Ókami kodomo no Ame to Juki
Wolf Children
Režie:
Mamoru HosodaHudba:
Masakacu TakagiHrají:
Aoi Mijazaki, Haru Kuroki, Jukito Nišii, Bunta Sugawara, Kumiko Asó, Megumi Hajašibara, Micuki Tanimura, Tamio Óki, Šóta Sometani, Amon Kabe, Mone Kamiširaiši (více)Obsahy(1)
V překladu "Vlčí děti Ame a Yuki". Film je o rodičovské lásce a celkem pokrývá děj třinácti let. Příběh začíná u devatenáctileté Hany, která na vysoké škole potká a zamiluje se do "vlčího muže". Jejich láska je vzájemná a vede až ke svatbě, po které se jim postupně narodí dvě děti, holčička Yuki a chlapeček Ame. Všechno je v pořádku a nikdo nemá o existenci "vlčích dětí" ani ponětí. Když ale Hanin manžel nečekaně zemře, rozhodne se Hana přestěhovat se na venkov, daleko od města, a tam vychovávat své děti. (Moiraine)
(více)Videa (2)
Recenze (84)
Ach, to byla nádherná animace, a ta příroda, krása až oči přecházely. Moc povedená byla část kde se vlastně jen vyprávělo obrazem za podpory krásné hudby o vztahu matky a otce. Celá první půlka filmu byla móc roztomilá a zábavná (dětská klinika vs. veterina :-)) a u malých vlčátek jsem se výborně bavil. A scénka s čerstvě napadnutým sněhem s parádním hudebním podkladem byla úchvatná! Jenže pak přišla chvíle kdy vlčata trochu povyrostla, film zvážněl, roztomilost byla pryč, ovšem ta dramatická stránka filmu už nebyla tak působivá. Ale stále se člověk rozhodně nenudil a jen čekal, kam to celé povede. Nicméně na pět hvězdiček to nebude, ačkoli účast Miyazaki Aoi (ač jen zvuková) byla velmi příjemná. ()
Tolik protichůdných pocitů ve mně konec nějakého filmu už dlouho nevyvolal. Když už je někde smutný konec, často si u něj leda tak smutně povzdychnu a řeknu si "hm, tak to je fakt smutný", přičemž si z toho nějak větší hlavu nedělám a za hodinu už nad oním smutným koncem vůbec nepřemýšlím. Vlčí děti Ame a Juki jsou výjimkou. Tento film má velmi jednoduchý příběh, který bez problémů pochopí i malé děti, ale nevím, zda bych jim jej pustil. Jako vhodné přirovnání se mi nabízí Bridge to Terabithia, k němuž mají Vlčí děti IMHO velmi blízko atmosférou (dějem a motivy nikoliv). Většinu času se film tváří jako taková sluníčková podívaná tvořená útrapami, strastmi a radostmi matky při výchově vlčích dětí, na kterou se dobře kouká (a díky skvělé hudbě i poslouchá), ale než jsem se dostal ke konci, ani náhodou jsem neuvažoval o tom, že bych filmu dal vyšší hodnocení než 4*. Pořád jsem si tak nějak říkal, že se budoucnost dětí vymkne z otěží jejich osudu, že onen do té doby sluníčkový film skončí i sluníčkovým závěrem, že všichni budou žít šťastně až do smrti atd. a já v klidu dám 4*, ale když přišel závěr a já se na film podíval jako na celek, uznal jsem, že kdyby to dopadlo takto sluníčkově, prostě by to nebylo ono a můj zážitek z filmu by byl o nemálo slabší. Nevím, zda film byl úmyslnou alegorií tvůrců na volbu sexuální identity nebo zda mi to jen tak připadalo, každopádně za to, co dokázal Mamoru Hosoda udělat se srdcem sarkastické, cynické, odporné a flegmatické mladé osobnosti, si prostě film i přes mé menší výhrady k chování některých postav ten plný počet zaslouží. U slabších povah je zásoba kapesníků téměř povinností. ()
Film, který jsem viděl nadvakrát, protože poprvé jsem ho po pár minutích vypl, protože jsem byl přítomností romantiky a vlkodlaka zároveň natolik vyděšen, že sem nemohl pokračovat. Pak se mi dokonce podařilo dokonale zapomenout, že tenhle film existuje, tak jsem si ho znovu stá... Pořídil a díky za to, ono to totiž naštěstí není vůbec špatné, vlkodlakům navzdory. Záběry na malé chlupáče byli roztomilé, děj docela zajímavý... Ale ne natolik, aby zamaskoval lehkou rozvleklost děje a ne ve všech fázích příkladnou atmosféru, která mohla být tu tísnivější, tu zas laskavější, nebo melancholičtější, naštěstí je ale závěr, ač očekávaný a nijak nepřekvapující, natočený zdařile a z předchozího děje si bere jen to nejlepší. PS: tohle anime má nejúchvatnější záběr na lišku všehomíra. ()
Vlky sú pre japoncov priam posvätné tvory. Keď sa k tomu pridá štýl anime, priam rajská prírodná scenéria a Mamoru Hosoda výsledok je jasný. Dielo by som zaradil medzi najlepšie rozprávky, ktoré som v poslednom čase mal možnosť zhliadnuť. Zameranie na detskú výchovu a správnosť voľby životnej cesty je jedena z najvhodnejších tém pre mladého diváka. Sám neviem, či by som sa vybral cestou Yuki alebo Ameho. Skôr by som sa priklonil asi k ceste Ameho. Svoj osud by som bral ako dar a nie prekliatie. Grafické vyhotovenie miestami pripadalo ako z iného sveta. Niektoré zábery som mal problém rozoznať, či sa jedná len o animáciu alebo skutočnú fotografiu. A tá príroda... Skoro ako u nás v Tatrách. Pri sledovaní som sa trochu pousmial, keď sme sa s kamošom bavili o podobnom výzore vlkov s Digimoni, následne o 10 minút neskôr sme zistili, že oba kúsky má na svedomí ten istý režisér. ()
Galerie (51)
Photo © Toho Company
Já nemůžu... rozhoduji se k čtyř hvězdičkám, ale asi 10 minut jsem se vážně rozhodoval, jestli to hodnocení nezměním. Žít jako vlčí dítě má své výhody i nevýhody. Můžeš se předvádět, umíš skvěle lovit, umíš rychle běžet, ale když lidé přijdou na to, že vlastně máš schopnost se přeměnit, vyděsí se a už s tebou nepromluví. Abych nějak rozvedl tohle anime, tak jak furt říkám, anime mě vždycky dokážou něčím neuvěřitelně překvapit. Anime vlastní takovou obrovskou moc, že dokážou vtáhnout člověka do takového reálného života, který se vlastně děje takovým pomalým tempem a je právě vhodný k tomu, aby se člověk rozkoukal... a to právě člověk potřebuje. Bohužel se stává, že u klasických animovaných filmů se hlavně režiséři snaží o to, aby ten příběh přešel k tomu hlavnímu aktu, kdy se něco děje, kdy třeba aktéři bojují, kdy postavy už hledají klíč k splnění mise. NE! Anime je právě ten úplný opak toho, a já jsem vlastně na to přišel... zde se japončíci snaží o to, aby ten děj filmu šel prakticky od začátku, kdy se rodina sejde, kdy se děti narodí a příběh se snaží odpovídat na velmi důležité otázky, na které třeba jiné animované americké filmy zapomínají, a to je třeba průběh života toho, kdy se máma potkala s vlčím manželem a jak vlastně zemřel, proč se rodina přestěhovala, proč děti byly nemocné, proč se vlastně staly vlky, dokonce i diskuze jiných rodin s tou konkrétní obsahuje tolik důležité informace, jak vlastně máma přišla k práci... to všechno připadá zde úspěšně odpovězené a to jsou prostě body k dobru (logicky tam nebudou házet scény z porodu, to už by bylo moc). Příběh na mě z počátku působil takovým smíšeným pocitem, nevěděl jsem, co si z toho filmu mám vzít. Jasně, otec zemře, děti vyrostou, odejdou a film skončí. Jenomže tady je obrovské au! Jsou to vlci a teď si říct - Budu radši člověkem, nebo vlkem? Než se k tomuto bodu dostanu, musím samozřejmě zmínit celý ten průběh života, kdy děti ještě byly malé a postupem času začaly chodit do školy. Trošku mi to připomínalo film Můj soused Totoro - taky, stará chatka, 2 děti a rodič. Velmi starostlivá matka, kterou jsem celou dobu obdivoval za to, že se v průběhu farmaření nerozbrečela a i když jí asi 3x nevyrostla úroda nevzdala se a nakonec štěstí přišlo i na ní. Dále musela snést problémy dětí, když hledala Ameho před utopením, nebo ze školy a snažila se o to, aby její děti byly úspěšné. A tady právě oceňuji výborný nápad toho, že Ame už nechce být člověkem a chce vládnout horám. To přesně vyvrcholila ta poslední scéna, kdy byla bouře a mamka se nemohla dostat do školy kvůli tomu, když hledala Ameho, který utekl. Osobně si myslím, že příběh s Amem byl vynikající... aleeeee trošku jsem zklamaný z toho, že jsem malinko doufal v to, že Yuki bude mít se Souheem více prostoru ve škole. Ten konec byl bohužel víc odfláknutý a možná jsem doufal i v to, že Ame se omluví mámě, když ho začala hledat, nebo před jeho rukami zemře. Fakt jsem doufal v neuvěřitelný ending a jasným 5 hvězdám, ale nakonec z toho plynul jiný průběh. Jak říkám, mě by nevadil v této chvíli 3 hodinový film. Každopádně film jako takový byl neuvěřitelný, fakt jsem na poslední chvíli změnil hodnocení, ale já prostě se omlouvám, zřejmě bych si to spíš domyslel trošku jinak. () (méně) (více)