Upstream Color

Unikátní zážitek, který s chutí mění pravidla filmového vyprávění. Po uchvátně zašifrovaném a vizuálně opojném rozjezdu poodkrývajícím roušku podivné nákazy hlavní hrdinky, ovšem následuje snaha zobrazit její začlenění do vyšší organické formy společně s dalšími jedinci a narace se už spíše setrvačně plouží k povrchní ezoterické bajce s vepři. I přes čím dál větší bizarnost, která ve mě přestávala zbuzovat hluboké zaujetí, náleží Upstream Color koruna nejvíce vizionářského díla za rok 2013. Opravdu je ostudné, že k českému divákovi se tato poutavá prapodivnost nedostala žádnými distribučními kanály. (02.01.2014)

Už dlouho jsem podobný snímek neviděl a vlastně, když se na to podívám kolem a kolem, tak v podstatě nikdy. Upstream Color je naprostý unikát, který drtivá většina, ne-li všichni, nepobere. I já sám nevím, jak si vlastně tenhle příběh pořádně interpretovat. Řeč přes obrazy, symbolismus, éterično, melancholie, tím vším Upstream Color disponuje a nenápadně osciluje s vašimi pocity. Jak film plyne, cítíte se stále zvláštněji a ten prožitek se postupně stupňuje. Vsadím se, že spousta lidí ani nebude mít chuť Upstream Color dokoukat, ale i přes naprosto na první pohled "neprokouknutelnou strukturu" se mi nedostavil pocit nudy, spíš naopak. Tak nějak jsem se po celou dobu vznášel. (28.04.2014)

Jedna kamarátka čo vyštudovala divadelnú vedu, mi raz povedala, že akékoľvek umenie by malo mať kontakt s divákom/čitateľom/... A teda, že umenie, ktoré je bezkontaktné sa stáva skôr zlyhaním autora. A hádajte pri ktorom filme som si na to spomenul! Jedna vec je snažiť sa nasilu nachádzať známky symbolov v každej scéne a skúšať si z toho vyvodiť nejaký zámer, prípadne záver. Ale na druhej strane, povedzme si úprimne, celé to bolo nekoherentné asi ako zlý sen autistického narkomana. Jedine, že by som sa mýlil. A v tom prípade dúfam, že ak v ďalšom živote budem prasaťom, aspoň ma občas nakŕmite. (09.01.2014)

Možno má Carruth iba o 50 čísiel vyššie IQ ako my a jednoducho s tým nič neurobíme. Upstream color má spoločné viac s filmami Charlieho Kaufmana, ako s jeho predošlým Primer. Oba filmy síce treba vidieť viackrát, ale v tom prvom aspoň viete, čo pozeráte. Myslím, že to, o čom je Upstream color som tak nejako vytušil, ale zase sa to trochu prieči s tým, čo je uvedené v obsahu. Každopádne to chcem vidieť znovu a preto hodnotím tak vysoko. Je to viac poetický film, ako rébus, čiže ak ho aj nepochopíte, tak ho stačí iba prežívať. Je tak odlišný od toho, čo sa premieta v klubových kinách, že by si zaslúžil väčšiu pozornosť. (03.05.2015)

[SFF 2013, Sydney] Máme tu biológiu a jej interakcie, život a jeho deformácie a napokon, "Upstream Color" a jeho interpretácie...s ktorými by som sa až tak horúčkovito nezaťažoval a radšej ich nechal (za pomoci opakovaných pozretí) vymodelovať samé. Máme tu tiež fragmentárny stream of (un)consciousness naratív perfektne popudzujúci mozgové závity - dovedený do návykového extrému, k tomu odpovedajúcu, inštinktívnu strihovú montáž pravidelne trhajúcu kauzálny reťazec prebiehajúcich udalostí - podporenú jasnou definíciou tvorcovských zámerov a ukážkové "druhoplánové" narábanie s hĺbkou ostrosti, sýtosťou farieb i detailom ako takým. Carruthova senzuálna skúška odvahy…rozpínajúca sa do koláže vnútorných pochodov v ktorých sa navzájom potľačujú príznaky nevedomého sebaodcudzenia, eskalujúcej paranoie a duševnej očisty. Veru, amen tma a hurá na "Primer". (02.09.2013)