Dvojníci

Hill a Spencer tentokrát museli ztvárnit dvě rozdílné povahy. Kromě svých obvyklých rolí sebejistých chlápků, co nejdou pro ránu daleko, hrají i jejich naprosté protiklady - přecitlivělé a bojácné milionáře. Bitky a hlášky jsou (nepřekvapivě) skvělé. ("Dostanu se přímo k věci, pane Vonder." - "Jo, ten milion.") (28.06.2009)

Stále som premýšľala čo týchto dvoch viedlo k filmu. Ale nech je ako je. Nie je film ktorý by som nevidela. Pamätám si všetky dopodrobna. Nie som nadšenec umelej krvi a mlátenia, v týchto filmoch sa smejem na oboch krv tam nie je a bitky sú tak priehľadné a jednostranné, že nič iné ako vtip to byť nemôže. (14.07.2012)

Sehraná dvojice Spencer, Hill si zahrála dvojníky dvou „přiteplených“ bohatých obchodníků, jimž hrozí nebezpečí a tak se nechají zastoupit na oko jim podobnými dobrodruhy. Když se takový dva burani dostanou k penězům a k vlivným lidem, určitě nenechají věcem normální průběh. Jedno je ale jisté – dokážou se o sebe postarat. Spíše slabší snímek mé oblíbené dvojice s málo mlátícími scénami zachraňuje velmi podařená a vtipná závěrečná bitka a občas slušné hlášky. (23.08.2006)

Netradiční komedie slavné dvojice. Tentokrát jsou již za svým vrcholem, ale přesto je to stále dobré a zábavné. V dvojroli hráli Spencer a Hill zcela rozdílné postavy. V roli přecitlivělých, jemných boháčů hráli vlastně úplný opak toho, k čemu jsme u nich zvyklí, což mi také vadilo. Hlavně u Spencera byl rozdíl markantní. A možná to bylo i jinak nadabovaným hlasem. Ale šarvátky měli stále velkou kvalitu. (05.01.2017)

Přelomový film, nejen zvuk stereo, ale i obraz. Člověk by čekal, že se zdvojením hlavních hrdinů bude i dvojnásob legrace, což se jaksi nepotvrdilo. Asi by to chtělo natočit komedii Trojníci nebo radši Čtyřníci. Nejcennějším příspěvkem filmu tak zůstává poznání, jak je hudba přínosná. Páč se to nezdá, ale výrazně zesiluje člověku tělo, takový Spencer nedělal celý dny nic jinýho, než hrál na saxofon, takže z čeho jinýho by jeho svaly nabyly ocelový tvrdosti,než z mačkání těch klapek? A propo Spencer, mě vždycky fascinovalo, jak ho ve filmech označovali za děsného obra a siláka, a přitom byl možná menší než Hill, a kromě bříška na něm nic moc velkého nebylo, ruce a nohy normál. Asi v tom hrála roli psychologie, lidi s vousem vypadaj divoce a nebezpečně. Teda až na některý výjimky, třeba hipsteři, ty jsou teda taky nebezpeční, ale jen když je člověk potká na nějaký špinavý ulici, páč mít na sobě nalepený špačky od cigaret od válení se na zemi smíchy fakt není nic příjemnýho. (01.05.2016)