Reklama

Reklama

Alice ve městech

  • Západní Německo Alice in den Städten (více)

Není důležité se do cíle dostat, stačí nějaký mít. Legendární německé road movie o nespolehlivosti vzpomínek a touze někam patřit... Německý novinář Philip Winter má pro svého zaměstnavatele napsat článek o Americe, kde zrovna přebývá, ale kvůli autorskému bloku není schopný s psaním začít. Rozhodne se vrátit do Německa a na letišti se seznámí s devítiletou Alicí a její matkou. Matka nechá dívku na starost Philipovi a zmizí, a tak muž postrádající ve svém životě smysl a cíl najednou přejímá úkol dopravit Alici za její babičkou. Jenže holčička neví, kde přesně babička v Německu bydlí. Pouze na základě vzpomínek si vybavuje určité indicie, které by mohly místo blíže určit. Nesourodá dvojice se vydává na melancholickou pouť po zemi, která zdánlivě nebyla pro road movie stvořená. Jejich cesta s cílem v nedohlednu se stává zrcadlem mizející národní identity v Západním Německu sedmdesátých let minulého století. Raný snímek Wima Wenderse náleží do autorovy volné trilogie road movie o postavách putujících napříč Německem, která pokračuje tituly V běhu času a Chybný pohyb. Alice ve městech představuje první film, v němž se Wendersovy postavy vydávají na cesty, a naplňují tak jeden z charakteristických motivů v tvorbě světoznámého evropského filmaře. Jak napovídá název autorovy produkční společnosti Road Movies Filmproduktion, ikonický žánr americké kinematografie Wenderse vždy fascinoval, ostatně stejně jako samotný mýtus Ameriky. (Česká televize)

(více)

Recenze (81)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Na začátku filmu jsem se dost nudil, ale od scény na letišti a následné cesty nesourodé dvojice mě to chytlo. Také jsem si musel zvykat na střih, který vždy uťal sekvenci, od které bych čekal, že bude pokračovat. A stejně tak konec, znovu (alespoň pro mě osobně) docela useknutý. Film mě ale jinak bavil, rozvíjející se vztah muže a holčičky mi přišel velmi nosný, dobře napsaný, sem tam i vtipný a jistě za jeho přirozenost mohou i výborní hlavní představitelé. V závěru se mi s nimi vůbec nechtělo loučit, až tak mi oba přirostli k srdci. Akorát…to neustálé připomínání nedostatku peněz postupně působilo trochu nepatřičně, když pořád vesele utráceli. V každém případě tuhle pro mě osobně docela netradiční road movie hodnotím slabšími 4*. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Záminka, kterou Wenders spojí Rüdigera Voglera s Yellou Rottländer je poměrně průhledná a Wenders se evidentně ani příliš nesnažil tuto průhlednost skrýt. Nepravděpodobný je ostatně celý příběh. Pravděpodobnost zjevně nebyla tím, o co by Wenders nějak zvlášť usiloval. Podobně nehledaný je ostatně i notně prkenný herecký výkon její filmové matky Lisy Kreuzer. Naštěstí příběh stojí a padá s (ne)hereckými výkony ústřední dvojice. Jak Rüdiger Vogler tak i Yella Rottländer působí velmi přirozeně a opravdově. Z naprosto nepravděpodobného příběhu plného nelogičností ti dva svou odzbrojující přesvědčivostí vykouzlí cosi, co má k životu podstatně blíž než je u hraných filmů běžné. Svým způsobem proto "Alice in den Städten" připomíná reportáž. Tenhle paradox ostatně nefunguje pouze zde, ale i v jiných Wendersových filmech. Tradičně skvostná je kamera, která činí z "Alice" v tom nejlepším slova smyslu navýsost estetickou záležitost. Svým způsobem se dá sledovat podobně jako obrazy zavěšené na stěnách galerií výtvarného umění... V kontextu další Wendersovy tvorby jsou velezajímavé myšlenky a postřehy týkající se televize a televizní kultury. Přestože v "Alici" se nejedná o víc než jen jeden z motivů, které se filmem mihnou, pro Wenderse jde evidentně o fundamentální sdělení. Režisér přitom ústy Rüdigera Voglera zcela konkrétně vysvětluje proč nemá rád televizi a televizní kulturu. K tomuto tématu se Weders samostatně a pokud vím nejvýrazněji vyslovil v silně nedoceněném a nepochopeném filmu "Million Dollar Hotel". Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anniehall, jitrnic, kyknos, sestrad, Tanner, Renesco ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Náhodou se setkají. On chce domů, protože má autorský blok a není schopen napsat jediný článek, ona se jen vracela z USA do Evropy se svou matkou. Jenže matka jí s ním nechá, s cizím člověkem. A tak dochází k překvapivě zajímavému a silnému road movie, které jako kdyby nikdy nemělo skončit. Černobílá mu sluší. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Dílem náhody jsem tuto první část volné Wendersovy road-movie trilogie viděl až nakonec, poté, co jsem zbylé dva filmy Chybný pohyb a V běhu času už zhlédl v minulosti. Proto jsem vlastně k tomuto filmu přistupoval s určitým pocitem, že ho vlastně už tak nějak znám - Rüdigera Voglera jsem si již stačil oblíbit ze zmíněných pozdějších filmů, a byl to tak pro mě skoro starý známý. Je to takový sympatický přemýšlivý flegmouš, moc toho nenamluví, není vyloženě hezký ani ošklivý, a má v sobě prostě něco, kvůli čemu mě na něj baví koukat a co ve mně evokuje dobrou náladu a pocit, že život je vlastně jednoduchý a bezstarostný. Jeho toulky po světě, po boku s doprovodem toho 9 letého andílka, v sobě prostě mají něco kouzelného. Sledovat tento krásný film se pro mě rovnalo údivu z toho, s jakým málem lze dosáhnout takového účinku. Film je to málomluvný a čistý, jednoduchoučký děj je prostý všeho dramatického napětí, a přece si dokázal získat mou pozornost neuvěřitelným způsobem, kdy jsem doslova okouzlen sledoval každý záběr a smál se replikám toho blonďatého zlatíčka - vážně se mi to hodně líbilo. UPDATE 26.1.2019 - Napodruhé už to na mě bohužel tak nepůsobilo jako poprvé a místy se mi tam vkrádala lehká nuda. Oba herci jsou ale skvělí, Philip občas pronáší zajímavé myšlenky o světě, vizuálně je to hodně povedené (Wenders nezapře svůj velký fotografický talent), a má to velmi pěkný závěr. Celkově je to úžasný film, jen na něj asi musí mít člověk zrovna náladu, aby se naladil na jeho tempo. ()

Kass 

všechny recenze uživatele

Krásný film. Z počátku jsem se sice trochu lekl, protože sledování osudu odtažitého německého fotografa v anonymitě velkého světa nevěštilo nic zajímavého, ale s příchodem dětsky bezprostřední Alice vše dostalo nové a podmanivé kontury... a člověk tomu jejich netradičnímu vztahu pomalu a nenásilně propadal stále víc, až byl jeho součástí. A/nebo mám prostě rád roadmovie... zvláště s tak poetickou atmosférou jakou umí stvořit W. Wenders. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama