Zvrácený

Gaspar Noé se rozhodl, že řekne o naší společnosti věci, o kterých se ví, ale neříkají se. Míra násilí v jeho podobě naprosto převrací vše, co jsem, kdy viděli(resp. neviděl, protože mi to nikdo neukázal). Scéna se znásilněním si nebere servítky naprosto s ničím ani s žaludkem diváka. Pro někoho to bude hodně velké sousto, ale pokud vydrží scénu v gay clubu a toto znásilnění již ho prakticky nic drastického nečeká ( pokud si nemyslíte, že drogy neexistují...). Krásná Monika Bellucci v tomto filmu dostává celkem slušnou nakládačku a její manžel Vincent Cassel na tom taky není o moc lépe. Celý tento krutý film o světě, hnusu v něm, štětkách, homosexuálech, drogách, lidech a pomstě je experimentálně odvíjen pozadu. Noé si netroufnul na styl jiných režiséru, kdy je film poskládán nechronologicky ( Alejandro González Iñárritu ). Výsledek je zvláštní. Nepadne každému, ale někdo v něm uvidí opravdu úžasné dílo. Dokonalá, živá, volně poletující kamera spojená s ponurou hudbou vytváří neuvěřitelně silnou atmosféru, která silně připomíná pobyt v tranzu nebo okamžiky pod vlivem omamných látek. Celkově film, který by měl vidět každý, kdo má silný žaludek(upřímně nepřišli mi scény až tak hnusné... už jde asi o zvyk ) a odvahu zkusit něco nového, co zkouší riskovat a poskakovat na velmi tenkém ledě diváckého vkusu. Pan režisér má hodně rád agresivitu, doufám, že se brzy s něčím opět zajímavým ukáže. (06.08.2004)

Prý jeden z těch filmů, který bude korzovat na hranici snesitelnosti ve světové kinematografii. Oceňuji u něj především hudební stránku, se kterou si Thomas Bengalter z Daft Punk opět vysloveně vyhrál. Oceňuji nápad přijít s takovým příběhem od konce. Zbytek je ale čiré umění a já nevím, proč by se mi to mělo líbit. (19.01.2016)

Film, který mne doslova dostal a po kterém jsem opravdu neměl moc dobrý pocit ... Ale pak jsem si řekl, "To je přesně ono!!" Nebyl jsem ani tak šokovaný ... myslím, že Noé nechtěl šokovat za každou cenu. Nic šokujícího ani v podstatě nenatočil a neukazuje. Ukazuje prostě běžnou smutnou a drsnou realitu dnešních velkoměst, stejně jako to udělal v roce 1978 Zarchi svým "I Spit on Your Grave", ovšem na venkově ... Filmy bych nerad porovnával, ono to ani nejde, ale oba se dotýkají základního tématu násilí na ženách a pomstě. Ireversible je perfektně řemeslně zvládnutý film, který dokonale a detailně, realisticky a vhodně zobrazuje běžné stránky života, o kterých se raději nemluví. To že jde pozpátku je silně provokující, ale jediný šok jsem dostal na "konci"-"začátku" filmu, kdy M. Belluci leží na rozkvetlé louce. Ty kontrasty krásy, nového života, lásky, hnusu, brutality a perverze jsou prostě řemeslně zvládnuté, stejně jako chování sjetého Cassela ... a to jak na párty, tak potom. Jinak musím uznat, že Noé skutečně natočil nejvěrnější a nejrealističtější znásilnění v dějinách filmu. A tohle natočit, třeba jen tuhle část, to chce hodně velkou zručnost ... Perfektní film, který bohužel většina běžných diváků nevydýchá ani do poloviny a proto ani nepochopí a bohužel (!!) nepřijme ... (23.01.2008)

Nepříjemné, ale obdivuhodné.. Prvních 45 minut je nezapomenutelně znepokojivé a nelidské, roztřesená kamera, detailní záběry na veškeré zvěrstva,které se dějí po světě... Nejdelší, nejvěrohodnější, nejbrutálnější RAPE,který kdy byl ve filmu zobrazen, je to velice špatně koukatelná a smutná záležitost, jenže od 50 minuty, jakoby film vyměnil režiséra a ztratilo to štávu celého filmu a já se začal i nudit.. Škoda.. Mohla to být krásná Pětka! (28.03.2013)

"Od pointy k začátku, hloupě točit, pozpátku?" Sorry, ale mě to chladným nechalo. Cesta k mé empatii vede přes "dostat mě na plátno". Představit mi postavy, získat mě pro některou z nich, abych pak mohl zažívat nějaké ty emoce. A ne že hned na začátku režisér začne komusi za cosi sprostě nadávat, mlátit ho s gustem hasičákem do hlavy a chtít po mě, abych se nějak citově angažoval, když mi nedal šanci vytvořit si k jakékoli postavě jakýkoli vztah. Zdařilý a výstižný komentář (ostatně jako téměř vždy) má Gilmour93, až na to, že ta jeho pětihvězdičková vize obráceného zažívacího procesu, od záchodové mísy až po jícen a chuťové buňky na jazyku mě zneklidnila (zvedla mi kufr) víc, než celý Gaspar Noé a jeho antidivácký, imho jen na šokující efekt natočený revenge before rape experiment. (17.01.2013)