Tajemství a smysl života

Velikášské dílo Petra Vachlera se tváří jako definitivní existenciální odpověď na největší otázky, ale nabízí spíš ideologicky formované motivační pojednání o reinkarnovaných duších a rutinním milostném čtyřúhelníku. Řadě lidí film může otevřít oči a přivést je na cestu poznání, ale za cílovou duchovní destinaci se kvůli své manipulativnosti a okrajové vyhraněnosti považovat nemůže. Triky jsou pěkné, herci však nemají co hrát a jejich postavy postrádají životnost i hloubku, jakou bychom od takto hlubokomyslně zamýšleného vyprávění očekávali. Vše navíc kazí i přehnaná délka a nadužívání totožných postupů a doprovodných frází, které můžeme najít na facebookých zdech motivujících se teenagerů. (21.11.2023)

Dvě a půl hodiny bezobsažných frází a nikam nevedoucího plácání, které se většinu času vzájemně popírá. Podivné míchání banalit, vyprázdněných blábolů a bizarních rad, pod jejichž slupkou se v lepším případě neskrývá nic zajímavého a v tom horším návody, jak léčit nádorová onemocnění s pomocí pozitivního přístupu. Po obsahové stránce mízérie. Po formální to není o nic lepší, protože film vypadá skutečně nehezky a nedá se tu mluvit ani o postavách, jejichž motivace a charaktery se mění na základě toho, o čem se zrovna hnusnému digitálnímu čmelákovi chce povídat. Marnost pro lidi, kteří z nějakého důvodu potřebují, aby jim někdo řekl, že by se měli ke svému okolí chovat hezky. (16.11.2023)

Projekce má přiblížit jiný pohled na život a hlavně i přiblížit smrt.  Osoby zde vystupující např. S. Grof, který se svou ženou zavedl metodu holotropního dýchání a pomohl rozšířit psychoterapeutické postupy, zde říkají své vlastní zkušenosti k vnímání reality a smrti. Stavy změněného vědomí a pohled za oponu smrti se zabývají např. i v dokumentu Bufo Alvarius 2017. Film odrazuje od hromadění peněz, ale točí se víceméně kolem dobře zajištěných jedinců  - to trochu ztrácí na efektu. Natočení všech zpovídajících a doba vytváření filmů nemuselo být zrovna jednoduché. Co se mi nelíbilo: *Spolier* byl umělý/nepovedený hromadný smích  ke konci snímku, hnedle jsem si vzpomněl Náš domov. (25.12.2023)

V rámci zachování dobrých rodinných vztahů mažu svůj předchozí peprný záporný komentář. Hodnocení "0" tu nechávám, protože alespoň takto si chci vyjádřit svůj názor. Chci, aby si všichni nadšenci uvědomili, jak dětinské je hodnotit film před jeho shlédnutím. Předpokládám, že taky nebudete vychvalovat jídlo dokud neochutnáte.. a takových je tu většina! Těším se až půjde film ofiko do kin.. dojde na moje předchozí slova. Film byl dle mého špatný. (09.09.2023)

Opravdu velice jsem si přála, aby se mi to líbilo - pustila jsem si předtím i několik rozhovorů s Petrem Vachlerem (a ty byly zajímavé) a do kina jsem šla rozhodnuta, že svůj obvyklý cynismus nechám v hluboké hibernaci a dovolím si na chvíli plně obnažit duši a otevřít se, bohužel to ale vůbec nepomohlo. Především mi nesedla ta forma. Nefungovalo to na mě. A i když věřím (a snad i vím), že mnoho z těch mluvících hlav jsou chytří a inspirativni lidé, tady zněly ty jejich z kontextu vytržené  motivační citáty jako prachobyčejné banality, které by napadly snad každého. V některých případech i jako úplné pitomosti. A z čeho jsem zklamaná asi nejvíc - ten příběh mě nedojal a ani jako celek mě to neosvítilo, ani nenakoplo; neřeklo mi to nic nového o světě, ani o mně. Což jsem v první chvíli přikládala věku a odžitým zkušenostem, ale když jsem to pak rozebírala se synem (21 let), který toho nažito ještě mnoho nemá, viděl to úplně stejně. Respektive ještě více kriticky, ten to dokonce odmítl úplně. (23.12.2023)