Na slaměné cestě

Obsahuje SPOILERY a opakující se slova jakožto ''nic'', ''záběr'', ''dlouhý'' a ''kameraman''. Pokud se na film chystáte , měli byste znát příběh... Jen si ho vyslechněte! Muž u chalupy seká dříví dobrých deset vteřin. Záběr se nemění. Vzhlédne. Uvidí malou postavičku. Ta mu přináší dopis. Zemřel jeho bratr. Tak se vydá na cestu. Tato cesta je velmi dlouhá, jak pro něho, tak i pro diváka, jelikož záběry jsou setsakramentsky dlouhé! V rukou třímá sněžnice. Ty samozřejmě nepoužije, jsou zřejmě jen dekorativní, pak je někam odhodí, neznámo kam, kamera nám to bohužel nepoví. Do slunného (asi Portugalska) jde v kabátě. Všichni lidé mají na sobě málo oblečení, to ho ale nijak nevzrušuje. Následuje setkání se sestrou (doufám, že je to sestra, proč tedy ta scéna, kde jsou oba polonazí??). Záběr deset vteřin. Muž jde do chaloupky (jiné). Holí si knír. Dalších deset vteřin. Po neustálém koukání se na hodinky by se měl film slušně rozjíždět. Známky rozjíždění se jsou širé dáli. Když říkám v dáli, myslím tím širou pláň, kterážto je jistě u vesnice, kde přebývá náš hlavní hrdina, ovšem kameraman je tak mazaný, že ta pláň zůstává, nám, chudákům divákům, ukryta. Následuje pár dlouhých záběrů, ve kerých hrdina nedělá nic převratného, z velké části jen ukrutně pomalu jde. Pak je mu vyčteno, že nechce zaplatit přejezd z jednoho území do druhého. Důstojník na koni si chce mermomocí zastřílet. Vyzve ho na souboj, který prohraje. Následují další velmi, velmi dlouhé záběry, ve kterých hrdina nedělá nic... Dostane se pak do vězení (japato??), kde kameraman drží rekord v nejdelším záběru. Komparzisté se činí. Ničí. Následuje několik velmi, velmi dlouhých záběrů, kde je hrdinů více. Že neuhodnete co dělají? Správně, jdou. Pomalu. Jelikož náplní onoho chrabrého muže je přivést do vesnice (kterou nám kameraman stále ukrývá) ukradené ovce, samozřejmě se snaží. Vysvobození začíná (po několika zcela nezajímavých záběrech, například na ptáky kroužících kolem skály) zabalováním pistole do kapesníku. Jak kamarádka chytře poznamenala ,,ještě si udělej mašličku, blbečku!'', váže na kapesník sice jen jeden uzel, ale já bych se vsadila, že po skončení záběru (dlouhého) si tam uvázal onu osudovou mašli. Přichází důstojník a je naštván. Prohrál předchozí souboj a chce si znovu zastřílet. Chrabrý jinoch (postarší muž) avšak jen hodí očkem (dokážete si představit, že!) a kráčí do výšin. Bez jediné našlé ovce. Mezi těmito dlouhými záběry se střídají různé chytré kecy různých filozofů, které bych umístila leda na toaletní papír. Ale já jsem u filmu pobavila, což?! (MFF KV 2012) (03.07.2012)

Soutěžní sekce zase jednou ukázala svou odstrašující temnou stranu. Jakákoliv podoba s Mrtvým mužem vychází na prázdno kvůli absurdnímu a naprosto nezáživnému příběhu vedoucímu do stanice Nikam. Hlavní hrdina se potací mezi dvěma výrazy. Ovšem nejostřejší zbraní portugalského Clinta Eastwooda je jeho smrtelně dlouhý pohled. Westernový paskvil. (30.06.2012)

Protkáním několika politických (a i filozofických) citátů sklouzává film Na slaměné cestě k nechtěné sebeparodii, jež tak na sobě nosí stigma festivalového omylu. Areiasův snímek je vlastně ledabylým, až amatersky vypadajícím, a zároveň se snaží naplňovat předpoklady westernu – činí tak ovšem veskrze povrchním způsobem. Takovým, kdy jsou zakotvená veškerá klišé už v samotných (dlužno dodat, že stupidních) dialozích. Mimo jiné jde i o podstatné aspekty: údajně hlavní záporák je nefungujícím článkem, jehož „Pak ho tedy musím chytit sám!“ působí tak směšně, že by ho snad i Clintu Eastwoodovi ve svých nejlepších westernových letech bylo líto zastřelit. Navzdory všem negativům lze ale pochválit výběr hlavního hrdiny, jenž působil jako jeden z mála zapadajících aspektů do žánrového schématu - tedy pokud neměl na starosti pronést nějaký monolog/dialog. (04.07.2012)

Nízkorozpočtová westernová guilty-pleasure meditácia o slobode a spravodlivosti, natočená na poliach a roliach hentam za kopcom. Interiéry nasvietené ako v televíznej inscenácii, kostýmy ako z Troch mušketierov. Atmosféra začiatku 20. storočia nulová. Divák, rozmaznaný Coenovcami či Jarmuschom má dilemu, či sú tvorcovia vážne tak neschopní, alebo sa ledabolo bavia parodovaním žánrových prvkov, navešaných na úmyselne nezmyselnej kostre. Herec v hlavnej úlohe sa podobá na Daniela Day-Lewisa. Má ostré rysy v tvári a minimalistickým herectvom ideálne zapadá do nálady filmu i konvencií žanru, ale často je stavaný do parodickej polohy. Či tým má stelesňovať nejakú demítizáciu westernového hrdinu je ale opäť odvážna úvaha. Myslím, že tvorcovia niečo také zamýšľali. Ale moc im to nevyšlo. (04.07.2012)

47. KVIFF - Těžko hodnotit tento film. Krásně jsem se u něho bavil, dostával jsem na balkoně Velkého sálu záchvaty smíchu a bylo mně pak krásně. Bohužel se zde jedná o kouzlo nechtěného. Snímek na mě působil snahou zaujmout za každou cenu a zdůraznit formu (bídnou) nad obsahem (nesmyslným). Detaily typu balíky slámy, parabela a strojově pletený svetr v roce 1908 tomu dodávají zvláštní říz. (30.06.2012)