Vražedný tanec

OK, nebýt tance, je to jen a jenom zcela průměrná detektivka, která ovšem má své kouzlo i kolem žaludku příjemně polechtávající napětí včetně velice slušných hereckých výkonů, ale i tak nějak pokulhává. Zvláště pak jednou větou vysvětlený konec. Nicméně, když jsem film viděla poprvé v kině (tenkrát jsem chodila do jakési taneční školy a dobrovolně dřela jak kůň, protože tanec miluji a dělá mě šťastnou, a několikrát jsem vyrazila rovnou po kursu na Dancing Machine do kina, kdo viděl, chápe, proč o tom píšu) opravdu jsem do poslední chvíle nevěděla, zda Alan Wolf není "ten"; z jeho tváře a chování se nedalo vyčíst nic a závěr poprvé dost překvapil. Určité napětí a atmosféra se tomuto snímku upřít nedají, to je bez debat, ale nebýt tance... Aha a jsem zase u toho. Tanec je zde pro mne uchvacující a skvělá Cerroneho hudba se mnou "pracuje" do dnes. Zkrátka pro mě je to osobně vybočující film, který si i přes celkem slušný dabing (asi proto, že Delonem není Trávníček) raději pustím v originále, ač k němu nejsou titulky (v kině byly, tak proč ne i jinde?) a ke kterému se chtě nechtě budu vracet, ačkoli kouzlo neznámého již dávno vyprchalo. Pro mne to má kouzlo někde jinde a to hned na několika úrovních (včetně vzpomínek a hudby). Vím, že díky tomu snímek nadhodnocuji, ale nemůžu si pomoct a se omlouvám. Ještě musím zmínit Eparviera ( "Rozumíš lovu?" "Ne, rozumím vlkům."), Daphné (mladičká Tonya Kinzinger), Ellu a Chica v podání skvělého Patricka Duponda. Dle mého samozřejmé a věrohodné výkony. A režisér Béhat je režisérem Kriminálky Paříž.... k tomu ale už netřeba... PS: 4.12. 2012 ... více se vracet. Neodpustím si přídavek. Dnes večer jsem jen ze zvědavosti pustila v běhu tenhle film na Barrandově (možná poprvé v TV) a hned jsem lapala po dechu. Nový dabing je fakt příšerný a bere atmosféru mnohem víc, než ten původní. (09.09.2011)

Delonovy filmy druhé poloviny 80. let ve mně vyvolávají jednotný pocit – zklamání. Vražedný tanec je po stupidní Cestě, a dvou mizerných „policajtech“ dalším průšvihem. Nejsmutnější ovšem je, že ten příběh není v zásadě špatný. Tvůrcům se ale zázračně podařilo zfušovat každou slibnou scénu a prakticky každý moment, který mohl být napínavý. A co se nepodařilo pokazit režisérovi, domrvil scénárista otřesnými dialogy (u nichž není jasné, jestli mají být k smíchu nebo k pláči) a poslední ránu tomu neštěstí zasadil dabing. Alain Delon jako tvrdý ředitel má sice charisma a Claude Brasseur v roli komisaře dělá, co může, ale to nestačí. Postavy se chovají naprosto nelogicky, tanečnice mají neovladatelné nutkání se před (zcela odtažitým) Wolfem neustále svlékat, jeho společník Chico mluví a hraje jako Tarzan z rodu opic (= vyráží neartikulované zvuky a věší se na strop) a hudební podklad je jedním slovem děs. Celý film jsem doufala, že kvůli Delonovi a Brasseurovi najdu něco, za co bych mohla snímek pochválit, ale… ale ano, v jedné ze (dvou) silnějších scén mi přeběhl mráz po zádech (tanec s autem na parkovišti) a jednou jsem sebou cukla (Wolfův záchvat vzteku). Jenže pak přišel šokantní závěr, bohužel přesně takový, jaký jsem v duchu tipovala, a kterého jsem se od začátku obávala, a dílo zkázy bylo dokonáno. (01.11.2011)

Toto navrhujem premietat kravam pred dojenim hned bude po mlieku. Tak jo, i Delon prispel k existencii hnoja na tomto svete, hnoj sa produkuje aj vo Francii a ne ze ne. Dialogy, hm co napisat k dialogom, a.... uz viem, na mna tie dialogy posobili jak keby sa tocili na psychologickych posedeniach v liecebni mentalnych retardacii : 0 % (23.04.2020)

Svoje hodnocení shrnu do věty, že závěr mě nešokoval, protože jsem žádný neviděla: vypla jsem TV asi 40 minut před koncem. Naprostá ztráta času jak pro mě, tak pro celé osazenstvo filmu. Tančili sice pěkně, ale to je na DETEKTIVKU fakt málo. Delon mi připadal jako parodie sebe sama. Při záběrech na jeho samozřejmě patřičně nasvícené ocelově modré oči, kterými tak usilovně škubal, jsem si vzpomněla na Bruna Ferrariho ve Zvířeti - sametový pohled v ocelovém oku nebo pohled z ocele v sametovém oku? Jedna hvězdička je za Clauda Brasseura, ale spíš ze sentimentality, když oňuchával punčocháče baletek, tak mi moc charmantní nepřipadal:-) (10.10.2011)

Jsem přesvědčena, že tvůrčí tým tohoto filmu by měl všem svým divákům dát nějakou odměnu. Nám, co jsme to dokoukali až do trpkého konce, by měla přináležet i medaile za odvahu. Celý snímek nebyl nic moc, ale samotný závěr se rozhodl překonat i ptákoviny z pera A. B. Šťastného. Něčím takovým by musel opovrhovat snad i Mádl, takže mi není vůbec jasné, proč se Brasseur nechal uhovořit, aby byl do této Delonem stvořené divákovy noční můry obsazen. Jediné, co si zaslouží potlesk, je český dabing TV Prima. Delon mluvící hlasem Jiřího Štěpničky je stejně charismatický jako v originále. (07.03.2014)