Režie:
Jacques AudiardKamera:
Mathieu VadepiedHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Vincent Cassel, Emmanuelle Devos, Olivier Gourmet, Olivier Perrier, Olivia Bonamy, David Saracino, Chloé Mons, Bernard Alane, Patrick Steltzer (více)Obsahy(2)
Sekretářka Carla je téměř hluchá. K dorozumění jí vedle naslouchátka pomáhá i schopnost odečítat ze rtů. Přesto je však mezi ní a okolním světem propast a kolegové v práci jsou k ní hrubí. Když jí přidělí asistenta Paula, bývalého vězně, zdá se, že je její potupa završena. Paul jí však překvapivě pomůže dostat se z izolace a ukázat všem, že za něco stojí. Carla mu také na oplátku může prokázat dobré služby svým odečítacím talentem a mezi oběma se pomalu začne vyvíjet pevnější pouto... (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (1)
Recenze (83)
Na "Read my lips" oceňuji to, že má vyrovnanou krimi i romantickou (avšak nevšední) stránku. Nebylo to ani příliš zbytečně drsné ani zbytečně moc romantické a přitom napínavé až do konce. Postavy si postupně získávali moje sympatie a to od bodu nula, protože na začátku mi nebyli ani jeden sympatičtí. Určitě zkusím další film od J. Audiarda! ()
Tak po tomhle kousku se Audiardova novinka Prorok stává jedním z nejočekávanějších filmů zbytku roku, už aby byl listopad. Více k filmu později. -- Vynikajií spojení evopské senzitivity a americké žánrové atraktivnosti (Hitchcock, gangsterka). Vincent Cassell i Emanuelle Devos herecky prvotřídní, už dlouho jsem si takhle neužíval chemie mezi postavami. 90%. ()
Hybnou silou příběhu jsou obě hlavní postavy a to nejen z hlediska vzájemného velmi zajímavého a netradičního vztahu. O čisté lásce nemůže bejt ani řeč, na to mě přišlo až moc velký využívaní jednoho druhým, na druhou stranu ta touha mít vedle sebe spřízněnou duši, šla jak z Carly, tak z Paula hodně silně. Tahle poměrně složitá vztahovka se vydařila i díky Emče s Vincentem, jejich herecký projev patří dlouhodobě mezi absolutní světovou extraligu a i tady s přehledem potvrdili svou topkovej talent. ()
Velice netradiční vztahovka. Umaštěný Vincent Cassel může jen stěží vzbudit sympatie. A věčně zamračená Emmanuelle Devos, oděná do vlněných svetrů neurčité barvy, jen těžko někoho okouzlí. Jenže to, co zvolna a náhodně začalo jako série vzájemných výpomocí se časem zvrtne v něco víc...A i když jim oběma v závěru až příliš nahrává náhoda, velkoryse to přehlídnu, protože o to tady vlastně vůbec nejde. Důležité je to, jak jsou v tom nereálném příběhu jejich postavy až zoufale uvěřitelné. ()
Tem film mě prostě nezačal zajímat. Těžko se mi říká, co je na něm špatně. Sice se mi vizuálně nelíbil, ale to neberu jako chybu, spíš věc vkusu nebo i nálady. Asi na něm není špatně nic, jen mě hezky postaru nebavil. Postavy mě nezajímaly, odhadnutelný děj nestrhnul. Svou roli v tom asi hraje moje celková nedůvěra v současný francouzský film - překonat ji dá asi víc práce. ()
Reklama