Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Piotr SobocińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Irène Jacob, Jean-Louis Trintignant, Jean-Pierre Lorit, Samuel Le Bihan, Juliette Binoche, Julie Delpy, Zbigniew Zamachowski, Teco Celio, Marion Stalens (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Posledné dielo trilógie Troch farieb. Vďaka mladej a úspešnej modelke Valentine (Irène Jacob) sa dostávame na fotenie do Švajčiarska, kde ju náhoda privedie k starému sudcovi (Jean-Louis Trintignant). Skrz optiku nevinnej Valentine postupne objavujeme starcove tajomstvá a minulosť...
Táto psychologická dráma, mnohými kritikmi označovaná za autorove zhrnutie celej jeho tvorby, bola nominovaná na Oscara v troch kategóriách (réžia, scenár, kamera) a získala Césara za hudbu (Zbigniew Preisner). (mrksik)
(více)Videa (1)
Recenze (188)
Poslední film, který Kieślowski natočil, je ukázkou toho, jak moc dobrým filmařem ve skutečnosti byl, ale také toho, že si byl vědom toho, že svými snímky vytváří něco většího, propojeného. V tom je krása jeho díla, kterou je možné jen obdivovat. A přitom se dokázal nad člověkem zamýšlet jako nikdo jiný - přístupně a komplexně. ()
V tomto psycholigickém dramatu jsem postrádal jediné - emoce. Což je ovšem ve filmu tohoto ražení nedostatek dost podstatný. Film je příjemně natočen, příjemně zahrán, příjemně ozvučen, ale právě kvůli absenci emocí mi nemá moc co říct. Večer jsem u toho usnul. Dávám takové lepší 2*. Víc rozhodně ne. Další díly trilogie rád vynechám. ()
Kieslowského poslední film je hlavně o soucitu. Soucitu s ostatními lidmi. To je ukazováno na příběhu modelky, která má sice přítele, ale je osaměla. V kontrastu k ní, je soudce v penzi, jenž odposlouchává telefony sousedům. Film je zároveň je o lásce. Naplněné, nenaplněné či zklamané. Psychologicky skvělé propracovaný film. Zároveň plný symboliky a je jen na divákovi, co si z toho vezme. ()
Tomu říkám odejít na vrcholu! Nechci ( a ani nebudu ) se nijak obšírněji rozepisovat o příběhu samotném. Předně, tohle musí člověk jednoduše vidět na vlastní oči a především, těžko bych hledal slova a vypsal se z pocitů, které jsem při sledování tohoto snímku zažíval. A tak pouze dodám, že pokud si nějaký film zaslouží přízvisko UMĚLECKÉ DÍLO, potom to je jednoznačně tento Kieslowskiho snímek. Zde se sešlo vše potřebné....silný příběh, brilantní kamera, nebojím se použít přízvisko FANTASTICKÉ herecké výkony obou hlavních představitelů. Krásné Iréne Jacob coby modelky Valentine ( která u mě nesmírně " stoupla " a to nejen herecky, ale především jako žena, viz rozhovory v bonusech ) a charismatického Jeana - Louise Trintignanta jako soudce v důchodu. Před jejich hereckým projevem SMEKÁM, jednoduše se mi nedostává slov. Už tak silný zážitek dotváří geniální Preisnerova hudební složka ( zcela po právu oceněna Césarem ). A o čem že samotný snímek je? Je to mimo jiné příběh o zkušenosti a zklamání na jedné straně a mládí, nezkušenosti, ale zato plného nadějí, které je možno ještě realizovat na straně druhé. Sám Kieslowski řekl, že tento snímek byl pro něj takovým DIALOGEM mezi zkušeností, která ví, ale může být zklamaná a mládím které neví a které...... 100% a silně uvažuji o změne v mé TOP -ce..... ()
Pred cca 17 rokmi som vychádzal z kina očarený. Bezhraničné nadšenie utlmila návšteva kina po ďalších cca troch rokoch. Tento pocit intenzívnej, ale nie úplne dokonalej radosti zotrval i po treťom pozretí, tentoraz televíznom a navyše sprasenom dabingom. Taká príjemná psychologicko-vzťahová rozprávka. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (8)
- Juliette Binoche a Benoît Régent, herci z Kieślowského filmu Tři barvy: Modrá (1993), a Julie Delpy a Zbigniew Zamachowski z dalšího jeho filmu, Tři barvy: Bílá (1994), mají v závěru snímku všichni malé cameo. (džanik)
- Během lodní katastrofy vidíme záběry z potopení britského trajektu Herald of Free Enterprise z roku 1987. Zahynulo tehdy 193 cestujících. (džanik)
- V úvodnej scéne je spomenutý film Spolok mŕtvych básnikov (1989). (DamianL)
Reklama