Zrzavá veverka

Takhle nějak by asi točil David Lynch, kdyby bral větší ohledy na diváka. Ne, že bych to po Davidovi chtěl (to bych byl sám proti svým zálibám), ale tento film Julia Medema byl velmi příjemným zážitkem hlavně proto,že dokázal příjemně namíchat koktejl mysteriozna, detektivky a lehké erotiky (a samozřejmě přírodovědného dokumentu). Musím ocenit jak herce v hlavních rolích (a navíc na té Emmě Suárez fakt něco je), tak i výborný scénář, který je plný lehkých náznaků a střípků, takže divák trpí nutkáním hádat, jak to ve skutečnosti je. (14.09.2011)

Tri štvrtiny sa Veverička tvári ako jeden z najlepších a najnapínavejších trilerov 90tych rokov, aby v závere prišiel s klasickou vysvetlovačkou, ktorá všetko objasní tak nejak očakávane a neprinesie žiadne prekvapenie. To preto, že hlavná pointa musí napadnúť v priebehu filmu asi každého. Takže sa treba viac sústrediť na Medemov režijný štýl, prácu so symbolmi, na budovanie tajomna a napatia a na premýšľanie viac nad srdcom filmu, ako jeho relatívne priehľadnou logikou. V tom prípade môžete byť dokonca nadšení. Škoda, že sa Medemovi nepodarilo priniesť v závere nejaký poriadny prekvapivý zvrat, potom by som o jeho filme od zajtra rozprával každému, koho by som stretol. Ako som to pred nedávnom robil po zhliadnutí Diabolských žien. Videl som dávnejšie Sex a Luciu, takže nemám s čím aktuálne porovnávať, možno ale po viacerých jeho filmoch a zvyknutí si na jeho štýl uznám, že Veverička je premyslená skoro dokonale. (29.09.2013)

Medemův magický realismus už tu nepůsobí tak uhrančivě a přirozeně jako v Kravách, ale stále si zachovává přitažlivé a provokativní tajemství (jež zde ale nutí k interpretaci, zatímco v předchozím snímku na člověka působilo jako přirozená součást světa, kterou chápe v afektivní rovině) a vytváří cosi víc než pouhou dějovou skládačku. Vyprávění opět plyne samo, staví na postavách, které se nemění v ploché figurky vláčené narativní hrou, ale v plnohodnotně prokreslené charaktery, jejichž motivy a záměry zdaleka nejsou závěrem vyčerpány a nutí k dalším úvahám. Po stylistické stránce je film doslova lahůdka - kamera svými pohyby neustále překvapuje, nachází si nejnemožnější pozice, prolézá větvovím stromů či vysokou travou a podílí se na celkovém oparu tajemna a neznámého napětí. Zrzavá veverka je tak nečekaný odklon od Kravami nastoupené Medemovi cesty, který dokazuje, že jeho "podpovrchové" vnímání světa a jeho nejednoznačnosti výborně funguje i v zábavném filmu s ryze současným a mladým námětem. (09.01.2013)

Tento film byl pro mě velké zklamání, protože ho vysoce hodnotili i mé spřízněné duše. Od příběhu jsem čekal něco víc než jen bezcílné potulování se šílenou ženskou plné mysteriozní atmosféry, kdy nevíte co a proč se děje. Komedii (jak je tu uvedeno) v tom rozhodně nehledejte, vlastně na nic vtipného jsem v tom nenarazil. Spíš je film depresivní a naturalistický. Nesedl mi vůbec a dostane ode mně jen slabé 2 hvězdy. Přesto na Medema nezanevřu, protože má i lepší filmy. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.08.2015)

Po Sex a Lucía a Habitación en Roma můj třetí Medem. Všechny spojuje erotika, mystično, touhy, vášeň. Obecně španělská vrcholná kinematografie (Almodovar, Medem, Saura) je na naše středoevropské poměry hodně švihnutá, což Zrzavá veverka jenom potvrzuje. Je příjemné, že většinu filmu nevíte, co je vlastně pravda. Emma Suárez byla kočka, přidal bych erotiky. (27.01.2013)