Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Zanussiho charakterizuje v nejvýznamnějším období jeho tvorby věcně analytický přístup ke skutečnosti, poznamenaný skepsí a nedůvěrou k suverénním soudům. Intelektuální obezřetnost spojuje s respektem k základním mravním hodnotám, ústícím do obhajoby člověka jako individuality. Iluminace je filosofická esej o podstatě lidského bytí, obrazově složená ze série hraných, ostře stříhaných sekvencí, dokumentárních záběrů z laboratoří, továren, přírody, z diskusí studentů i z výroků autentických vědeckých osobností.

"Iluminace" - zážitek náhlého porozumění, osvícení pravdou, láká hrdinu, který neuspokojený studiem bez kontaktu se skutečnou vědou, jde vlastní cestou: přes fyzikální pracoviště a biologické kabinety, neobejde astrofyziku, zavadí o astrology, zúčastní se hypnotických seancí, hledá odpovědi na mučivé otázky v psychiatrických nemocnicích i v rozhovorech s mnichy - chce poznat přirozenost a podstatu člověka, aby si správně zvolil své místo. Stav milosti nenachází, jeho několikaleté hledání končí rezignací, vzbuzující smutek, ne však zoufalství. K smíření se životem dospívá až po mnohých vlastních rozhodnutích, uskutečněných s plnou odpovědností a s pocitem povinnosti vůči manželce a dítěti. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (37)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Trochu jsem se bál, že se nenaladím na Zanussiho vědecky podložený intelektualismus, ale musím říct, že film mě pohltil od prvních minut (představení hrdiny zkrze měřitelné hodnoty). Kolážovitá forma různorodých krátkých útržků a vpádu statických "milníků" mu dala slušné tempo zaplněné jednou zajímavou myšlenkou za druhou a navíc zajímavé vizuální variace rovněž zahnaly jediný náznak nudy. Navíc ze snímku vůbec nečiší chlad, vlastně od počátku směřuje k člověku a jeho konkrétním potřebám, které teprve musí pochopit a naplnit - v tom tkví hlavní iluminace i emotivní náplň řady scén. Určitě si udělám čas na některý z dalších Zanussiho snímků, protože jeho velmi osobitý styl je neopakovatelný, zneklidňující a plný empatie - není už jen tohle známka mistrovství? ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Otázky o smyslu života prokládané nejbanálnějšími událostmi ze života vysokoškoláka, který si svá studia prodlouží založením rodiny. Opět se setkávám s filmem, který jde zcela opačným směrem výkladu smyslu kinematografie, jak ji vnímám. Život vkládaný do filmu je marností, zatímco marnotratný život zpestřený filmem může získat smysl. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Po dvoch skúsenostiach s neskoršou Zanussiho tvorbou bola Iluminácia pre mňa miernym šokom. Ona je totiž o dosť divokejšia, ako také Ochranné zafarbenie a Konštanta, i keď rukopis je jasný. Iluminácia nie je žiadna konverzačka, rozpráva sa často iba obrazom, ale stále je to film o jednom klasickom intelektuálovi, ktorému to v hlave funguje trochu inak, ako bežnému človeku a my sa dozvedáme, že aj to sa dá vedecky vysvetliť. Ešte že si dokázal zachovať príčetnosť a pochopil, kde spočívajú odpovede na jeho ontologické otázky. Tie odpovede nie sú nijako zložité, pokiaľ máte ženu s dieťaťom, zmysel života sa ponúka sám. To hľadanie je ale zároveň zábavné, intelektuálne naplňujúce a divácky atraktívne. ()

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Tak s tímhle filmem jsem měl opravdu velký problém. Nevím čím to, možná špatnou náladou či špatně stráveným obědem, ale toto dílko mě iritovalo od začátku až do konce. Do tohoto filmu jsem vnesl svoji veškerou averzi na pseudointelektuální snímky, a to jsem nestačil divit kolik jí vě mě bylo. Mladý doktor se mi tady svěřoval se svými nejniternějšími dilematy a problémy, ale mě to jednoduše nezajímalo. Ten člověk mě byl naprosto lhostejný už od začátku a čím víc škemral o moji pozornost tím víc mě iritoval. Detailní záběry operace mozku ve mě nadobro zhasly jakkoukoliv jiskřičku emaptie. Hlavní hrdina sice hledal smysl života, zato já jsem hledal smysl filmu, který mi doted uniká. Nikdy víc. ()

Bajda 

všechny recenze uživatele

Iluminace Krzystofa Zanussiho je o životě mladého Poláka Franciszeka Retmana, který je zosobněním postmoderní existenciální krize člověka. Ten se ptá po tom, jak může být člověk nejvíc užitečný, zpochybňuje některé oblasti lidského poznání a snaží se dobrat smyslu života. Při tomto hledání se přesouvá od fyziky, přes biologii až k náboženství, aby zjistil, že správná odpověď stejně neexistuje. Zanussi používá celou řadu zcizovacích prvků. Vypráví zkratkovitě a vypomáhá si například dokumentárními záběry, záznamy úředních dokumentů nebo animovanými sekvencemi. Film je tak strukturován jako jakási mozaika Retmanova života. Nadbytečně explicitní mi přišla scéna, ve které sledujeme operaci mozku člověka a pokusy s ním. Chápu, že na nás měla způsobit stejně silně, jako na hlavního hrdinu, ale pro mě tohle bylo už překročení hranice toho, co jsem ochotný v kině sledovat. ()

Zajímavosti (4)

  • Při natáčení operace mozku členové štábu omdlévali. Tyto sekvence se musely vystříhat. (hippyman)
  • Iluminace měla zahajovat kubánský festival, ale socialistická strana měla pochybnosti, zda je film dost prosocialistický, tak snímek nejprve shlédl sám Castro. Iluminace se nakonec promítala, i když se Fidelovi nelíbila, což sdělil i autorovi - není dost materialistický. (hippyman)
  • Přestože snímek není vyloženě politický, hodně ho postihla cenzura. (hippyman)

Reklama

Reklama