Já a ty

Přiznávám rovnou, že jsem na tento film koukal jenom kvůli písni Space Oddity od Davida Bowieho nahrané v italštině. Zazní až v úplném závěru a čekat na ni 100 minut byl téměř nepřekonatelný úkol (pro tip - hledejte na youtube "Ragazzo solo, Ragazza sola"). Tea Falco je možná hot, ale interakce s druhým hlavním hrdinou filmu je hrozivě špatná, scénář jde od nikud nikam, na druhou stranu uzavřený prostor smrdí socialismem a myslím si, že západní kinematografie nikdy nebyla ponurou atmosférou nikdy blíže k našim Pelíškům... Nevím jestli to ale může být pochvala a Bertolucci mě asi na obalu DVD citovat nebude. 45 % (26.01.2016)

Tady šlo o začátek příběhu a o konec a tím prostředkem se k tomu nějak muselo dojít.Konec byl zásadní a mnohé, co se během filmu tajilo, se rozuzlí.Jinak si ale neumím představit že by někdo ten absťák Olivie nezaznamenal.....Ale film sám o sobě ani nijak diváka nenutí nad něčím hloubat ,vše je podáno jasně a srozumitelně (29.08.2018)

´Ja a ty´ je adaptáciou rovnomenného románu Niccolò Ammanitiho. Je to jeden týždeň v živote tínedžera, kedy sa schová pred svetom, ale zoznámi sa so svojou sestrou, ktorá bude potrebovať jeho pomoc, ale nakoniec pomôže ona jemu. Príbeh je zaujímavý tým, že v ňom nefunguje typická talianska rodina, ale zafungujú tam vzťahy modernej, rozpadnutej rodiny. Tiež komunikácia medzi synom a matkou alebo vnukom a babičkou stojí za povšimnutie. Film má pekný soundtrack. David Bowie spieva svoj prvý hit ´Space Oddity´ po taliansky ako ´Ragazzo solo, ragazza sola´, slová mu napísal Mogol. (25.02.2016)

Komorní příběh čtrnáctiletého asociála a jeho starší nevlastní sestry právě procházející drogovým absťákem má velmi dlouhou a pomalou expozici. Ale čím déle vydržíte, tím více to začne všechno dávat smysl (včetně toho, že vám nejspíš byl hlavní hrdina od první chvíle nesympatický). Zmínku zaslouží i výborná použitá hudba (David Bowie, The Cure, Red Hot Chili Peppers, Arcade Fire, Muse). (24.02.2016)

S niektorými staršími režisérskymi velikánmi je to ako s Rolling stones alebo Black Sabath. Občas sa pripomenú, ale všetkých aj tak zaujímajú staré zlaté časy. No a nie je to iba tým, že ich fanúšikovia nie sú tak nažhavení, ale aj tvorivou lenivosťou a stratou formy. Akoby Bertolucci mal napísaných zopár námetov od tých lepších po tie horšie, tie lepšie niekam zapatrošil a vylovil niečo z tej slabšej polovice, aby niečo proste natočil. Ak by aspoň jedna postava vo filme bola sympatická, možno by som sa viac dokázal vcítiť do postáv. Feťáčka prednáša múdra o živote a my sa máme nad tým zamýšľať. Môže byť, ale napadlo by to niekoho aj v reálnom živote? (10.07.2015)