těmi jednoduchými a banálními rozhovory Čendy se svými vrstevníky. Kárání pana Vostrčila (otce učně Petra) v nevhodnou chvíli, zrovna když Čenda šel vrátit vypůjčenou dvacetikorunu, nemělo chybu. Výborný film o obyčejných mladých lidech, jejich dospíváním, problémech s rodiči, s láskami a s bravurním zachycením všedního života téměř autentickým a dokumentárním stylem. Tak, jak film uměl natočit Forman, umělo jen opravdu málo lidí. Můj první Forman, kterého jsem viděl. Muziky a Konkurs jsem nikdy až tolik nemusel.(8.5.2006)

  • jahol
    *****

    Někdy kolem roku 1980 jsem byl pozván na pololegální promítání známého, nicméně nepromítaného, titulu "Lásky jedné plavovlásky" a jen smutně valil oči, když na mě z plátna vykoukl Ladislav Jakim. Ten smutek mi ale dlouho nevydržel, úplně mi vyrazila dech neskutečná autentičnost drtivé většiny scén z tohohle filmu, o jehož existenci jsem neměl ani ponětí. Ano, přesně tohle jsem byl já (pravda, v maliko intelektuálštější verzi), přesně tohle byl můj otec a moje matka (doslova), přesně takhle vypadaly moje neohrabané (pravda, raně gymplácké) pokusy sbalit holku. Pasáž z taneční zábavy a dvě dlouhá intermezza s otcem jsou geniální a plně odhalují míru Formanovy invence, která, pravda, v jiné, americké podobě naplno vytryskla později. Formanova práce s neherci je zkrátka neuvěřitelná....(26.4.2006)

  • novoten
    ****

    "Smím prosit?" - "Vždyť nehrajou.." - "A jo. Tak já přijdu eště." I dnes se najdou takoví jedinci jako Pucholtův výstavní tatar Čenda. Navíc kdo se nepotkal s pocitem lehkého ztracení na cestě životem, ten si pubertu neprožil. A právě díky tomu je tenhle zážitek z pozice nestranného pozorovatele taková pohoda.(4.1.2009)

  • Kimon
    ***

    Prožil jsem ta šedesátá léta už jako vnímající bytost s inteligencí desetiletého žáka Základní devítileté školy. Přestože jsem řádně a bez propadnutí prošel všemi tehdejšími třídami, tedy všemi devíti a pak si ještě vzdělání doplnil, přesto jsem nepochopil vzkaz, který mi Miloš Forman jako divákovi chtěl tímto dílem poslat. Přirozené herecké výkony kolikrát i neherců – to beru, ale ta utahanost, dějová prázdnota a nudnost celého příběhu je nekonečná. Chybí tomu častější "šťavnatý" humorný prvek. Takový, jaký je teprve až v následujícím, tehdejší společnost kritizujícím filmu "Hoří, má panenko". Přece jenom, kritika ať je jakákoliv a čehokoliv, lépe se přijímá a stráví když je podána s trochou nadsázky a s humorem a ne nezáživně, stroze, chladně a ještě navíc umocněna černobílým provedením. Jistě, problémy rozličného chápání světa otců a jejich synů byly, jsou a budou stále. To mi z filmu neuniklo. Konec však zůstal otevřen – režisér nechal diváka udělat si o tom svůj názor. A to je možná to, co mi v tomto případě vadí. Příběh, který měl minimální děj zůstal navíc nedokončen, stejně jako nedočtená a odložená kniha. Formanovy režijní tvorby si vážím, ale tady v mém případě padla kosa na kámen. :-)(4.1.2009)

  • - Najzložitejšiu scénu natáčali až na koniec. Potrebovali natočiť dlhú sekvenciu na tancovačke, ale nemali dosť peňazí na zaplatenie komparzu. Tak sa rozhodli najať v Kolíne na sobotu večer zimný štadión a kapelu, napísať na dvere "Vstup voľný" a natočiť to s ľuďmi, ktorí prídu. Za štyri hodiny museli natočiť sedem minút čistého času, pretože zopakovať sa nedalo. (Raccoon.city)

  • - Film získal v roku 1964 čestné uznanie od ČSF a SČDFU, cenu Československej filmovej kritiky za rok 1963. Ďalej na XXV. MFF Benátkach cenu časopisu Cinema 60 a cenu Federácie talianskych filmových klubov. V roku 1965 na XI. dňoch krátkeho filmu Oberhausen v Nemecku získal cenu Mladej filmovej kritiky za debut a cenu za Najlepší zahraničný film. Hlavnú cenu získal režisér Miloš Forman aj na Umeleckej súťaži k 20. výročiu oslobodenia Československa. V roku 1966 film získal zvláštne uznanie na III. MFF v Lisabone a cenu za najlepší zahraničný film roku 1965 v ankete Zväzu filmovej a televíznej tlače vo Veľkej Británii. V roku 1969 nakoniec dostal ešte Cenu československej federácie filmových klubov "Granátové jablko". (Raccoon.city)

  • - Postava Pavly Martínkovej-Novotnej sa pôvodne volala Aša, neskôr so zmenou scenára sa premenovala na Pavlu. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace