Reklama

Reklama

Malá Violetta tvoří se svou matkou Hannah zvláštní dvojici. Violettě je deset, žije s babičkou, zatímco její matka přežívá coby nepředvídatelná umělecká fotografka ze štědrosti druhých. Hannah donutí Violletu, aby jí stála modelem, což převrátí její doposud poklidný život s babičkou vzhůru nohama. Výsledná fotografie se stane symbolem pařížské umělecké scény sedmdesátých let a malá Violetta se tak ocitá mezi dvěma světy - v jednom je múzou, v tom druhém dítětem. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (14)

kakadu 

všechny recenze uživatele

Velmi poutavý francouzský snímek režisérky Evy Lonesco, obsazený hvězdou Isabelle Huppertovou a malou, začínající hvězdičkou Anamarií Vartolomei v hlavní roli. Osobně si nedovedu představit, že by to někdo zahrál lépe. Jedná se v podstatě o volně zpracovaný, avšak skutečný životní příběh samotného autora, Evy Lonesco. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Film serviruje emoce postupně, ale o to silněji vyzní na samém konci příběhu. Sledovat jak dětská dušička fasuje díky myšlení a chování svý mámy hodně hluboký zářezy je fakt hodně tvrdá podívaná. Ta by se, ale nikdy nekonala nebýt famozního hereckého výkonu malé Anamarie, tahle holka jestli nezblbne, tak o ní ještě určitě uslyšíme, protože co předvedla tady za herectví ve svým věku, to už jsem hodně dlouho neviděl. Francouzské publikum se má v budoucnosti skutečně na co těšit. ()

Reklama

mrart 

všechny recenze uživatele

Reaktivace vzpomínek svého problematického dětství (resp. období jeho trochu předčasné ztráty) se Evě Ionesco scénáristicky i režijně povedlo respektuhodně výborně. Excelentní je i herecké obsazení dekadentní fotografky a sobecké matky Isabellou Huppert, která psychicky rozporuplné postavy zahrát opravdu umí. Samozřejmě Anamarii Vartolomei také patří za roli Violetty vyseknout jedině hlubokou poklonu. My little princess navíc vyvolává otázky, které jsou směrem k současnému uměleckému provozu stále aktuální... ()

haluska11 

všechny recenze uživatele

poutavá a vizuálně přívětivá studie vztahu matky a dcery. matkou je zde fanatická umělkyně, která si na dceři vybíjí komplexy z vlastního neúspěchu. z jejího chování plyne jasná otázka, kterou film ne/přímo pokládá několikrát: kde končí láska a začíná zneužívání? na všechno dohlíží věřící babička, které se výchova její vnučky nezamlouvá. téma sexualizace dětí je zde zvládnuto omnoho lépe, než v kontroverzních netflixovských Cuties. co všechno je dítě schopné udělat pro mateřskou lásku - a jak daleko může rodič v exploitaci svých dětí zajít? to vám řekne málo známý, byť působivý kousek z francouzské produkce. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Ze začátku to na mě působilo hodně umělecky, až jsem si říkal, že nevím, jestli tu vlnu umělectva vůbec zvládnu. Máma Isabella Huppert mě srala od počátku všeho dění v tomhle příběhu. Následně jsem ale pochopil, že mě srát měla, protože to, co tam předváděla nemělo obdoby a dost to zapůsobilo na další průběh filmu. Po asi 40ti minutách film snadno z umělců přeskočil na dceru té bláznivé umělkyně, kterou naprosto perfektně hrála Anamaria Vartolomei. No a v ten moment už to gradovalo a gradovalo, až to typicky francouzsky vygradovalo do absolutna. Ten závěr, ten mě normálně odpálil, že doteď nemám slov. Konečně se opět po dlouhé době ozvala poctivá Francie, která si z její minulosti vzala jen to nejlepší. Klobouk dolů režisérce Evě Ionesco, která tohle natočila jako svůj debut. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (1)

  • V jedné scéně, kdy Violetta sleduje televizi, je vidět, že se dívá na jeden z dílů Krtečka Zdeňka Milera, vysílaný dokonce v češtině. (dopitak)

Reklama

Reklama