Something in the Air
Après mai
Čosi je vo vzduchu
Something in the Air
After May
Režie:
Olivier AssayasScénář:
Olivier AssayasKamera:
Eric GautierHrají:
Clément Métayer, Lola Créton, Felix Armand, Carole Combes, Bobbi Salvör Menuez, Hugo Conzelmann, Mathias Renou, Léa Rougeron, Dolores Chaplin, André Marcon (více)Obsahy(1)
Paříž na začátku 70. let. Gilles, mladý vysokoškolský student, je zcela pohlcen politickou a tvůrčí vřavou tehdejší doby. Stejně jako jeho přátelé, i on se zmítá mezi svým radikálním postojem a osobními ambicemi. Skrze romantická setkání a umělecké objevy se Gilles a jeho přátelé dostanou do Itálie a následně do Londýna. Další, co na ně však čeká, je nelehká volba. Tito mladí nadšenci se budou muset konečně rozhodnout, kde je, v této bouřlivé době, jejich místo. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Z podobného soudku mi přijde např. Baader Meinhof Komplex o mnoho lepší... Asi by mě to víc zaujalo v době kdy jsem milovala beatnickou literaturu. Film dobře začal, ale pak ztrácel tempo a u konce mě trochu nudil. Věřím, že intelektuální středoškoláci k němu budou vzhlížet :). ()
Zlatý Lev - výběr ()
Atmosféra i celková vizuální stránka jsou opravdu krásné, děj však nikde nezačíná, nekončí a ani se vlastně vůbec neděje... Jen pár teenagerů, kteří si hrají na to, že jsou cool a jeden režisér, co si myslí, že točí fakt intelektuální film. Ani prsa a nahej chlap to bohužel nezachrání... ()
Na tomhle filmu oceňuji, jak se mu podařilo zachytit dobu 70. let, a to nejen ve Francii, prostřednictvím postav, které se snaží najít své místo ve světě a v životě. To je všechno, co na něm oceňuji, protože jinak je to něco, co mě skutečně nebavilo a osudy postav mě nijak zásadně nezajímaly. ()
I nepříliš atraktivní téma se dá natočit takovým způsobem, že diváka pak příběh upoutá a pohltí. Oceňuji velmi dobře vykreslenou atmosféru 70. let, ale jinak tento nezáživný film nezaujme ničím, ani občasnou nahotou, která se v té době fakt neřešila. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2011. ()
Chápu, že tady v Česku to mnohým nevadí; pro mě to byl velký filmový zážitek - ten typ filmu, jenž vám v mysli zůstane i dlouho poté, co odejdete z kina. Výborná kamera a hudba, ale především mistrná stylizace do doby počátku 70. let. Taková je minulost jedné silné evropské generace. Nelíbí se vám? Ale z minulostí nic neuděláme, i když mnozí raději chtějí zapomenout, druzí raději nevědět. Společnost, v níž ještě existují nějaké ideje má mnohem lepší vyhlídky než ta, v níž lidé na všechno rezignovali a věnují se už jen tomu "svému".. ()
Strašně nezajímavý příběh o mladých francouzech, kteří se staví proti režimu za každou cenu, aniž by jim vlastně fakticky někdo něco udělal. Z historie víme, jak to bylo, ale ve filmu jsou jen střípky, které dohromady nedávají nic. Film je plný mladých a nezávislých dětí, které berou drogy, odjíždějí na parádní výpravy za dobrodružstvím, milují se, nenávidí se, prostě o dětech, které žijí dneškem a neohlížejí se na zítřek. Chtělo by to něco navíc, nějaký příběh třeba, nebo aby se film někam posouval, nebo hlavní hrdina, aby nějak vyspěl, nebo tak... Postavy jsou statické a ploché, ani mě vlastně nezajímalo, co se s nimy stane. ()
Rozhodně skvělej objev ! Zajimavá tématika a hlavně onen režisér většinu toho prožil, je to taková jeho převyprávěná autobiografie, a jde mu to dobře. Bavilo mě to, skvěle to zachycuje dobu a různé důležité detaily. Možna s těma pěti hvězdičkama přeháním, ale polsední dobou nejlepší fr. film (když nepočítám Intouchables). ()
Filmařsky kvalitní (až na ten zvuk, na můj vkus nesladěný), estetika mládí, energie a revolty zachycena. Vyzněním depresivní, realistické - vítr je stále méně plodem a stále více hybatelem, který rozmělňuje, rozfoukává do všech stran a nutí ke kompromisům; lepší než tam levně vrazit patos ()
Stejně jako u Avatara jsem si celou dobu filmu říkal o promarněné příležitosti. Ač oba filmy měly propracovanou nakladnou výpravu, Avatar zásadně trpěl ve sféře scénáře, u filmu jsem litoval vyhozených peněz za nudné vedení herců. Jako dokument své doby je film bravurní, nicméně vtáhnout do příběhu se mu ani trochu nepodařilo a koneckonců herecké ploužení bez špetky emocí tomu ani nijak napomáhat nechtěly. ()
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum...Další z filmů "pojďme dělat revoluci", jaký umí natočit jen Francouzi, silná generační výpověď o době, kdy se vám bouří hormony a vy se bouříte proti zbytku světa. Jen mi přišlo, že ke konci už to ztrácelo vzduch :-) ()