Křižník Potěmkin

Revolučný formou i obsahom - tak mohol pokojne znieť propagandistický slogan bojovej lode (pretože krížnik je nesprávny preklad) Poťomkina koncom roku 1925, pretože taká bola aj pravda. Je zbytočné vymenovávať všetky Ejzenštejnove prvenstvá pri diele, nad ktorým sa dovysoka čnie zaťatá päsť progresívnej filmovej reči. Stačí povedať, že úchvatnejší príklad majstrovského používania brilantne rytmizovanej paralelnej a asociatívnej montáže zladenej v kolosálnom príbehu nenájdete - čaro nemých filmov, vyjadrujúcich sa výhradne obrazom je tu zužitkované na maximum. Ejzenštejn tu využil prvky typické pre prvú etapu svojej tvorby, vďaka ktorým sa hovorí o priamych paralelách predstaviteľov sovietskej montážnej školy s neorealizmom, napr. naturščikov alebo námet založený na reálnych udalostiach. Pôsobivosť tohto veristického štýlu dokáže dokonca ešte dnes presvedčiť veľkolepou kolážou expresionistických (či skôr expresionizmom ovplyvnených) obrazov diváka o tom, že sa vzbura námorníkov a odeský masaker odohrali v tom istom čase. Som plne presvedčený o jeho genialite a za seba môžem prehlásiť, že ide o lepší "najlepší film všetkých čias", než Občan Kane._____Poznámka: Ideologický rozmer je nezávadný. Bronenosec Poťomkin agituje, i keď nutne čiernobielou optikou, len za tie správne idei komunizmu v správnom čase a na správnom mieste. Sergej M. Ejzenštejn sa podobne ako ďalší tvorcovia sovietskej avantgardy režimu nezapredal a ani zďaleka sa nepriblížil agitkám, ktoré vznikali za dôb Stalina a Hitlera. 100%_____P.S.: Nutné vidieť necenzurovanú režisérsku verziu so Šostakovičovým hudobným sprievodom. [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (10.04.2015)

.......to by musela stát vedle televize domina s bičem, abych nezačal u němého filmu klimbat. Ani kafe a burácení smyčců při vzpouře na Potěmkinu mě nedokázali probrat. No teď možná kecám, ta hudba byla vážně úderná a líbila se mi, ale to mi nestačí. Určitě teď zuříte a říkáte si, co bys chtěl od filmu z dvacátýhopátýho ty satanáši co nenávidíš němou kinematografii. A já odpovídám, že bych potřeboval něco, co bych mohl vyprávět dětem až budu starej nemohoucí dědek. Nějakou scénu ze které by se zježili vlasy i Kojakovi. Pravda, když dojde na schodišťovou scénu, moje srdce zaplesá. Navíc geniální scéna kočár vs. schody vs. beznohý bojovník je to co dělá film nesmrtelným a kdyby se podobné scény objevili vícerokrát, byl bych spokojen. Na druhou stranu mě zase napadá, že by z toho byl nesmyslný guláš nicneříkajících obrazů a duch té doby by byl v lautě. Tak sakra, proč hodnotím jak hodnotím....? Stydím se to přiznat, ale já vážně nevím! (27.08.2008)

Scénář: Nina Agadzhanova, Sergei M. Eisenstein .. Brněnská část přehlídky Projekt 100 2006 mne nezastihla v zrovna příznivém období a tak jsem se dostal jen na jediný film, naštěstí ten nejočekávanější. A musím uznat, že tahle stará černobílá klasika má mnoho co do sebe a je uhrančivá i dnes. Obsah sice podléhá době vzniku, která už pominula - forma a práce tvůrců je nadčasová. Ukázka té nejlepší němé filmařiny, stále dokonalé kamery a skvělých, trvale působivých scén. (14.02.2006)

Co se týká způsobu natočení, tak je to bezchybné. Většina scén působí neuvěřitelně dynamicky a dramaticky, hlavně ty davové scény, ale zase na druhou stranu mě to nebavilo tolik, abych se na to musel v brzký době dívat znova. Od takovýhle klasiky, která je tolik vynášená do nebes bych asi čekal trochu víc. (15.07.2010)

Na svou dobu vynikající vizuální dílo podpořené nadčasovou hudbou nedoceněného génia ruského hudebního modernismu Dmitrije Šostakoviče. Přestože je Křižník Potěmkin ryze levicově orientovaný film, dokázal se v něm Ejzenštejn oprostit od laciné proleninovské agitace a soustředil se jak na vykreslení historických událostí roku 1905, tak na vyobrazení síly a nezdolnosti davu. Vrcholem a zároveň asi nejdiskutovanější částí filmu je masakr na Oděsském schodišti. Všechny naturalistické scény, jako davem ušlapaný chlapec, zastřelená matka s chlapcem v náručí, kočárek s dítětem řítící se po schodech mezi mrtvými těly, se mi na dlouhou dobu vryjou do paměti. (27.01.2010)