It's Such a Beautiful Day
Obsahy(1)
Donu Hertzfeldtovi se podařilo sjednotit své tři krátké filmy o utrápeném muži jménem Bill, Všechno bude OK (Everything will be OK, 2006), Jsem na vás tak hrdý (I Am So Proud of You, 2008), a Takový nádherný den (It’s Such a Beautiful Day, 2011), a vytvořit z nich nový, celovečerní film v žánru černé komedie.
„Autor svůj krátký animovaný film vytvářel především technikou jednoduchých linií v žánru černé komedie. Takový nádherný den je úžasný příběh o lidském životě, o smrtelnosti a křehkosti člověka z masa a kostí, podaný originálním stylem animace s typickými primitivními, schematickými postavičkami s krátkými prostřihy z reálného světa, dovedený k dokonalostí strhujícím zvukovým doprovodem."
Scott Renshaw, SLC Weekly (Anifilm)
(více)Recenze (17)
Nádherný film, ktorý prehovoril k mojej duši, donútil ma premýšľať, rozosmial ma a možno mi trochu aj zvlhčil oči. Toto všetko Don Hertzfeld dokázal len za pomoci hudby, jedného hlasu, animovaných stick figúrok a experimentálnych filmových postupov. Človeka to donúti zamyslieť sa nad mentalitou súčasného filmového priemyslu. ()
Rozhlasová hra s nesympatickou animací. ()
Slastně očekávaných šedesát dva minut. // PAF, Olomouc, 2012 ()
Ukecané, ale plné vtipných postrehov a etudiek, podtrhnutých výbornou transcedentnou myšlienkou, presahujúcou daný žáner. Úplne iný animák. Možno trocha nadhodnotené, ale po všetkých stránkach výborné. ()
Pardon, ale nezaujalo mě to. Zvolená forma sice je nápaditá a zajímavá, ale mě osobně po pár dílech začala strašně nudit. A bohužel to tak zůstalo až do konce filmu. Sice jsem se u toho párkrát zasmál a v něčem ten film má pravdu, ale ani tak mě to prostě neoslovilo. Nevím, čím vším přesně, jestli to bylo z nudy nebo kvůli tomu, že Bill je takový ten typ člověka, co neví co se životem a místo aby si ujasnil, co chce, jen se útrpně pohybuje z místa na místo (navíc jsem k němu ani nenašel sympatie). Asi kvůli obojímu. A bůhvíjaké hluboké myšlenky jsem tam taky nenašel. Kdyby ten film skončil u toho, že si člověk má vážit příjemných drobností a detailů, asi bych byl spokojenější, ale s tou finální totálně depresivní myšlenkou mě ten film spíš o to víc zklamal. Kdyby to šlo víc do hloubky... Ale to bych po tom filmu chtěl asi moc. Ještě bych se tu o něčem rozepsal, ale perfektně to ve svém komentáři k It's Such a Beautiful Day (k tomu kraťasu, co má 23 minut) v jedné větě vystihl uživatel xxmartinxx: Takhle to dopadá, když má člověk málo problémů a napadne ho, že ve svém volném čase odhalí a umělecky ztvární veškerou bolest lidské existence. Já s tím souhlasím, protože kdybych někdy dostal depresi a rozhodl se to natočit jako film, vypadalo by to přibližně stejně. Omlouvám se všem fanouškům Hertzfeldta i tohoto filmu, ale tohle šlo prostě mimo mě a připadá mi to dost nadhodnocené. 2* ()
Neni to tak, ze by kazda veta nebo myslenka tohoto animaku byla dokonala, ale temer vsechny ano...Minimalne prostredni cast o smrti je naprosto genialni. Stoprocentne stoji tenhle animovany film za videni! P.S.: Straussova "Im Abendrot" vzdycky potesi.. ()
I´m in pain... ()
Užvaněné a depresivní. ()
Depresivní. ()
Trilógia plná čierneho humoru, páthosu, smrti/života. Vznešené, sofistikované dielo. Ostane ešte dlho v pamäti. ()
chaotickosť krásy života, atypická óda na každodennosť, dokonalosť v nedokonalosti. to všetko len v 60 minútach triviálnych kresieb sprevádzaných jedným hlasom. depresívny, a pritom tak zvláštne optimistický film. nádherné ()
Je těžké sledovat tento film, ale naprosto ho chápu. Ten život je ale pomíjivý! ()
Genealogie jako antagonista. Jedna z nejvíc troufalejch, inovativních, myslodkuřujících a dechberoucích uměleckej prací všech dob. Samozřejmě, nejlepšejší film dekády. ()
Velice jedinečný a řekl bych neobvyklý filmek se stopáží pouhé hodiny. Velice jednoduchá animace a celkově zajímavé myšlenky o životě a existenci. Určitě ne pro každého. ()
Viem si predstaviť, že by to niekto nazval obsahovo sentimentálnym klišé s ohavnou formou. Na prvý pohľad sled nesúrodých myšlienok a nedokonalých obrazov, minútu po minúte však odkrývajúci svoj čoraz hlbšie ladený filozofický rozmer s nekonvenčným vizuálom. Pre uchopenie problematiky ľudskej existencie sa tu vykresľuje široké spektrum ťažkostí s ňou spojených, a to od života rodinného či partnerského, cez tie duševné a fyziologické, až po ťažkosti určenia miesta človeka v čase a kozme ako takom. Záber je teda monumentálny a pri danom časovom rozhraní to znie ako niečo neuskutočniteľné, no myslím, že na konci sa to nedá charakterizovať ako neúspech. S ohľadom na kompaktnosť to dokáže byť úderné, niektoré témy sa opakujú a je na ne uprený pohľad z rôznych perspektív. Myšlienky a obrazy podnecujúce kontempláciu sú teda často stručné a časovo limitované, avšak aj v tom spočíva táto údernosť a schopnosť tak širokého záberu. Celkovo sa dá povedať, že aj keď scénky často vykresľujú negatívne situácie a pocity, skoro vždy je tu priestor pre druhú stranu mince, a týmto pádom má film predpoklad oplývať pozitívnym posolstvom v tomto pohľade cez malé a jednoduché okienko, do veľkého a zložitého sveta naokolo. ()