poster

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama

  • Slovensko

    Fulmaya, dievčatko s tenkými nohami

Dokumentární

Česko, 2013, 76 min

Producenti:

Jan Bradáč

Střih:

Adam Dvořák
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ***

    Dorota Nvotová, na Slovensku brunetka a v Nepálu blondýnka, sedí na posteli, vypráví, jak byla v mládí pořád nemocná a kolik času strávila po nemocnicích, a přitom v celém filmu kouří jednu cigaretu za druhou. Takže blbá kráva na první pohled. Ale pořád je natolik zajímavě výstřední, že se divák u sledování jejího nepálského dobročinného počínání ani na moment nenudí. Trochu divná je scéna, kdy ve filmu komponuje hudbu pro tento dokument. Od té chvíle si divák prostě chtě nechtě hudby všímá. A zase je to dokument, u kterého mám dojem, že protagonistka je silnější osobností než režisérka, takže ta úplně nevěděla, jaký tomu dát tvar.(10.12.2015)

  • kaylin
    **

    Dorota Nvotová si natočila takový celkem osobní film, což je hezké, je tu i nějaké poselství, které má smysl, podíváme se i na to, jak život není jednoduchý, ale nemůžu si pomoct, mě tenhle snímek prostě moc nebavil. Sem tam jsem si ale říkal, že ta hudba je skutečně povedená. Ale jen sem tam, jinak mě nic moc nevytrhlo.(16.2.2018)

  • xxmartinxx
    odpad!

    Kamera dobrá, ale hrdinka je pěkná pí.. hloupá, a to, že ji dokument zobrazuje jako nějaký vzor, je naprosto neobhajitelné. Chybí mi polemická stránka. "Hrdinka" dokumentu celý život utíká, aby když to vypadá, že se našla v Nepálu, při prvním náznaku potíží opět prchne zpátky, místo aby pomohla těm, co ji teprve teď opravdu potřebují. Ze symbolů si to zaslouží spíš otazník a vykřičník, ne srdíčko. Typická ukázka hlupáka ze Západu, který je přesvědčený, že splynul s cizí kulturou, ale ve skutečnosti si ji idealizuje a její reálné podobě odmítá čelit. Navíc dokument jaksi zapomíná vysvětlovat, co se vlastně děje, takže jsme neustále uváděni v mylné dojmy a tím divněji působí, co vidíme. Například když je hrdinka prezentována jako samaritánka, která by se pro chudé rozdala, a najednou si za tučnou hotovost kupuje fungl novou motorku (s tím že neříkám, že si ji neměla koupit, ale že tato scéna nedává smysl vzhledem k vykreslování Nvotové a je matoucí). Jen si představuju, jaký majstrštyk by z tohohle materiálu udělal Werner Herzog.(21.5.2013)

  • POMO
    ****

    Film je viacej spoveďou Doroty Nvotovej o jej niekoľkoročnej životnej etape, než dokumentom o Nepále či živote v Kathmandu. Do hlavného mesta krajiny nazrieme skrz Dorotine dobročinné aktivity v ňom (pomáhanie deckám v domove a na ulici), ale keby nám tvorcovia povedali doplnkovým voice-overom aj niečo všeobecné o miestnom živote, snímka by dostala rozmernejšiu dokumentaristickú hodnotu. Porovnávanie "neľahkosti bytia" tam a v Bratislave však v Dorotinom podaní bezprostrednej a úprimnej holky, ktorá si neberie servítky na ústa, robí film dostatočne osobným a autorským na to, aby ste si v ňom našli nejakú tú myšlienku a s hrdinkou sympatizovali. Pekná hudba.(2.5.2013)

  • swamp
    ****

    Původně jsem chtěl jít s hodnocením o stupínek níž, ale dokument se mi rozležel v hlavě, a proto nakonec takto.. Vendula Bradáčová pro mě byla neznámou režisérkou a myslím, že toto je její první autorský dokument, lze-li to tak nazvat. Šel jsem do kina s přesvědčením (a sypu si za to popel na hlavu), že se bude jednat o sled záběrů šílené Nvotové a krásného i špinavého Nepálu - ovšem bez myšlenky. Opak byl pravdou, Nepál v dokumentu samozřejmě je, ale není to prvoplánové. Nvotová v jistém slova smyslu určitě šílená je, ale zároveň je morálně na výši, což určuje tempo a směrování dokumentu. Od prvních momentů je rovněž patrné, že kameru má na starosti někdo, kdo tomu rozumí a má to v ruce (Tomáš Nováček). Dorota nám postupně předkládá své alter ego Fulmaya, které nakonec zosobňuje malá holčička z instituce Happy home. Nvotová se zde angažuje, shání peníze, podporuje děti. Její 'mecenášství' překračuje i zdi "šťastného domova", což ve snímku vidíme v několika příkladech. Ve filmu se však objevuje přirozený zvrat, který jistě Bradáčové velice pomohl k vystavění atmosféry (přestože se jedná o dokument), což jí nelze vyčítat - je to prostě filmařské štěstí (Třeštíková by mohla vyprávět). O tomto zvratu se však nebudu rozepisovat, nerad bych spoileroval. Raději si na dokument zajděte do kina; uvidíte, že nebudete zklamaní.(23.5.2013)

  • - 15-minutový soundtrack k filmu, který složila jeho hlavní protagonistka Dorota Nvotová, najdete legálně ke stažení zde.