Kauza Cervanová

Dokument jasne ukazuje pochybenie justície spočívajúce v nedostatočnom vysporiadaní sa vyšetrovacieho a súdneho aparátu so všetkými existujúcimi dôkazmi a svedectvami. Potešila Zagarova hudba. Sprievodné Danglárove ilustrácie zase vystihli charakter aj vzťah sudcov k spravodlivosti lepšie než akékoľvek slová. Režisér bol dôsledný v putovaní za svedkami kade-tade po svete. Žiaľ záver zlyháva. Dramatická hudba emotívne podkreslila výpovede odsúdených na detektore lži, ktoré v skutočnosti majú relevanciu veštieb z kariet. Takáto falošná, z prsta ruky "odborníka zo Západu" (olemovanej hrubánskymi zlatými prsteňami) vycucaná bodka o nevine filmu nesvedčí. Ďalšia výhrada smeruje k roztrieštenosti a neuchopiteľnosti na seba nakopených výpovedí pre tých, čo o prípade doteraz nič nevedeli. O tom, čo a ako sa skutočne v onej júlovej noci pred takmer štyridsiatimi rokmi stalo, sa dá polemizovať donekonečna. Nedostatočne preverenie dôkazov a ich ignorácia sú však pomerne jednoznačné a vrhajú tieň na údajne dôsledne a riadne vyšetrený prípad. Tieto zlyhania trvali stále. Ako za socializmu, tak pri obnove procesu v roku 2006. (05.09.2013)

Na chvilku uzávorkuju "o čem" a zaměřím se na "jak". Kauza Cervanová je dokumentární metafyzická detektivka, které chybí pevná argumentační / popisná struktura a spíše dává přednost chatrným monologům, dialogům, v nichž dominuje neochota motivovat události ze strany vyšetřovatelů, emoce obžalovaných či špatná paměť svědků. Sám dokumentarista se přiznává k zaujatosti, někdy trochu potměšile aranžuje situace (když mezi bohorovné patology, kteří žvaní jako někde u kafe, přivede jejich oponenta, který je během chvilky vystrnadí z pitevny). Velmi solidní je kamera, práce s lyrizujícími záběry i dost morbidní sound design, který tomu dodává punc moderní tragédie. Skvělé momenty zdánlivě příliš nesouvisející s výpovědí dotvářejí syrový dojem - nejvýrazněji asi bouřka provázející "vrahy" k Hríbovi do relace či temné opuštěné chodby soudu, kam přichází tvůrce hledat odpovědi. A teď k samotné výpovědi: Kirchhoff je na straně odsouzených. Neskrývá to, protistrana slovo odmítá nebo odpovídá nekompetentně a nepřesvědčivě. Vůbec tedy Kauze nezazlívám angažovanost, ta je v pořádku. Navíc svoje hrdiny nikterak neidealizuje, jejich vystupování je přirozené (i když místy patetické). Mám vlastně jedinou výhradu vedle čistě technických výhrad - když už Kauza hájí jejich verzi případu, měla by aspoň naznačit odpověď, proč doboví vyšetřovatelé zaranžovali tak krkolomné spiknutí. Pokud člověk trochu nelibě nese, když tehdejší vyšetřovatel není schopný odpověď "jaký měli odsouzení motiv?", měl by stejným metrem měřit i tomuhle nesmírně sympatickému a sugestivnímu dokumentu s opravdu zneklidňujícím přesahem. Pokud jste si někdy říkali, proč lpět na onom "beyond a reasonable doubt", Kauza Cervanová předkládá dost mrazivou odpověď. Ani to, co protistrana vynesla z utajeného spisu jako protiargument, totiž pochyby nerozptyluje. Možná tak represe dvou režimů zničila životy sedmi lidí. O důvodech můžeme jen spekulovat. (09.09.2013)

Ne, ne a ještě jednou ne. Tohle enormně bulvární zpracování mi nesedí, z nadhledu a nestrannosti Kirchhoffa nelze podezřívat ani náhodou. Nesnáším, když se mi někdo takto arogantně snaží vnutit svůj názor a nedá mi ani špetku prostoru proto, abych si mohla na základě informací vytvořit svůj vlastní. Celou dobu jsem oscilovala mezi nudou a opovržením nad takovou mega manipulací s divákem. (08.04.2018)

Pri tomto dokumente ma núti vyjadriť sa hlavne k jeho obsahovej než formálnej stránke. Aj keď určite patrí k tým lepším, čo nám slovenská kinematografia v dnešnej dobe dokáže ponúknuť. Kauza Cervanová je, bol a asi aj bude navždy zahalený rúškom tajomstva. Môžme len dúfať, že niekedy ozajstná pravda vyjde najavo. Ale prečo práve Cervanová? Prečo práve títo páchatelia? Kto boli ozajstní páchatelia? A prečo si vláda dala takú námahu vykonštruovať celú túto kauzu? Ale aj mnohé iné nezodpovedané otázky...Treba vidieť (28.09.2013)

Kauza Cervanová je absolútne jednostranný dokument. To by samozrejme nemuselo vadiť, ak by som toho v prospech odsúdených videl vo filme viac. Boli odsúdení na základe výpovedí a rovnako iba z výpovedí vychádza aj Kirchhoff. Obával som sa klasického novinárskeho klišé, keď vyspovedajúci novinár začne klásť otázky, na ktoré dotyčný nechce odpovedať a bohužiaľ ma v tom film "nesklamal". On potom dáva na kameru jasne najavo svoje stanovisko úšklebom, alebo začne pýtaného prenasledovať a pýtať sa za behu ďalšie veci. Ak by sa rozoberali všetky tie mapy, ktoré nám sú bohvie prečo po celý čas ukazované, nesedeli by na ich základe niektoré skutočnosti, tak by dokázal byť režisér omnoho presvedčivejší. Ale najviac ma mrzí, že mne sa zdá tento materiál ako skvelý podklad pre atmosférický konšpiračný triler, ktorým sme mohli ukázať našim západným susedom, že dokážeme nakrútiť lepší film ako napríklad Kajínek. V tom by sa dalo s informáciami pracovať voľnejšie a dramaturgicky účinnejšie, ako svedectvá ľudí, ktorí vám nebudú pripadať nijako zvlášť sympatickí. Ak je pravda jednoduchá, prečo ju Kirchhoff nedokázal obhájiť presvedčivejšie? Čo mal k tomu povedať absolútne nepripravený Gašparovič v tej situácii, v ktorej sa ho na okolnosti prípadu pýta režisér? Toto je klasický Mooreovský prístup. Na rozdiel od viacerých dokumentov, ktoré vídavame v našich kinách je však Kauza určite najzáživnejšia, nesledujeme prázdne doznievajúce zábery, kde sa nič nedeje. V jeho neprospech hovoria aj články napríklad v Plus 7 dní, kde sa stretávame zase s opačnými názormi ľudí, ktoré Kirchhoff vo svojom filme neprezentuje. Ak by mal v rukách dôkazy silnejšie, ako detektor lži, tak by mi to neprekážalo. (29.01.2014)