Byt

Pokud mají Francouzi mindrák se Shakespeara, tak tenhle snímek jim ho nevyléčí, protože je to dost nepovedená odpověď na Večer tříkrálový. Prohazování citů mezi dvěma dvojicemi zamilovaných funguje v divadelní hře, kde se o to postarají kouzla, ale v současném světě neustálé nepravděpodobné emocionální zvraty vyvolávají leda smích. ____ Počáteční hledání ztracené lásky nejprve vzbuzuje napětí, ale po čtvrt hodině začíná nudit a dá se brát jako reklama realitní kanceláře na netradiční byty v Paříži.________ Druhá polovina snímku má téma "miluje mne, nemiluje mne - miluji ho, nemiluji ho" přičemž se tyto city střídají tak často, až to otráví a já se musela čím dál naštvaněji ptát: Proč si, sakra, nezvavolají a nevysvětlí si to?!!_____ KOUSEK DĚJE - Když se Max v závěru rozhodne pro dívku mimo předtím neustále obehrávaný čtyřúhelník, pochopila jsem to tak, že už toho má taky dost a chce pryč z těch nesmyslných motanic. /3. 5. 11./ (03.05.2011)

Na nedělní večer jsem si naordinoval francouzskou romantiku a dostalo se mi psycha. Tedy skoro doslova - Hitchcock's all over this. Ale vlastně docela v dobrém. A romantika vlastně taky ovanula. Zcela výjimečně jsem se chtěl rozpovídat o ději, ale už nejsem s to. Ztrácel jsem se už v průběhu, což bylo pro mě a mou přítelkyni příležitostí ke zděšeným výkřikům. Přestože jsem často plaval, stálo to za to - příležitost nechat se sebou narativně vyjebávat je nejspíš hlavní devizou snímku. Časové a osobní roviny se střídají stejně rychle jako představy s "realitou". Jestli bylo účelem toho kolotoče pobavit diváka, jsem spokojen. Morální ponaučení "lásku najdete tam, kde byste ji vážně nečekali" radím blahosklonně ignorovat. Film částečně sráží jakoby televizní zpracování - jen částečně proto, že lacině rozostřené barvy a aťasové interiéry zajímavě korelují se snovou neskutečností děje. Herecké výkony jsou fajn, ale ne tak jako prsa, kterými nás průběžně obšťastňuje Romane Bohringer. Monica Bellucci si své vnady šetří pro zámořskou produkci. I tak děkujeme. (01.10.2011)

Režijní debut Gillese Mimouniho byl pro mě zajímavou filmovou lahůdkou. I když by se někomu mohlo zdát, že zápletka celého příběhu je moc složitá, než jak jsme běžně zvyklí u jiných filmů, tak právě i v tom je originální, jen to chce trochu víc pozornosti. Díky Lise, Maxovi, Alici a Lucienovi za to, že jsem s nimi mohla strávit chvilky plné rozbouřených citů, lásky, poznání, ale i zklamání. Téměř poetický film, kde se nenásilnou formou prolíná současnost s minulostí, mnoha náhodami, kterých bylo skutečně docela dost, byl přesto skvělý. A já se těším, že snad jednou v budoucnu uvidím nějaký další Mimouniho počin. Skvělé herecké obsazení od známého Vincenta a Monicu až po docela neznámou, ale taky výbornou Romane Bohringer. Příjemné překvapení a více takových vztahových filmů bych brala hned. (17.10.2012)

Ne úplně pozorně jsem si přečetl obsah a čekal remake výborného Bytu s Lemmonem. Brzy jsem procitl a nechal se unášet zajímavě vystavěným a ne zcela jednoduchým příběhem. Postava Alice se na scénu dostává velmi pomalu, ale postupně přebírá pevně otěže a v závěru zcela dominuje. Monica Bellucci je sice největší hereckou hvězdou tohoto filmu, ale mě neznámé Romane Bohringer zde pouze zdatně sekunduje. Přirozeně poutavý film, jehož romantično se rozvine až v samém závěru. Americky přeslazený konec, ale zase nečekejte.:-) (17.02.2010)

Možno ma pár ľudí ukamenuje, možno nie, ale ako tu čítam, tak sa asi s väčšinou zhodnem na tom že Wicker park je o dačo lepší ako tento originál. Hlavne ten koniec ! áno tu je trošku viac tajomnosti, Európy, kde Európsky divák má rad neurčité konce, zatiaľ čo USA divák má rád happy end ... tiež sa zaraďujem skôr do toho Európskeho diváka ale ako sa vraví výnimka potvrdzuje pravidlo ... (14.06.2013)