poster

Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama

  • Slovensko

    Fulmaya, dievčatko s tenkými nohami

Dokumentární

Česko, 2013, 76 min

Producenti:

Jan Bradáč

Střih:

Adam Dvořák
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radko
    ****

    Dorota Nvotová je bohémka, Do vecí ide na plné gule. Bez cigy nevydrží. Pomedzi šluky vydáva svedectvo o sebe. Jej vlastná knižka Fulmaya bola fajn spoveďou o spôsobe života a tvorby. Život v exotike či rôzne vzťahy a aktivity naznačujú hľadanie miesta vo svete. Napriek prezentovanej extrovertnosti je zrejme jej najmilším miestom pivnica plná kníh, cd, vecí na cestu a vecí z ciest. V zelenom trabante sa presúva Bratislavou, s neskrotnou túžbou upozorniť na to, že možno na seba ani tak nechce upozorniť, ale ide si svojim farebným svetom. Často narazí, ale ide naplno. Nehnije, žije. To sa ráta. Na rozdiel od gudualina si nemyslím, že ide o lacnú sebaprezentáciu, i keď aj v jeho komentári kus pravdy je (obľúbené cesty hľadania zmyslu mladých Američanov a Európanov vo východných kultúrach). K snahám spasiť svet u podobných bohémov ako je DN patrí zároveň akási ľahkosť, odpútanosť od súvisiacich záležitostí. Výsledok môže dopadnúť podobne ako prezentovaná zápalistá podpora sirotinca, ktorý mal od riadnej výchovy ďaleko. Poznámky s osobnou skúsenosťou: Dorotu som raz videl v električke, aj s jej prvým mužom Whiskym (spevák kapely Slobodná Európa). Neprehliadnuteľná. Vo farebných šatách, šatke okolo hlavy a slnečných okuliaroch zakrývajúcich trištvrťku tváre sa v krkolomných uhloch krčila pri tyči. Rovnaká ako vo filme, len bez kamery. Druhý raz som videl jej koncert s nepálskymi týpkami-rockermi na Pohode. Výborná záležitosť. Ukázala živelnosť aj melancholickosť v jednom koncerte počas horúceho letného dňa. Piesne prekladala vtipnými komentami o kapele a o reakciách Nepálcov na zvyklosti Slovenska.(10.12.2015)

  • Beznoh
    ****

    Tak čekal jsem od toho divnej dokument, na kterej by se mi většinou moc nechtělo a byl jsem vážně příjemně překvapen. Zajímavý pohled do zajímavého prostředí. Závěr mě hodně potěšil, škoda, že ho pořádně nerozebrali a neuvedli více detailů (což asi ani nemohli kvůli tomu, že film už byl natočen), ale i tak to ubírá na celistvosti přiběhu, i když ne toho Dorotina, tak i tak velmi důležitého. Trošku mi příjde že reklama, názer i plakáty budí dojem úplně jiného typu filmu, než jaký opravdu je, což je ale v tomto případě dobře. Určitě stojí za shlédnutí, škoda že čeští diváci nejsou na dokumenty v kinech moc zvyklí, protože o dost přicházejí.(21.5.2013)

  • ScarPoul
    ****

    Takéto dokumenty môžem. Surové, neprikrášlené a svojské. Dorotu Nvotovú som nikdy výraznejšie neregistroval. Ale po mojej ceste do Indie a túžbe vybrať sa do Nepálu som sa odhodlal skuknúť tento filmový počin. A bolo to fajn. Pripomenul som si to prečo mám rád Áziu a prečo sú mi chudobný ľudia s ich pohľadom na svet tak sympatický. Ako úprimná spoveď a pohľad na svet, je to myslím viac ako dostačujúce. Sprostredkúva to najlepšie a to najhoršie a pritom si udržiava pozitívny prístup. Možno, že posolstvo filmu je prilíš priamočiare a možno, že v konečnom dôsledku nič nerieši, ale je to rozhodne jedna časť putovania jedného človeka, ktorý bez rozdielu čo si o ňom myslíte, je zaujímavý. A ja pevne verím, že sa to nebude posledná cesta, ktorú uvidím. Príjemné a preplnené krásou jednoduchých myšlienok v kontraste so zlým svetom.(23.4.2014)

  • Omnibus
    ***

    (Texty psané kurzívou citují Dorotu Nvotovou z rozhovoru ze 17.6.2013 pro magazín MF OnaDnes)                               Jakákoli CHARITA , která pomůže byť jen pár dětem: 5hvězd! Zpovykaný dokument, který propagaci charity dělá spíš medvědí službu – klidně i odpad! Po těžkém vnitřním boji volím průměr. Onen rozhovor je uveden větou: Slovenská herečka a zpěvačka žije ne jeden život, ale rovnou několik. Můj názor - ano, v tom by mohl být ten problém. Právě čeká dítě, s přítelem se přestěhovali na dva roky do Moskvy. „Než malý nebo malá nastoupí do školy, můžeme cestovat. Pak ale plánujeme zakotvit, ... Představujeme si, že bychom žili v Nepálu nebo někde na ostrově. Uvidíme.“ Aha. A taky: „Kdybych měla na Slovensku žít trvale, muselo by to být v roubence na samotě. Nebo v cikánské osadě. Dělala jsem v nich několik projektů, ... Tam si připadám zase jako v Nepálu.“ To jako vážně? MF: Kde je pro vás doma? „Nikde. Když se řekne domov, nic se mi nevybaví.“ Hmm. Ale ten Nepál má docela ráda... „Člověk vyhledává tento typ destinací, když si potřebuje udělat v hlavě pořádek. Máte krizi ve vztahu, chcete poznat skutečné hodnoty...“ Ovšem, kam si jezdí udělat pořádek v hlavě Nepálci? „Můj nepálský „bratr“ Kumar na dva roky odjel s manželkou do Anglie. Narodilo se jim dítě, vrátili se a jsou nešťastní. Zvykli si na pračku, zažili, co to je, mít soukromí, nebýt pod drobnohledem rodičů. ... Kdyby neodjeli, žili by spokojený život.“ PENÍZE? Mimochodem, causa fungl nová motorka: „Peníze, za které jste na Slovensku chudák, tak tam jste král. A mě baví být král. Utratím tam víc než tady, protože si řeknu: Á co, koupím si to, když na to mám!“ PENÍZE. Nvotová taky v Nepálu už 5 let provozuje cestovní kancelář, která zažívá boom. „Je to cesta, která vás duševně naplní víc, než dovolená v Chorvatsku. Přitom vás vyjde na skoro stejné peníze.“ Tohle snad tesat do kamene! A když slíbím, že budu sirotkům na ulici vysvětlovat, jak špatné je čichat to lepidlo, dostanu u její cestovky slevu? Ale jak říká, Nepál ji fascinuje. „Rychle jsem si tam zvykla, tamnější spontánnost a provizornost souzněly s mojí náturou.“ O stranu dál otázka MF: Je těžké odolávat neustálým prosbám o peníze, když vás Nepálci mají za bohatou Evropanku? „Oni rychle pochopili, že na mě si nepřijdou. Tam, kde se pohybuju, už mě znají a vědí, že si mají dát bacha. Mám prořízlou pusu.“ Závěrem - nechci spoilerovat ten zvrat, tak jen úryvek: ... „Ale po měsíci Bishwa podplatil úředníky, dostal povolení, že vše funguje, jak má ...“ PENÍZE.      Cože?!      I v zemi, která mě zaručeně duševně naplní? Ale abych nekončil tak pesimisticky, takhle si Nvotová pochvalovala svůj (již druhý) rozvod: „Konec manželství znamenal něco lepšího, a to i pro Johnnyho, jen on na to přijde dýl a třeba mi i časem poděkuje. Zůstal v Nepálu, organizuje pomoc dětem...“ Aha podruhé. No jo, no. Asi by mě tím pádem víc zaujal dokument od toho Johnnyho...(3.7.2013)

  • Mahalik
    ****

    Nvotová kráčí nemocnicí. Oděná ve svém typickém barevném oblečení, které jako kdyby křičelo na ostatní: "Jsem v téhle zemi na skok, tak se klidně na mě koukněte.". Vedle ní se šourá nepálská žena se svým nemocným dítětem v náručí. Životem shrbená. Neuvěřitelně nesourodá dvojice se potkala na ulici a rozhodly si vzájemně pomoci. To vše v prostředí chaotické nemocnice, jež připomíná změť smutných pohledů. Ubrečených dětí, maminek bez peněz. Nvotová je svá a velice silná v tom, co dělá. Bez přetvářky. V ten moment jsem si uvědomil, že TO je ONO. Bál jsem se, že z ní udělají modlu. Ale pěkně se to drží zpátky a není to o ničem jiném, než o světě strašně vzdáleném. A o strachu z dalších dní. Když Dorota rozpřáhla ruce na vrcholku nepálské hory, chtělo se mi taky utéct. Silná věc!(29.5.2013)

  • - 15-minutový soundtrack k filmu, který složila jeho hlavní protagonistka Dorota Nvotová, najdete legálně ke stažení zde. (Zdroj: ČSFD.cz)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace