Reise nach Agatis

Dora je neuvěřitelně zručný filmař a jeho filmy jsou temné básně. Tenhle kousek mně zbytečně dlouho hnil doma. Úvodní plážová scéna, skvěle nasnímaná, by mohla být klipem pro leckterou temnou kapelu. Místo křiku oběti bouří moře! Moře je zlaté, stříbrné a nakonec onyxové.Na jeho hladině vznikají abstraktní obrazy doprovázené podmanivou hudbou Transmitted Dreams. Zpočátku impressionistická báseň se postupně přetaví v dekadenci. Koketa Lisa pozdě zjistí, že nasedla na nesprávnou loď. Spojení hudby a násilí připomene obrazy ze Saló aneb 120 dnů sodomy. No a pak samozřejmě Fulci. Rozparovač z New Yorku věčně inspirující. Jako celek působí snímek coby dokonalý šperk určený spíše artově orientovanému publiku. (06.07.2018)

Tak nevím. Po té auře, která Mariana Doru obestírá, a kvůli které jsem se jeho filmům prozatím vyhýbal, se dostavilo mírné zklamání. Čekal jsem, že pudu do vývrtky a budu proklínat okamžik, kdy jsem se rozhodl něco od něho zkouknout... a ono nic. :-) Samozřejmě tomu pomohla volba filmu, vybral jsem něco, co (na jeho poměry) nebude moc (pseudo) art, ani přílišný zvěrstvo, a nebude to trvat šest hodin. A jako dobrý, líbilo se mi to. Dora je zajímavej auteur, kterej si jede svoje. Na dovolenou do Chorvatska s ním teda nepojedu, ale něco dalšího i zkouknu. (12.08.2022)

Párik vezme stopárku a vyberú sa na "romantickú" plavbu loďkou, problém je akurát ten, že chlapík je tak trochu psychopat a začne sa teror - či už fyzický alebo psychický. Marian Dora začína byť pre mňa akási ikona nemeckého zvráteného hororu. Po totálnom šialenstve Cannibal a ďalšom chorom (avšak pridlhom) snímku Melancholie der Engel som netušil, kam až bude schopný zájsť. Spočiatku to nevyzeralo nijako extrémne, aj keď tá gorescénka na pláži v úvode mi jasne dala najavo, že režisér sa nezaprie. Potom to pokračovalo v umiernenejšom duchu so spomaleným dejom, takže som si napokon myslel, že z toho žiadne ďalšie šialenstvo nevznikne. Ale to, čo nastalo v závere... už nemienim popisovať, pretože sa to slovami popísať nedá a nemienim riskovať kazenie mládeže (príp. že na mňa nejaký horlivý moralista rovno pošle uja v bielom plášti s kazajkou). Ale predstavte si, ono sa mi to naozaj páčilo, no čo už narobím. Ich will mehrere solche Filme von Marian, und schnell!!! (22.04.2013)

Jeden z tých filmov, pri ktorom som si vydýchol keď sa skončil. Ale nie preto, že by bol zlý; ale preto, že vyznením bol ťažký, depresívny a nepríjemný, podobne ako predchádzajúci Dorov "Cannibal", oproti ktorému mi však prišiel záživnejší a lepšie vygradovaný, predsa len to najhoršie si nechal na koniec. Pritom sa to pomaly rozbiehalo vo voľnej, dovolenkovej atmosfére a komorný lodný príbeh dokonca miestami pripomenul skvelú prvotinu Romana Polanskeho "Knife in the Water", no všetko sa postupne vyhrotilo do psychopatických rozmerov a vyvrcholilo brutálnym, misogynistickým záverom. Som zvedavý s akým šialenstvom príde Marian Dora keď mu niekto zverí väčší rozpočet – čo je už iba otázkou času. Tento film je však pre mňa (zatiaľ) jeho vrcholným dielom a sedelo mi, že v ňom rozšíril svoj záber a nekoncentroval sa len na znechutenie diváka. (23.04.2013)

Dovolím si bez urážky reagovat na jeden zdejší pětihvězdičkový komentář: Takže kdybych nekvalitní kamerou a naprosto neumětelským způsobem natočil sebenudnější děj, proložil ho mizernými záběry "přírodních krás", a nechal k tomu hrát nějakou silnou a dojemnou a uměleckou hudbu, znamená to, že ten film pak díky té hudbě bude také silný a dojemný a umělecký, a ony mizerné (=mizerně natočené) záběry přírodních krás mu dodají nějakou existenciální hloubku?? No to snad... Reise nach Agatis je bezkonkurenčně nejnudnější a nejmizerněji natočený exploaťák, jaký jsem kdy v životě viděl. Pro někoho umění, pro jiného odpad. (15.01.2014)