Milenci ze severního pólu

Môj druhý film od Medema (po Sexe a Lucii) a musím sa priznať, že som si tohto režiséra obľúbil. Magický realizmus je môj obľúbený literárny, či filmový štýl a Milenci zo severného pólu sú jeho nádherným predstaviteľom. Okrem toho je to okorenené tak trochu perverznosťou (incest), krásne natočené (herci, réžia, kamera) a hlavne podmanivo ukončené, takže nemám ako ináč, len dať 100% a už teraz sa teším na ďalšie filmy od Julia Medema. ;o) (15.04.2009)

Žiadnemu z režisérov sa nepodarí tak rýchlo dostať moje emócie mimo kontroly...Julia Medema právom radím na môj režisérsky piedestál - najviac ma na ňom fascinuje ako dokáže prepojiť jednotlivé detaily tak, že pôsobia sugestívne. Príbeh stavia na fantazijných predstavách, túžbach hlavných postáv, nejednoznačnosti a rôznych symboloch. Tentokrát je určujúcim pocitom príbehu zvláštne ironický fatalizmus. (22.12.2008)

Jsem z těch chlapů kteří vrčí, když chce jejich rádobyromantická partnerka místo finále MS v hokeji, sledovat západ slunce, nebo když dává přednost svíčkám před skvěle zářícími LED žárovkami z Ikei. Přesto. Jsem romanticky založený člověk, cíťa v utajení, empatik z planety Mars. Takže můžu kvalifikovaně prohlásit, že tento film, je romantický asi jako tchoř, který si na playback prozpěvuje Everything what i do... od Briana Adamse. Začátek filmu je mile ulítlý, všichni Jiní si příjdou na své, člověk se spíš usmívá a se zájmem sleduje, jak si děti poradí s tím, že jsou tak trochu jeblé. Pak s lehkým porozuměním sledujeme jejich rodiče, jak se popasují s tím, že jeblost jejich ratolestí neustupuje a hold z nich normální průměrní občani nevyrostou. Zbytek příběhu je hraní si s náhodami, kterých je tolik a jsou tak nepravděpodobné, že se distributoři rozhodli přiklepnout k žánrovému označení drama/romantický, ještě i mysteriózní. Pokud jste tedy čekali, že se bude čarovat, nebo odněkud vyjukne Mulder se Scullyovou... . No, ale co už. Neměl jsem problém to dokoukat, protože mě zajímalo, jak nakonec tvůrci naloží s hlavními postavami. Bude hepáč? Píší, že je to romantické. No jo, ale taky je to drama. A navíc je to mysteriózní, takže třeba umřou a pak obživnou... . Tady máte důvod, proč se na to podívat. Ze zvědavosti. Přestože se to tak snaží vypadat, žádný ááárt to není a nepomůže ani to piááááno. Zcela jistě to ale není ani tuctový film. Trojstáár tedy neznamená průměrný, ale spíš ne až tak originální a pro mě přínosný film. (01.02.2017)

Tento film je tak nadčasový a "nadprostorový"... Pro mne osobně jeden z nejkrásnějších filmů o lásce společně Kar-wayovým filmem Stvořeni pro lásku... Přestože se jedná o vztah dvou nevlastních sourozenců, stejně máte stále pocit, že se díváte na něco incestně zakázaného... Prostředky, jimiž režisér zachycuje lásku svých protagonistů, jsou voleny s tak jemným citem pro lidské city, že si přejete, aby film nikdy neskončil... a rozhodně ne smutně... právě to si přejete, jelikož smutek se celým filmem line jako taková tenká červená nit... některé divácké tužby se však nevyplní... Tento film je u mě hned na 11. místě v osobním hodnocení. (22.06.2009)

Medem tady příběh vypráví netradičním a opravdu hrozně zajímavým způsobem, kdy střídá pohledy na situace, potažmo životní období dvou hlavních postav v podobě nevlastních sourozenců, jednou ukáže pohled Otta a podruhý Any, ale nedělá to a nestřídá to nějakým robotickým způsobem, ale vytváří z toho skoro až umělecký dílo, působí to dokonale a režijně geniálně, nicméně tohle mu vydrží zhruba do poloviny filmu, pak mu hlavní postavy dospějou, oddělí se a jemu nezbyde nic jinýho než už jen vyprávět dva oddělený na sobě moc nezávsilý příběhy, už to nepůsobí tak geniálně a prostě to celý uvadá, z čehož nevytrhne ani konec, kterej se snaží tohle celý uzavřít jako geniální příběh, kterej v sobě schovává daleko víc než se zdá, což se mu daří, ale tak nějak to pocitově vyzní doprázdna. (12.07.2009)