Intervals
Obsahy(1)
Mix opakujících se záběrů z benátských ulic, který doprovází koláž zvuků a hlas, který předříkává abecedu. (J.Connor)
Recenze (12)
Což o to, záběry jsou to pěkné, pěkně se střídají...ale nic víc. ()
I filmy Kurta Krena měly jasnější pointu... ()
Už v tomto krátkém snímku je jasné, že Peter Greenaway má úžasný smysl pro rytmus, který více rozvine ve svém dalším díle. Oceňuji, chápu, ale zatím mě to dostatečně neoslovilo... ()
Vcelku zajímavá podívaná, která mi připomněla mj. i slavného "Muže s kinoaparátem" z r. 1929 od D. Vertova. Jako subjektivní zajímavost hodnotím i skutečnost, že na některých záběrech je zde vidět moje jméno - "Standa" - napsané na zdi, kolem které chodí lidé :) ()
Experimentální film založený na rytmu tematizující Benátky, pokud Greenaway vychází z výtvarného umění, zde se dokonale vychýlil kýčovitému kánonu zobrazování tohoto města (viz např. veduty Canaletta). ()
hm...downtempové video se záběry na Benátky, to si už ovšem mnohem radši pustím záběry na Brusel od Antona Corbijna v jeho videu pro Front 242 Headhunter. Halt architektura ostrých hran je architektura ostrých hran... ()
Má být snad tohle nějaká variace na Muže s kinoaparátem? Pokud ano, dost nepovedená. Režisérovi hrátky s rytmem, abecedou a pěti záběry mě neoslovují... ()
Záběry ze starých omšelých Benátek se smyslem pro rytmus. Pomíjivost a život. ()
Benátky bez vody tri krát rovnako vždy s iným zvukovým podkresom alebo pekná demonštrácia toho ako zvuk ovplyvňuje naše vnímanie toho čo sledujeme. ()
Pěkné záběry. A když si to pustím tak dvacekrát za sebou, možná se naučím i italskou abecedu - tak proto ta druhá hvězdička. ()
Na hodnocení se asi nejvíc odráží moje slabost pro černobílou fotografii, hudbu A. Vivaldiho (jeden z koncertů pro sopranovou zobcovou flétnu a "Zima" z Quatro Stagionni) a nejhudebnější z řečí - italštinu. Další z Greenawayových experimentálních rozkladů filmu. Něco jako Braquova Dívka s kytarou: když odejmeme filmu dějovou náplň a ponecháme jen obraz a zvuk podobá se to kubistickému obrazu, který odvrhuje perspektivu, prostorovost, ba dokonce samotný tvar. Ale stejně jako kubistický obraz si film bez příběhu může ponechat estetické kvality a působit na diváka (ale kolik jich je schopno tohle ocenit, že...). ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1973. ()