Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Jürgen JürgesHrají:
Susanne Lothar, Ulrich Mühe, Arno Frisch, Frank Giering, Stefan Clapczynski, Doris Kunstmann, Wolfgang Glück, Christoph Bantzer, Susanne Meneghel (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Nevěřte lidem, co vypadají poklidně a důvěryhodně. A nevěřte jim ani poté, co přijdou s prosbou o vypůjčení pár vajíček. Raději nevěřte vůbec nikomu. Nikdy nevíte, kdo si s vámi bude chtít zahrát funny games. Že je téměř nemožné, aby v Rakousku vznikl thriller, který šokoval celý svět, záhy se dočkal amerického remaku a svého času dokonce pokukoval po Zlaté palmě z Cannes? Nenechte se mýlit, režisér Michael Haneke, kterého proslavila brilantní děsivá psychologická studie Pianistka, to dokázal. Jeho snímek Funny Games, který lze chápat jako zamyšlení nad zobrazováním násilí ve filmu, stejně jako promyšlenou manipulaci režiséra s diváckou pozorností, je zcela právem řazen k tomu nejoriginálnějšímu, co bylo v roce 1997 ve světě natočeno. Přitom začíná zcela nevinně a nenápadně - dva mladíci, dobře oblečení a s příjemným vystupováním, si přicházejí do sousedské domácnosti vypůjčit dvě vajíčka. Peter a Paul jsou ale připraveni přichystat rodině, u níž právě zaklepali na dveře, překvapení pocházející ze samotného pekla. V jejich původním plánu totiž zastává jídlo jen nepatrnou roli. Oni si přišli hlavně hrát. Moc ošklivě hrát. A jejich sadismus, byť úmyslně nezobrazovaný v plné síle, nezná hranic. V hlavních rolích znepokojivé a drsné exhibice zla se představují Arno Frisch, Frank Giering, Susanne Lotharová, Ulrich Mühe a další. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (16)
- Herečka Isabelle Huppert dostala nabídku zahrát si hlavní roli, ale odmítla ji, protože se jí film i utrpení postav zdálo příliš znepokojivé. Svého rozhodnutí po shlédnutí filmu litovala, ale stejně přiznala, že by pravděpodobně neměla odvahu na filmu pracovat. (Morien)
- Režisér se o filmu vyjádřil tak, že jej nikdy nezamýšlel jako horor. Jeho záměrem bylo natočit film s moralistickým komentářem k vlivu, jaký má mediální násilí na společnost. (Morien)
- Režisér Haneke řekl během natáčení svému producentovi, že pokud film bude úspěšným, tak jedině proto, že diváci nepochopí jeho skutečný význam. (Morien)
- Scéna, kde sa Anna a Georg zotavujú a oslobodzujú po tom, čo zločinci prvýkrát opustia ich dom, je točená na jeden záber, ktorý trvá vyše desať minút. (Bilkiz)
- Michael Haneke chcel film nakrútiť v USA s americkými hercami a produkciou, keďže film mal byť komentárom k senzáciechtivosti a glorifikácii násilia v amerických médiách. Kvôli nedostatočnému rozpočtu bol nútený film natočiť s rakúskou produkciou. V 2007 sa mu podarilo natočiť aj americkú verziu. (Bilkiz)
- Herečka Susanne Lothar sa často musela nútiť plakať pred každou scénou aj 20 minút. Scéna, v ktorej je nútená modliť sa, si vyžiadala 28 pokusov. (Bilkiz)
- Paul (Arno Frisch) hovorí vetu „Ešte sme nedosiahli dĺžku celovečerného filmu“ presne po 95 minútach filmu. (Bilkiz)
- Ulrich Mühe a Susanne Lothar, ktorí hrajú otca a matku, tvorili pár od natáčania tohto filmu až do Müheho smrti v roku 2007. (Bilkiz)
- Hlavné postavy Paul (Arno Frisch) a Peter (Frank Giering) sa vo filme niekoľkokrát oslovia menami Beavis a Butt-head. Ide o narážku na známy seriál Beavis a Butt-head (1993). (GTS_PUNK)
- Pri premietaní v Cannes (1997) niektorí diváci spolu s niekoľkými kritikmi odišli zo sály. (rador)