Reklama

Reklama

Tvoje slza, můj déšť: Přítomnost Arnošta Lustiga

  • USA Presence of Arnošt Lustig!, The
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

„Člověk je nesmrtelný tak dlouho, dokud vytrvá ve vzpomínce,“ říká s šibalským úsměvem známý český spisovatel Arnošt Lustig. Nakolik jeho slova platí i pro něj samotného, to začala zjišťovat autorka filmu Eva Lustigová už v prosinci roku 2006, kdy její otec slavil osmdesátiny. Od té doby až do Lustigovy smrti v únoru 2011 zaznamenávala jejich vzájemná setkání a osobní rozhovory. Se svým pověstným smyslem pro humor světově uznávaný spisovatel vzpomíná na bezstarostné dětství přerušené nacistickou okupací, hrůzy pobytu v koncentračním táboře, na počátky své spisovatelské dráhy, pobyt v Izraeli a USA či na celoživotní přátelství s Otou Pavlem. Autorský dokument Evy Lustigové, žijící v Ženevě, není tradičně sestaveným portrétem slavného spisovatele, chronologicky přibližujícím jeho životní dráhu, ale spíše volně poskládaným a velmi živě podaným snímkem o člověku s neutuchající láskou k životu takovému, jaký je. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (11)

Lyli 

všechny recenze uživatele

Arnošt Lustig je pro mě jedna z persón, které skutečně obdivuji. Tenhle dokument ho ukazuje obdivným pohledem jeho dcery, což je jistě milé a dojemné, ale řekla bych, že jinak moc nepřináší. Kusé postřehy přátel z řad známých osobností, jsou takovou třešničkou. Ovšem nejlepší je sám Lustig, který svou energií válcuje každého ze zúčastněných. Neskutečný nadhled, který má, je obdivuhodný a kdokoliv z nás by se mohl přiučit. Jen bych řekla, že o něco lepší by tohle dílko bylo, kdyby se na něm podílel někdo nezávislý. Ale jako pocta otci, je to minimálně dojemné. ()

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

Portrét jednoho z nejcharismatičtějších spisovatelů, portrét autora jedněch z našich nejhlubších a přitom nejsmutnějších příběhů, portrét člověka, který prožil obrovská traumata a přitom (nebo možná proto) stále zůstává pozitivním společníkem a obrovským optimistou. Člověka, jehož život "je jako tvarohový dort - někdy hodně sladký, někdy méně, někdy hořký a trpký, ale celkově dobrý". Jeho dcera, režisérka Eva Lustigová, se snaží zachytit životní příběh i obdivuhodný životní postoj muže s "vážným veselým" jménem a zároveň se díky síle dokumentárního filmu vyrovnává s odchodem jednoho z nejbližších členů své rodiny. A daří se jí to na výbornou, snímek je prostoupen až neuvěřitelně důvěrnou atmosférou, ať už mezi otcem a dcerou, nebo Lustigovými přáteli včetně opět úžasně rozkošné Květy Fialové. ()

Reklama

Jevablo 

všechny recenze uživatele

Bez ohledu na to, že dokument vytvořil amatér (dcera Arnošta Lustiga), je to od začátku do konce hravé přesně tak, jak (zřejmě) Lustig až do své smrti byl. Chtěl bych být takhle veselý v situaci, kdy bych umíral v osmdesáti na rakovinu, chtěl bych jako on tančit na nábřeží a nadávat turistům na projíždějících parnících:-) A veselých scének je tam skutečně spousta, budete z něj odcházet s úsměvem, i když je v podstatě o posledních dnech a bilancování v určitých chvílích neradostného života. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Režisérka prostě nemá dostatečný odstup, takže snímek je pouhým televizním medailónkem jejího otce. Jednotlivým záběrům chybí vzájemný kontext, návaznost vypadá nahodile. Kdybych si teď nepřečetl, že snímek vznikal pět let, nejspíš bych si myslel, že ho sfoukli za víkend. Je to škoda, protože osoba vážně veselého spisovatele by si zasloužila zacílenější portrét. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Arnošt Lustig je fascinující osobnost v každé situaci a jeho životní moudrost a nadhled plní každý okamžik tohoto snímku. Chyba je však na straně tvůrkyně - asi za to může silný vztah dceři k otci, jež jí nedává potřebný odstup, asi naprostá filmařská nezkušenost. Film je tak rozpadlou skrumáží momentek z Lustigova stáří, jíž se nedaří vytvářet plnohodnotný portrét ani soustředěnější zacílení. Spíše mi připadalo, jako by se neustále kroužilo kolem podstaty Lustigova světonázoru a jen občas došlo k doteku díky jeho vlastním promluvám. Řada "vycpávkových" záběrů ještě více rozmělňuje výpověď a působily na mě tak trochu bezradně, nějakou atmosféru či prohloubení výpovědi sebou určitě nenesou. Ačkoli se střihu zhostil mistr Brožek, tentokrát si asi nevěděl s natočeným materiálem rady ani on sám. Když není zvolen klíč k uchopení zajímavé osobnosti, tak lze těžko vytvořit něco uceleného a srozumitelného. Nestačí jen natáčen každý zajímavý okamžik, ale mít v hlavě nějakou koncepci. Na tom, tento snímek bohužel pohořel. Je velká škoda, když je nezúročen takový lidský potenciál tryskající z každého záběru režisérčina otce, jenž by si zasloužil velký dokument zkušeného tvůrce. ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama