Bennyho video

Prostredný film Hanekeho debutovej trilógie je najfilmovejší v tradičnom zmysle slova. Má nápad a stupňujúcu dramaturgickú štruktúru rozprávania. Má hanekeovsky sofistikované snímanie udalostí mimo obraz aj výraznú hlavnú postavu. A knokautujúci záver, aký by snád žiadneho iného scenáristu nikdy nenapadol. Bravo. (02.06.2017)

Michael Haneke – výjimečná osobnost nejen evropského, ale samozřejmě i světového filmu. Tvůrce, který si nebere servítky a točí kontroverzní (otázkou je, jak moc kontroverzní ve vztahu k dnešnímu světu a principům, na kterých je postaven) díla, která mají nejen uměleckou, ale především sdělovací a kritickou hodnotu. Bennyho video není prvoplánovým zdrcujícím portrétem jednoho krutého a nelidského činu čtrnáctiletého chlapce, ale spíše filmem mapujícím (kritizujícím) dnešní systém a portrétem současné společnosti jako takové (většinu konkrétních motivací a poslání tohoto filmu lze velmi dobře vypozorovat při rodičovském dialogu, kdy Bennymu zůstanou pootevřené dveře). Opět je to ten syrový Haneke, který si vybírá témata pro většinu ostatních filmařů nepřijatelná a který sice kritizuje, nastavuje zrcadlo, ale v žádném případě nesoudí. „Pouze“ konstatuje. Skutečnost, že se film nesnaží nijak explicitně šokovat (vyjma snad jedné, max. dvou scén), dává prostor k četnějším psychologickým a sociologickým otázkám, které si chtě nechtě budete klást po celou dobu sledování Bennyho videa. Můj pětistý film, který tady na čsfd hodnotím. Rozhodně si ho ale nebudu pamatovat jen pro to, že byl právě pětistý. (25.09.2011)

Haneke předkládá tradičně brutální scény, nad nimiž se člověku trochu zvedá žaludek (tentokrát již v samém začátku). Ideově je silný v tom, jak se mu zde daří zobrazovat rodinné patologie a morální otupělost, naopak hloupě, na samé hraně směšnosti, působí jeho kritika vlivu násilí (zprostředkovaného médii) na lidské vědomí. Ono kazatelství mi na něm asi nepřestane vadit. (05.08.2019)

Sociopatovo video. A jeho táta také. Netečné oko kamery, existuje jen fascinace pozorováním a touha něco zakusit. Studie sociopatie. No, proč tak se tak lacine snaží šokovat a nutí díat se na explicitní násilí, vždyť diváci pořád ještě nejsou Benny (na film jsem se pokoušela dívat už potřetí, předtím jsem to po úvodní scéně vždy vypla). ? Ale nepřistoupím na to, že film nejak reflektuje jak z nás "zlá zlá" společnost a "zkažené" bohaté rodiny vytváří sociopaty. Podobnost existuje mezi námi, diváky násilných výjevú kdesi v dalekých krajích, kterých se to týká asi tak, jako Bennyho všechno kolem nej. Ale o tom se už toho napsalo, Sontagová a další... (25.12.2016)

Hanekeho Discopříběh. Ale fakt. Akurát namiesto rošťáckeho Hrušínskeho sledujeme ultimátne monštrum Bennyho a hity Michala Davida znejú skôr ako výstrely z pištole na prasatá. Okej, beriem to. Ale ja radšej, keď ide chladnokrvnosť a totálna absencia ľudskosti ruka v ruke s provokáciou (viď Funny Games). (20.09.2011)