Kdyby ty muziky nebyly

Tradiční začátky Formanovy kariéry spojené s prací s neherci a pohledem do obyčejné společnosti. Prvky, které režiséra provází po celé české období. KDYBY TY MUZIKY NEBYLY je příjemnou návštěvou maloměstské lidové hudby. Škoda jen, že dnes už se podobné zábavy moc nevidí. Nadšené muzikanty, hrající od srdce, všude nahradilo disco z reprobeden. Hlavní oporou filmu je silně expresivní kamera Miroslava Ondříčka a lidová postavička Jana Vostrčila. 60% (06.02.2012)

Dechovečka mým uším vyloženě nevadí, ale celý tento film je prostě úplně trapný. Díky krátké stopáži diváky sice během sledování neprovázejí sebepoškozovací sklony, ale stejně se ve většině případů určitě nudí jako prase. 30 minut člověk sleduje kecy dirigentů, které jsou provázeny sotva průměrnou hudbou. Sem tam vybafne vtípek. Většina stopáže je ovšem totálně o hovně. Ani moc nechápu smysl celého snímku. V mých očích se jedná o zcela zbytečnou sračku. Děj je o nakouknutí do života muzikantů. Vostrčil je fajn, ale hvězdičku za něj nedám. Vůbec mě to jako celek neoslovilo. Pěknější odpádek. (01.06.2016)

Na dnešní dobu už je to místy zdlouhavé, ale jinak... U kontrastu motorek a dechovky jsem si kdysi poprvé uvědomil, co všechno se dá hudbou udělat s vyzněním záběru. Obdivuhodný Formanův cit pro tváře. Vostrčilův virtuózní portrét kapelníka-šamana, chlapíka absolutně oddaného té své muzice jako čemusi vyššímu, v rituální křeči naslouchajícího řeči bohů a neuměle tlumočícího to poselství ostatním členům kmene. Dřív bylo takových umanutců vidět víc a osobně jsem toho názoru, že náš skeptický národ je potřebuje o to naléhavěji, oč krutěji se jim vysmívá. Tenhle film ale není žádný primitivní výsměch, Forman spíš s přírodovědeckým nadšením i odstupem pozoruje chování lidí asi jako etolog chování žiraf, s čímž ostatně už nikdy tak úplně nepřestane. (17.06.2010)

Vážně rozmlouvající Jan Vostrčil jako dirigent k mladému hudebníkovi Vladimíru Pucholtovi to byla asi nejlepší scéna tohoto filmu, který se však všude uvádí pod názvem Konkurs, rozdělen do dvou povídek-fejetónů, kde si myslím že o stupínek výš je přeci jenom ten samotný Konkurs-výpověď mladých o jejich vztahu k hudbě jako takové z divadla Semafor. Stále pěkný takový malý ironický film, dechovku sice moc nemusím ale v tomto filmu mi vůbec nevadila a dokonce jsem si ji rád poslechl. Jedna hvězda samozřejmě patří po právu triu autorů Forman-Ondříček a Passer. Druhá za dva skvělé herecké výkony Vladimír Pucholt a Jan Vostrčil které táhli celým filmem. A ta třetí třeba za Kmochův orchestr a za písně "Kolíne Kolíne" a za titulní nesoucí název filmu. Skvělý spíše než na film bych to viděl na takovou malou reportáž z takového hraného dokumentu. Za 3,5/5*. (26.01.2007)

Těžká nuda, jejíž účel sice jakž takž chápu, ale nijak mě to nezaujalo, dechovka mě nebere už vůbec (jen při výjimečných příležitostech od určité skupiny), nic mi to nedalo, celkem rychle nejspíš i zapomenu, že jsem to vůbec viděl... Je to československá nová vlna, je to jiné než filmy předtím, ale to automaticky neznamená, že to budu jen kvůli tomu vynášet do nebes. Ono to totiž ani objektivně není moc dobré. Slabé 2* (21.05.2022)