Reklama

Reklama

Generální linie

  • Sovětský svaz Geněralnaja linija (více)
Drama
Sovětský svaz / USA, 1929, 121 min

Obsahy(1)

Poslední Ejzenštejnův němý film. Na rozdíl od jeho předchozích filmů má hlavní postavu, chudou vesnickou dívku Marfu, která se zaslouží o vznik a rozvoj kolchozu na malé ruské vesnici. Film poetickou a vtipnou formou zobrazuje kolektivizaci a vrcholí příjezdem traktoru. (ČSFD)

Recenze (22)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv je Ejzenštejnova režie úchvatná, krom Ivana Hrozného I a II mě žádný jeho film nestrhnul. Funguje to na stejném principu, proč mě nedokáže strhnout, když na plátně bojují dvě hodiny v kuse obří roboti zpodobnění tou nejdokonalejší počítačovou technologií. Přestože to možná vypadá úžasně, pozornost to zkrátka neudrží. Na druhou stranu na natočení úchvatných záběrů Generální linie nestačil dostatečný rozpočet, ale pořádná dávka talentu, proto nejde necítit úctu i k tak demagogickému a táhlému dílu. ()

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Pokud si chce divák vyzkoušet, jak moc dokáže oddělit formu od obsahu, je sovětská avantgarda zcela ideální. Nejspíš nemám to správné pochopení pro utužování kolektivismu, víru v lepší zítřky a obětavé mužíky s dobrým srdcem, a tak byla Generální linie pro mě filmovými muky. O to hůř, že mi to nepřišlo ani legrační. Snad mi chybí ten správný kádrový humor. Navíc němá projekce bez jakékoliv hudby nebyla nejšťastnější volbou. O to víc zamrzí, když člověk vidí sovětský formalismus na vrcholu svých sil, ale v tak hloupém a v kruhu se točícím filmu. Ble. ()

Reklama

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Poslední Ejzenštejnův němý film tentokrát není nijak revoluční, popisuje totiž kolektivizaci zemědělství. Místo děje tak spíše nahradila etnografická studie do života obyčejných Sovětů na konci dvacátých let minulého století. Ta revolučnost přece jen trochu chybí, a tak se film line a tolik nezaujme. Koneckonců i hudba není nic moc. Na druhou stranu samozřejmě musím ohodnotit snímek z hlediska režijního, tady není co vytknout, pomineme - li tendenčnost, ale to jsme již u Ejzenštejna zvyklí. Stejně jako na mrtvá zvířata, která jsou snad ve všech jeho filmech. Co může takový film jiného zakončit, než rozzářené tváře zemědělců? Jo traktor, to je věc :-) ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Dokázat krásně, originálně a sugestivně zachytit věci je umění, ale nacházet mezi věcmi nové dosud netušené či nezpozorované vztahy je mistrovství. Ejzenštejn dokázal nejen zachytit nehybnou krásu věcí, přírody, mužických obličejů (jinak děsivých...), ale dokázal mezi tím vším zachytit i vztahy mezi nimi. A jen ve vztahu dvou a více věcí vzniká napětí a pohyb, kterému svou obratností dokázal nejen vdechnout život, ale ho i zachytit. Proto tu jsou jak krásné detaily, tak dynamismus scén takových situací, které by v rukou jiného filmaře zachycujícího ve dvou němých hodinách stavbu zemědělského družstva ubíjela nudou. Analogie s humorem i vážností, schopnost vytvořit z nejobyčejnějších scén senoseče či zprovoznění odstředivky na mléko vizuální dechberoucí zážitek je podle mě prostě mistrovství. Nedá se než souhlasit s jiným mistrem němé éry, Griffithem: "What the modern movie lacks is beauty – the beauty of moving wind in the trees, the little movement in a beautiful blowing on the blossoms in the trees. That they have forgotten entirely. In my arrogant belief, we have lost beauty." A s přihlédnutím k historickému zasazení filmu v kontextu ruských dějin a zpronevěření autorovy angažovanosti stalinismem, je to krása tragická. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Budovatelský komunistický film o tom, jak chudá statkářka-zemědělkyně Marta zakládá kolchoz. Potřebuje si půjčit koně, aby zorala pole, ale bohatý statkář jí ho nechce půjčit. Pak už jen sledujeme útrapy kolchozu. Tento film má úplně jiný styl, než dva Ejzenštejnovi filmy, kterými se proslavil Křižník Potěmkin a Deset dní, které otřásly světem. Ale jeho pojetí filmové montáže posunulo světovou kinematografii. ()

Zajímavosti (1)

  • Na příkaz Stalina se musel změnit název filmu na Staré a nové (Staroje i novoje) a vložit do již nahraných kopií. (Zdroj: kniha Slavní režiséři). (M.B)

Reklama

Reklama