Víla

Tato surrealistická komedie nepadne do oka zdaleka každému, stran ujetosti bych Dona s Fionou srovnala s Monty Pythony. Víla je naprosto svérázně ujetý film, který mě přesvědčil, že i igelitový pytlík se může pohybovat s grácií a nonšalancí. A mimochodem, vyšetřovací metody belgických policistů také nejsou k zahození. (09.05.2012)

MÉ JMÉNO JE FIONA, JSEM VÍLA. SPLNÍM TI TŘI PŘÁNÍ.... /// Milej, obyčejnej humor a příběh postavenej na bosej holce v pyžamu (aha, tak už néé...). Hrozná krávovina – ale....baví mě! (jsem asi kapku ,,máklej“ – ale poloslepej číšník je fakt ujeťácky ftipnej...) No... možná až tak ,,máklej“ nakonec nebudu, páč postupně prvotní nadšení vyprchává – i když šílenosti jedou dál. Ufounskej malej film, sázející na neprofláknutý (pro mě) herce, zvláštní humor a kterej možná napsal (a složil) ještě větší magor, než TENHLE (nebo byl jen víc zhulenej....). To já nejsu, a tak ke konci už jen sedím a tupě zírám. Svět se zbláznil. Žádný víly přece nejsou!!! (chcíply, vím Dane) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Normální humor je pro blbce (a věřím na zázraky). 2.) Věřím na zázraky (a normální humor je pro blbce). 3.) Jsem víla. 4.) Thx za titule ,,robilad21“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.06.2012)

Hodně zajímavé a netradiční. Abych nebyla hnusná, tak to vyjádřím tak, že "vrána k vráně sedá" a tím mám na mysli zevnějšek i vnitřek hlavních dvou aktérů, kteří jsou rozhodně hodně zajímavý, nejdříve jsem k nim měla spíše odpor, ale potom jsem si je oblíbila a byli mi hodně sympatičtí. Celý příběh je humorný, jelikož je to pěkná "kravina", ale co si budeme povídat, někdy je to potřeba. Rozhodně jsem se zasmála a můžu tento snímek zařadit mezi ty nadprůměrné. I když je hodně zvláštní a osobitý a řekla bych, že se nemusí líbit každému. (24.04.2012)

A překvapením večera se stávááá ... víla Fiona a recepční Dom :-) A to jsem vážně čekala, že se nepřenesu přes hodně zvláštní herce a pátou minutu, jakési zbytky dětské spontánnosti ve mně však zvítězily nad zkostnatělostí, a tak jsem se nechala unést směšným absurdnem, bezprostřední radostí, jazzovým rytmem i živoucím tancem a litovala jen toho, že nemám podobně laděnou společnost ke sdílení. A jeden by si myslel, že viděl už všechno, co se vidět dá ... (24.02.2013)

"Víla" je moje první setkání s trojicí Dominique Abel, Fiona Gordon a Bruno Romy a musím říct, že to bylo velmi milé setkání. Věděl jsem, do čeho jdu, o to více mě jejich film zajímal. Propojení tance, divadla a filmu s příměsí klasických filmových triků a hlavně grotesky. Neskutečná směs, která by podle všeho měla fungovat jenom pro artová kina, ale tohle není film pouze pro ty, kteří mají otevřené hlavy, jak často rádi někteří recenzenti říkají, ale naopak, dle mého názoru je to snímek, který je určený pro všechny, protože každý si v něm může něco najít. Kromě toho, že jsem zde zase po delší době slyšel krásnou francouzštinu, kterou jsem se nesnášel učit, dostal jsem další dávku imaginace, hravosti a vizuální i lidské krásy. Dom a Fiona možná nejsou nejkrásnější na světě, ale to, jak se k sobě postavy chovají, to je něco nádherného. Film se zdá strašně jednoduchý, ale o to jde. Proč by měl být komplikovaný? On život je sám dost komplikovaný a situace, do kterých se dostanou hrdinové, rozhodně nejsou vždy snadné. Pokud vám nevadí groteska, ale pokud oceníte i jiný styl humoru než pouze konverzační, "Víla" je film pro vás. Myslím si, že každý v ní může něco najít. Já jsem se u snímku smál nahlas, a to se mi většinou nestává, alespoň ne ve chvíli, kdy se na filmy dívám sám. Opravdu jsem byl ze snímku nadšený. Pozitivní a krásný zážitek. Jako kdyby nic skutečně špatného nemělo existovat. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/warrior-x-ms-1-sibir-5x-rychle-zbesile.html (25.02.2013)