Obsahy(1)
Jaderná havárie v Černobylu oslavila své pětadvacetileté výročí kolapsem atomové elektrárny ve Fukušimě. Memento státní nezodpovědnosti vůči občanům, které stálo v zárodku zániku komunistických režimů, vrhá nové světlo na společenské důsledky jaderné energetiky. Dokumentární výprava do Černobylu prozkoumává, jak vypadají životy dotčených lidí čtvrt století po havárii.
Bagatelizace příčin a následků masivní radiace je dnes v případě oficiálních institucí v mnoha parametrech podobná přístupu úřadů komunistických států. Tehdejší strach státních představitelů z nevole veřejnosti vůči vládnoucí straně vystřídaly současné obavy politických a průmyslových elit z poklesu veřejné podpory jaderné energetiky.
Dokumentární film se vydává po České republice i Ukrajině a nachází lidi, o jejichž životní situaci úřady a posléze i média mlčí. Protože souvislost mezi onemocněním a radioaktivním spadem po havárii nelze prokázat, nemocní a pozůstalí zůstávají ponecháni bez pomoci - ať už se jedná o venkovany, kteří v černobylské oblasti žijí, nebo Čechy z lokalit, nad nimiž šel radioaktivní mrak.
Kromě těchto lidí a volyňských Čechů, které černobylská havárie zbavila domova a přivedla zpět do jejich pravlasti, propojuje někdejší svět Černobylu a současný svět Fukušimy ekolog Jan Beránek, který v prostoru obce Temelín simuluje, jak probíhala nedůsledná evakuace a neinformovanost v Japonsku. Renomovaný profesor Jurij Bandaževskij radikálně zpochybňuje uklidňující statistiky o nicotném nárůstu nemocnosti v zasažených oblastech a bývalý likvidátor Anatolij Koljadin nachází přetrvávající principy rizikovosti jaderné energetiky.
(oficiální text distributora)
Recenze (16)
Tohle je pouze a jen jedna zasraná propaganda nemající se skutečností prachnic společného. Kdybych jel zítra na Ukrajinu a některým lidem dal krabičku cigaret, poví mi přesný opak a ještě mi u toho možná zatancují oslavný tanec na jadernou energetiku. Několik let se na ta místa chystám, tak to opravdu snad zkusím. Ačkoliv nemám rád vulgarismy a napadání, zde nemohu udržet pocity na uzdě a jen bych rád dodal ještě jedno:,,Beránku, jdi do prdele!" ()
Blablablablabla... No a jako co pane Ivoši? A co jste tím formou i obsahem neskutečně povrchním filmem chtěl teda říct pro všechny příští generace? Jedni že cosi bagatelizují a vy na tom parazitujete? Že se vám podařilo zase jednou zaplnit či spíš zasrat hodinu vysílání >televize veřejné služby< svým privátním a k věci ve skutečnosti nic smysluplného nevypovídajícím tendenčním homevideem? Že jste vjelýkyj geroj ojojoj a s partou nudících se kašparů jste se jeli za veřejné prachy vycákat s dozimetry a kamerkami na >místo činu< , když víte, že se vám tam samozřejmě nemůže nic stát? . . . Tolik otázek bych ještě měl, ale je to pro takové sračky škoda času a smysluplnou odpověď od vás stejně zjevně čekat nelze... °-/.. - - - P.S. A srovnávání problematiky Černobylu a Fukušimy - navíc tedy za účelem účelového strašení hloupého stáda před moderní jadernou energetikou - no za to by vám měli seriozní odborníci dát po té vaší drzé manipulátorské papuli... Takže nakonec zase jednou nasrat! - - - P.P.S. A v čem je teda ta podstata problema, malaďoži? - - - - - (Poprvé se zájmem a zase zcela s pocitem marnosti a výsledným zhnusením sledováno 3.11.2011 na >jaderném prostoru< , hodnocení 3., jadrný komentář zde jako první - 3.11.2011) ()
Moc nechápu, co tímto dokumentem chtěl Ivo Bystřičan říci. Pro mě to byl takový dokumentární, žvatlací mindfuck. ()
Trošku pel mel, Fukušima, Temelín, Černobyl. Přiznávám, Pripjať a jeho příběh mě zase nalákal. Ve skutečnosti dokument působí trochu jako alibismus čs úřadu pro atomovou energii. Jo to u nás v Temelíně, tady se nemůže nic stát. Přínos vidím v poprvé zfilmované výpravě do Pripjati (konečně někdo natočil, jak to vypadá na komerční exkurzi za valuty), a hlavně všech těch výpovědích českých Ukrajinců, žijících v oblasti. Někdo si musel dát práci vysbírat životní příběhy a natočit to. Hudební skupna hrající hity o výbuchu hodně navíc (a mimózní). ()
Dokument o podceňovaném neviditelném nebezpečí radiace a jejích obětech v Česku, Japonsku a na Ukrajině. Česká republika má 30% energie z jaderných elektráren a jsou argumenty pro i proti. Shrnul bych to výborným postřehem ekonoma Sedláčka, který říká, že i ty nejdokonalejší matematické systémy, které mají fungovat věčně mají tu vlastnost, že se časem porouchají. Jsme ujišťováni , že Windows v našem počítači poruchu mít nebude, přesto si lidi radši zálohují své fotky. ()
Sranda od prvních minut. Dokundament plný odborníků. Paní z Temelína popisující 'předepjatý' beton. Učenec kladoucí otázku: k čemu ty jaderné elektrárny vlastně jsou? Nechci být předpojatý ale hlavu si vymrdávat nenechám. Hurá do polí! ()
Dokument, ze kterého si každý může vzít to své - buď bude věřit, nebo si bude myslet své. Ale jedno se musí nechat - zcela nenásilnou formou je zde poměrně jasně a smysluplně ukázáno, co se tehdy v dubnu 1986 v Černobylu stalo a je dán prostor místním, aby si k tomu také něco řekli. Srovnávání s Fukušimou je poněkud zavádějící, o českém Temelínu nemluvě. Ale i tak hodnotím jako velký přínos k černobylskému tématu. Dokument možno shlédnout zde - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318005452-vsechny-pristi-cernobyly/411235100021002/ ()
Přirozené, bez násilné propagandy čehokoliv, ověnčené mrazivě dech-beroucím zvukovým doprovodem pípajícího radiačního detektoru! A jako bonus skvělý nápad s anti-černobylským big-bandem. ()
Mírový atom do každé rodiny.......všeříkající, nebo ne? ()
klíčovou myšlenkou filmu se zdá být názor jednoho z respondentů, že jsem si zvykli příliš nekriticky naslouchat inženýrům a vědcům. to je pro mě coby příznivce richarda dawkinse zcela nepřijatelná a nebezpečná teze. komu jinému bychom měli naslouchat? snad ne pomatencům z nwoo, jejichž myšlenkové pochody některé výpovědi obsažené v tomto filmu podezřele připomínaly? samotné rozhovory s ukrajinskými čechy a černobylskými starousedlíky byly fajn, stejně jako motiv exkurze do zakázané zóny kolem bývalé elektrárny (tady mi ale chyběl hlubší ponor do motivů účastníků zájezdu). celkově film nemůžu hodnotit bez přihlédnutí k ideovému zabarvení, které je pro mě přinejmenším sporné. ()
Nula bodov za demagogické srovnání Fukušimy s Černobylem, za tmářské blábolení o nebezpečí přílišné důvěry vědě.. atd. ()
Samé kecy a o ničem. Co je tohle za dokumentární film ? Ztráta času pro díváka, a zbytečně vynaložené finance ze strany autora. Snaha tohoto dokumentu poškodit český přístup k jaderné energii, jsem opravdu nepochopil ! ()
Jako ostatní už to tady dobře rozebrali. Nebudu to opakovat. Pouze sdělím svůj největší dojem. 1. Zaujatý filmař 2. Není to film dokumentární povahy. nic nedokumentuje. 3. Propagandou proti propagandě a srovnávání nesrovnatelného. Zoufalství, když filmař nemá ponětí o tématu co točí. A hlavně ta nenaplněná snaha natočit něco, co má šokovat a ono se to nepodaří. A čistě filmařina je stejně dobrá jako moje schopnost pilotovat Boeing 747. ()
Autori dokumentu vedome klamú! Radiácia pri pamätníku pred 4. reaktorom je menšia ako 20 mikrosievertov. Odmerané osobne. Čiže bežná hodnota. Maximálna hodnota, ktorú sme namerali na okraji Červeného lesa pri zemi (!) bola 460 mikrosievertov. A ešte jedna poznámka pre neznalých - zlovestné zvuky dozimetra, šíriace sa takmer celým dokumentom vôbec neznamenajú nebezpečenstvo. Bežné dozimetre, ktoré vám požičajú pri návšteve oblasti pípajú už pri hodnote 10 mikrosievertov... Takže nič nebezpečné. Dokument sa silou-mocou snaží ukázať aká je jadrová energetika nebezpečná, ale akosi sa mu to nedarí. Aj vďaka výpovediam "kváziodborníkov". ()
v černobylu jsem se byl podívat......tohle je antijádro dokument...a zasmál jsem se když ekolog si plete mili a mikrosieverty.....nevím jak se to píše ale předponu měl špatně....prostě propaganda.... ()
Český, nie moc dobrý dokument porovnávajúci Černobyľskú haváriu s udalosťami vo Fukušime. Jediné pozitíva sú rozhovory s obyvateľmi oblastí blízkych Černobyľu, ktorí popisujú v apríli a máji 1986 bolesti hlavy, či nevoľnosť. Inak ťažký podpriemer. ()