poster

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama

  • Slovensko

    Fulmaya, dievčatko s tenkými nohami

Dokumentární

Česko, 2013, 76 min

Producenti:

Jan Bradáč

Střih:

Adam Dvořák
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Mahalik
    ****

    Nvotová kráčí nemocnicí. Oděná ve svém typickém barevném oblečení, které jako kdyby křičelo na ostatní: "Jsem v téhle zemi na skok, tak se klidně na mě koukněte.". Vedle ní se šourá nepálská žena se svým nemocným dítětem v náručí. Životem shrbená. Neuvěřitelně nesourodá dvojice se potkala na ulici a rozhodly si vzájemně pomoci. To vše v prostředí chaotické nemocnice, jež připomíná změť smutných pohledů. Ubrečených dětí, maminek bez peněz. Nvotová je svá a velice silná v tom, co dělá. Bez přetvářky. V ten moment jsem si uvědomil, že TO je ONO. Bál jsem se, že z ní udělají modlu. Ale pěkně se to drží zpátky a není to o ničem jiném, než o světě strašně vzdáleném. A o strachu z dalších dní. Když Dorota rozpřáhla ruce na vrcholku nepálské hory, chtělo se mi taky utéct. Silná věc!(29.5.2013)

  • swamp
    ****

    Původně jsem chtěl jít s hodnocením o stupínek níž, ale dokument se mi rozležel v hlavě, a proto nakonec takto.. Vendula Bradáčová pro mě byla neznámou režisérkou a myslím, že toto je její první autorský dokument, lze-li to tak nazvat. Šel jsem do kina s přesvědčením (a sypu si za to popel na hlavu), že se bude jednat o sled záběrů šílené Nvotové a krásného i špinavého Nepálu - ovšem bez myšlenky. Opak byl pravdou, Nepál v dokumentu samozřejmě je, ale není to prvoplánové. Nvotová v jistém slova smyslu určitě šílená je, ale zároveň je morálně na výši, což určuje tempo a směrování dokumentu. Od prvních momentů je rovněž patrné, že kameru má na starosti někdo, kdo tomu rozumí a má to v ruce (Tomáš Nováček). Dorota nám postupně předkládá své alter ego Fulmaya, které nakonec zosobňuje malá holčička z instituce Happy home. Nvotová se zde angažuje, shání peníze, podporuje děti. Její 'mecenášství' překračuje i zdi "šťastného domova", což ve snímku vidíme v několika příkladech. Ve filmu se však objevuje přirozený zvrat, který jistě Bradáčové velice pomohl k vystavění atmosféry (přestože se jedná o dokument), což jí nelze vyčítat - je to prostě filmařské štěstí (Třeštíková by mohla vyprávět). O tomto zvratu se však nebudu rozepisovat, nerad bych spoileroval. Raději si na dokument zajděte do kina; uvidíte, že nebudete zklamaní.(23.5.2013)

  • Slarque
    ***

    Dorota Nvotová, na Slovensku brunetka a v Nepálu blondýnka, sedí na posteli, vypráví, jak byla v mládí pořád nemocná a kolik času strávila po nemocnicích, a přitom v celém filmu kouří jednu cigaretu za druhou. Takže blbá kráva na první pohled. Ale pořád je natolik zajímavě výstřední, že se divák u sledování jejího nepálského dobročinného počínání ani na moment nenudí. Trochu divná je scéna, kdy ve filmu komponuje hudbu pro tento dokument. Od té chvíle si divák prostě chtě nechtě hudby všímá. A zase je to dokument, u kterého mám dojem, že protagonistka je silnější osobností než režisérka, takže ta úplně nevěděla, jaký tomu dát tvar.(10.12.2015)

  • POMO
    ****

    Film je viacej spoveďou Doroty Nvotovej o jej niekoľkoročnej životnej etape, než dokumentom o Nepále či živote v Kathmandu. Do hlavného mesta krajiny nazrieme skrz Dorotine dobročinné aktivity v ňom (pomáhanie deckám v domove a na ulici), ale keby nám tvorcovia povedali doplnkovým voice-overom aj niečo všeobecné o miestnom živote, snímka by dostala rozmernejšiu dokumentaristickú hodnotu. Porovnávanie "neľahkosti bytia" tam a v Bratislave však v Dorotinom podaní bezprostrednej a úprimnej holky, ktorá si neberie servítky na ústa, robí film dostatočne osobným a autorským na to, aby ste si v ňom našli nejakú tú myšlienku a s hrdinkou sympatizovali. Pekná hudba.(2.5.2013)

  • Omnibus
    ***

    (Texty psané kurzívou citují Dorotu Nvotovou z rozhovoru ze 17.6.2013 pro magazín MF OnaDnes)                               Jakákoli CHARITA , která pomůže byť jen pár dětem: 5hvězd! Zpovykaný dokument, který propagaci charity dělá spíš medvědí službu – klidně i odpad! Po těžkém vnitřním boji volím průměr. Onen rozhovor je uveden větou: Slovenská herečka a zpěvačka žije ne jeden život, ale rovnou několik. Můj názor - ano, v tom by mohl být ten problém. Právě čeká dítě, s přítelem se přestěhovali na dva roky do Moskvy. „Než malý nebo malá nastoupí do školy, můžeme cestovat. Pak ale plánujeme zakotvit, ... Představujeme si, že bychom žili v Nepálu nebo někde na ostrově. Uvidíme.“ Aha. A taky: „Kdybych měla na Slovensku žít trvale, muselo by to být v roubence na samotě. Nebo v cikánské osadě. Dělala jsem v nich několik projektů, ... Tam si připadám zase jako v Nepálu.“ To jako vážně? MF: Kde je pro vás doma? „Nikde. Když se řekne domov, nic se mi nevybaví.“ Hmm. Ale ten Nepál má docela ráda... „Člověk vyhledává tento typ destinací, když si potřebuje udělat v hlavě pořádek. Máte krizi ve vztahu, chcete poznat skutečné hodnoty...“ Ovšem, kam si jezdí udělat pořádek v hlavě Nepálci? „Můj nepálský „bratr“ Kumar na dva roky odjel s manželkou do Anglie. Narodilo se jim dítě, vrátili se a jsou nešťastní. Zvykli si na pračku, zažili, co to je, mít soukromí, nebýt pod drobnohledem rodičů. ... Kdyby neodjeli, žili by spokojený život.“ PENÍZE? Mimochodem, causa fungl nová motorka: „Peníze, za které jste na Slovensku chudák, tak tam jste král. A mě baví být král. Utratím tam víc než tady, protože si řeknu: Á co, koupím si to, když na to mám!“ PENÍZE. Nvotová taky v Nepálu už 5 let provozuje cestovní kancelář, která zažívá boom. „Je to cesta, která vás duševně naplní víc, než dovolená v Chorvatsku. Přitom vás vyjde na skoro stejné peníze.“ Tohle snad tesat do kamene! A když slíbím, že budu sirotkům na ulici vysvětlovat, jak špatné je čichat to lepidlo, dostanu u její cestovky slevu? Ale jak říká, Nepál ji fascinuje. „Rychle jsem si tam zvykla, tamnější spontánnost a provizornost souzněly s mojí náturou.“ O stranu dál otázka MF: Je těžké odolávat neustálým prosbám o peníze, když vás Nepálci mají za bohatou Evropanku? „Oni rychle pochopili, že na mě si nepřijdou. Tam, kde se pohybuju, už mě znají a vědí, že si mají dát bacha. Mám prořízlou pusu.“ Závěrem - nechci spoilerovat ten zvrat, tak jen úryvek: ... „Ale po měsíci Bishwa podplatil úředníky, dostal povolení, že vše funguje, jak má ...“ PENÍZE.      Cože?!      I v zemi, která mě zaručeně duševně naplní? Ale abych nekončil tak pesimisticky, takhle si Nvotová pochvalovala svůj (již druhý) rozvod: „Konec manželství znamenal něco lepšího, a to i pro Johnnyho, jen on na to přijde dýl a třeba mi i časem poděkuje. Zůstal v Nepálu, organizuje pomoc dětem...“ Aha podruhé. No jo, no. Asi by mě tím pádem víc zaujal dokument od toho Johnnyho...(3.7.2013)

  • - 15-minutový soundtrack k filmu, který složila jeho hlavní protagonistka Dorota Nvotová, najdete legálně ke stažení zde. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace