Pět rozbitých kamer

Je těžké ohodnotit Pět rozbitých kamer aniž by do soudu divák nepromítl svůj postoj ke konfliktu. Pokusím se od toho odprostit (ve zkratce serou mě jak Palestinci tak Izraelci), protože důležitá je skutečnost, že se jedná o dokument kvalitní a originální, je působivou osobní zpovědí. Proto nemůžeme nic namítat, že vidíme pouze jednu stranu barikády (zajímavou pasáží je, když po autonehodě potřebuje hlavní postava pomoc z izraelské nemocnice). Možná se tvůrci mohli vyhnout jisté schematičnosti - víme z názvu, že kamer je pět, tudíž v půlce tušíme, že se Emad půjde podívat k barikádám ještě třikrát a kluci ozbrojení mu ten "no comment" názorně vysvětlí... Ale určitě zajímavou autentickou zkušeností bylo podívat se do krajin u Bil'inu, kam se jinak raději nikdy nevydám. 70 % (15.03.2013)

Jako pohled na část Israelsko-palestinského konfliktu ze strany Palestinců fajn, ale je taky potřeba brát 5 Broken Cameras s reservou. Palestinci se samozřejmě snaží upoutat pozornost Západu, a to všemi možnými způsoby, i za cenu zkreslení skutečnosti. West Bank jsem navštívila, a kromě nepříjemného papírování a neustálých kontrol na silnicích (checkpointy jsou buď stálé, nebo i tzv. flying, kdy se kontrola zničehonic objeví a neskutečně zpomalí provoz, což je sice otravné, ale dá se to přežít), je to víceméně míromilovné místo, kde sice Palestinci nejsou spokojení se svojí situací, ale rozhodně se každý den nestřetávají s israelskými vojáky. A právě vesnice Bil´in, kde se z velké části natáčí, je zvláštní tím, že se v ní každý týden konají protesty, tudíž je to tam mnohem akčnější než kdekoliv jinde. A samozřejmě, když se Palestinci přibližují k bariéře, je to problém, kdy armáda musí zasáhnout. Když budete u hranic Mexika z USA, zažijete to samé. To, že tam ta stěna je, má důvod, a i když vypadá hrozivě jako Berlínská zeď, nemá stejnou funkci. Chamtivost Israelců v zabírání palestinské levné půdy je ale věc jiná... (10.03.2013)

Izraelské osady nemají na západním břehu co dělat. Ovšem tato homevideo prezentace daného konfliktu mě velice zklamala. Čekala jsem alespoň náznak objektivity, i když v tomto případě to asi možné není, když autorem je osoba tak silně zainteresovaná. Každopádně jisté promluvy mě dokázaly vyšponovat a jsem ráda, že jsem toto video viděla až doma a ne na projekci Jednoho světa. Domnívám se, že nejspíš kvůli téměř neustálým konfliktům s vojáky je zde nahlíženo na smrt a nebezpeční trochu jinak než je tomu běžné v západní společnosti, ale i tak, vodit děti na demonstrace? Vážně? Poslat skupinku děti demonstrovat ke zdi samotné? Nechat je pokřikovat na vojáky a házet na ně věci? Vážně?! Pro izraelské vojáky je to povinnost a nezdá se mi z daných záběrů, že by se v konkrétních střetech chovali násilněji, než by se dalo očekávat. To, že celé jejich působení na daném místě je špatně, je věc jiná. Jen se mi nechce věřit, že se proti tomu nedá bojovat jinak, legálně a legislativně, prostě jinak, než neustále ohrožovat vlastní děti. Kdo se pak může divit, že při ozbrojeném střetu je to většinou dítě, kdo je zabit, když dospělí lépe poznají, kdy hrozí skutečné nebezpečí a umí se lépe schovat nebo utéct nebo cokoliv... (21.02.2015)

Podobné filmy jsou velmi důležité, protože přinášejí jiný obraz války. Proti tomu, s čím se normálně setkáváme ve filmech může podání skutečných "herců" působit fušersky. Vojáci často jakoby bezmocně postávají před zátarasy, nechávají se bít do prsou ženami, které je nechtěji ve svých příbytcích, a jejich trpělivost je zkoušena shnilým ovocem a dlažebními kostkami od mužů, kteří je nechtějí ve své vesnici. Strpějí urážky a nářek místo těch nahoře, jejichž rozkazy se zavázali plnit. Tam, kde se ve filmech umírá rychle nebo důstojně, tady se dělá povyk při sebemenším škrábnutí. Je to pravá tvář války, je to válka lidí bojujících za to, co jim dle jejich soudu náleží, je to válka dětí, pro něž se boj a násilí stává stejně přirozenou součástí jako pro české děti pohádky. (31.03.2018)

Koniec minulého storočia bol obdobím pádu berlínskeho múru a začiatok tohto storočia je obdobím stavania nových múrov a plotov. A to nielen v miestach dlhoročných konfliktov, ako v oblasti Palestíny, ale aj blízko nás a skoro na každom hustejšie obývanom mieste sveta. Boj a demonštrovanie proti plotom je podľa dokumentu témou života palestínčanov. Aj deti od útleho veku vodia na demonštrácie, aby videli všetko násilie a keď zorganizovali čisto detskú demonštráciu, to sa mi zdalo už priveľa. Akoby očakávali, že sa niečo stane, že niektorému vojakovi povolia nervy, a video s násilím na deťoch bude témou pre celý svet. Všetko je natočené amatérskym dokumentárnym štýlom, pohľad je samozrejme jednostranný, ale to sa nedá filmu vyčítať, vieme kto ho točil. Filmár a rozprávač, ktorý postupne prichádza o kamery, nakoniec príde o viac, postupne stráca pochopenie manželky a v mnohých momentoch aj moje, hlavne pri manipulácii detí. –––– Tato, prečo vojakov nezabiješ nožom? (02.11.2015)