Čtyři dohody

Bývaly doby, kdy se ještě Jaroslav Dušek nevyjadřoval v rozhovorech k finančnímu systému a k politice obecně (úvahy typu půjčování bank na úrok je zločin) a věnoval se rozšiřování svého duševního obzoru. Ne, že bych se osobně zcela pohroužil do Ruizovy knihy, ale Dušek ji na podiu podává vysloveně neodolatelně, s jiskrou a vtipem. Na DVD ani na netu jsem tenhle záznam, pravda, nikde nenašel, ale viděl jsem tohle představení (s Alanem Vitoušem výborně budujícím atmosféru v pozadí) na živo a našel zvukový záznam, tak bez okolků hodnotím. Škoda, že nikdo nezaznamenal Duškova Cavemana, hraného Na Lávce a že nikdo pravidelně a systematicky nikdo obrazově nemapuje Duškovy Vizity.. (07.08.2012)

Krásné a inspirativní myšlenky, výborná předloha, velmi dobrý hudební doprovod... Na druhou stranu, stačí otevřít webovky jakéhokoliv psychologa či "kouče" a přesně tyhle rady zde najdete, jen o dost jasněji, přehledněji a srozumitelněji. Ani Duškovy vtípky nepřinesou nic moc nového a od filmového zpracování bych čekala více inovativnosti, než jen dostříhání pár archivních záběrů na roztomilé děti. Celkově dílo působí až nepochopitelně rozvlekle a nezáživně. (31.01.2014)

Jaroslav Dušek z pozice zdatného herce a motivátora dvě hodiny vypráví o výchově dětí, partnerských vztazích, osobních cílech a stavu světa obecně. V jeho snaze o poskytnutí jakéhosi návodu na život se mísí univerzální životní pravdy s indiánskými moudry a jeho vlastními historkami a názory a celé je to obalené esoterickou new age filosofií. Místy je to legrační a s leckterými postřehy nelze nesouhlasit. Avšak nahodilost, s níž jsou tyto jednoduché myšlenky vágně propojovány jak mezi sebou, tak s nesouvisle působící náboženskou symbolikou, z toho dělají něco mezi přednáškou životního kouče, čtením z psychologického slabikáře pro začátečníky a kázaním v kostele. S tím souvisí i skutečnost, že někteří fanoušci tohoto představení (a potažmo i knižní předlohy) se ocitají až na hranici fanatismu a sektářského elitářství, což jsem popravdě doposud netušil. Skvěle to vystihuje jeden komentář na YouTube, kde se kdosi diví, jak tomu vůbec někdo může dát palec dolů. A jiný uživatel mu na to odpovídá: "Palec dolů museli dát ti, co zkrátka nemají vědomí na tak vysoké frekvenci jako my, co si to pustíme třeba i víckrát." (20.03.2020)

Kudy budu chodit, tudy budu tohle divadelní představení, nebo alespoň jeho záznam doporučovat. Ono to ani jinak nejde. Při sledování jsem měl pocity srovnatelné s četbou Malého prince. Jaroslav Dušek hovoří o běžných situacích v životě a jejich efektivním řešením se samozřejmostí, která se samozřejmosti Saint-Exupéryho vyprávění může s klidem rovnat. Několikrát se mi málem vlétnuly slzy do očí. Je krásný pocit slyšet, když někdo říká nahlas, co si myslíte. Jaroslava Duška jsem viděl pouze v pár filmech, ale v každém byl absolutně geniální. Tímto dílem mi potvrdil, že je naprosto senzační herec a je škoda, že neměl v životě větší štěstí na filmy, ve kterých hrál. Samotné představení se slovy špatně popisuje. Ono je mnohem snadnější něco zkritizovat. Jsem přeplněn tolika pocity a vypsat se z nich nedovedu. Ruizova kniha je aplikována na život v ČR, i když je jistě aplikovatelná globálně. V situacích, které mistr Dušek zmiňuje se jistě pozná každý, taky proto tu svítí 96 %. Vřelo to ve mně neskutečně. Střídaly se ve mně pocity dojetí s výbuchy smíchu, což se mi v životě nepřihodilo mockrát. Spíše než nástroj smíchu jsou v mých očích Čtyři dohody záležitostí, která učí lidi, jak správně žít. Respektive rekapituluje, jak by bylo vhodné žít, což není na škodu, protože to spousta lidí netuší a ostatní to často zapomínají. Tam kde se lidé hromadně smějí, si já spíše uvědomuji, jakou moudrost právě slyším. To, že je to ke všemu řečeno tak, že to je navíc vtipné je třešnička na dortu. Jsem hrdý na sebe i na své okolí, že mohu s čistým svědomím prohlásit, že mám nastavené životní hodnoty takovým způsobem, že se danými dohodami prozatím řídím. Samozřejmě jsem mladý a spousta situací mě teprve čeká a je pouze ve hvězdách, zda si svůj postoj k životu udržím. Představení je napráskáno tolika strašně jednoduchými a přesto tak neuvěřitelně krásnými myšlenkami, že každý kdo toto představení neviděl, tak jeho život hodně strádá. Vytknout si troufám pouze extrémně rušivé černobílé vsuvky. Ty jsou ovšem vzhledem ke geniálnímu zbytku absolutně zanedbatelné. Ano, takhle je to skvělé. Jsem skutečně okouzlen a jistě ještě velmi dlouho budu. Maximální hodnocení si schovávám právě pro podobné záležitosti, ale v tomhle případě je i maximální hodnocení nedostatečné a dost by se hodilo zavedení 6. hvězdičky. (30.12.2013)

Kdysi jsem tomuto představení dala 5 hvězdiček. Není to tak těžké nechat se ošálit Jardou Duškem, umí to opravdu dobře, také je výborný herec a improvizátor. Bohužel jsem pak získala tragickou životní lekci a možnost se tak podívat pod roušku těch sympatických a líbivých hesel, které Jarda střílí dvě hodiny do diváků jako z kulometu. Samotná předloha je triviální moudro neexistujících Toltéků, které Jarda povýšil svými postřehy o lidském chování, což je také hlavní úspěch představení. Co na tom, že na sebe tato moudra logicky nenavazují a dokonce si někdy i sama odporují, efekt marketingového produktu Mesiáš Jarda Dušek je jinde. Je v toužebném/iluzorním myšlení generace konzumu, která dychtí po snadné cestě k naplnění svých duchovně prázdných životů, v přebírání (spíše vyzobávání) a romantizování starých duchovních směrů a náboženství, v podpoře kolektivního narcismu "povznesených", v roky budovaném kultu osobnosti, kterému podle všeho podlehl i sám velký guru osobně. :/ Zajímavé komentáře: Gemini, jemine, Filmmaniak, honajz. (21.04.2022)