poster

Bajaja

  • anglický

    Prince Bayaya

Animovaný / Loutkový / Pohádka

Československo, 1950, 72 min

Režie:

Jiří Trnka

Předloha:

Božena Němcová (kniha)
(další profese)
  • Karolek
    ***

    Trnkovo loutkařství je tradičně fajn, ale ty zpívánky v něm fakt nemusím. V málokterý pohádce ji zpěv vylepší, to se musí sejít skvělý skladatel, textař a kolektiv, který umí vymakat provedení a zasazení do filmu, aby zpěvy jenom nenastavoval děj nebo necitlivě nevkládal cizorodý prvek, Bajaja žel nepatří mezi takto vymakané kousky. Trnkovy filmy jsou loutkářsky skvělý, ale často ztrácejí body na nevhodně vybraných hlasech a projevech, tak je tomu i tady.(19.3.2015)

  • Offret
    *****

    Na prvý pohľad je zrejmé, že syžet tohto filmu z veľkej časti odpovedá bežnej sémanticko-syntaktickej štruktúre rozprávky. Žáner je však ozvláštnený, pretože hlavný hrdina je posunutý na úroveň mýtického heroja. Vo filme môžeme nájsť analógiu s legendou o sv. Jurajovi (boj s drakom, záchrana princezien a mesta). Náboženský rozmer posilňuje aj prezentácia vzťahu muža a ženy: (1) milostný vzťah medzi Bajajom a princeznou. (2) Vzťah syna a matky. Bajajova matka svoj posmrtný život prežíva v očistci a zjavuje sa v podobe koňa. Je jedinou postavou, ktorá prednáša hovorené slovo, čím sú jej repliky zvýraznené, pretože sú správami z mýtického sveta: synovi prináša príkazy priamo od Boha a poskytuje mu zázračné dary, s ktorými môže uskutočniť svoje poslanie. Matkino oslovenie syna „Pojeď se mnou!“ je analogické s Kristovým „Poď za mnou!“ (Mt 9, 9). Tak ako hrdina oslobodil od zlého svoju nevestu, oslobodzuje aj matku. Kresťanské motívy sú prezentované alegoricky alebo implicitne (najexplicitnejšie je vyslovený motív očistca) pretože v prvej polovici 50. rokov bol totalitným systémom v Československu potlačovaný kresťanský rozmer umeleckého diela.(22.12.2014)

  • Miany
    ****

    Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát.(21.10.2012)

  • Dlubal David
    *****

    ■ ∞ Hodně dlouho jsem tento film odkládal. Období mezi chutí si jej pustit a skutečně se na něj podívat trvalo téměř jeden a půl roku a mohu s chutí říci, že jsem velmi rád za to, že jsem se k tomu konečně dokopal, neboť jsem byl velmi potěšen tím, jak na mne tento film zapůsobil; o to více, že mám rád literární předlohu od Boženy NĚMCOVÉ a také mám rád filmové zpracování z roku 1971. ■ Bajaja z padesátých let je hodně jiný oproti jeho mladšímu bratříčkovi, kterého znám již od svého dětství a stejně jako drtivou většinou povídek a pohádek zpracovaných NĚMCOVOU, tak i Bajaja mi přirostl k srdci. ■ Film je rozdělen do 5 hlavních kapitol, při čemž kapitola první je nejdelší: 0) Bajaja (Úvod), 1) CESTA, 2) ZAKLÍNÁNÍ, 3) NÁMLUVY, 4) BOLEST, 5) SVATBY), 0) Konec. ■ Mám rád takové lehce ponuré, mírně temné a mysteriózní díla literárních autorů a zpracovatelů lidové slovesnosti jako: Karel Jaromír ERBEN, Božena NĚMCOVÁ, Karel Hynek MÁCHA, Hans Christian ANDERSEN, Howard Phillips LOVECRAFT, Franz KAFKA, Karel ČAPEK, etc. ■ Film Princ Bajaja (1971) se mi od dětství stále líbí a to i přesto, že jsem jej viděl již více než desetkrát a navíc k němu mám citový vztah, protože místo, kde se natáčely scény ve skaliscích (Hrubá Skála, Myší díra, Adamovo lože) mám prošlapané nespočetněkrát (Český Ráj) a zažil jsem tam mnoho krásných chvil a odnesl si odtud mnoho hezkých vzpomínek. Nedaleko od zámku Hrubá Skála (Sahara) se natáčely scény pro film Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a mnoho dalších scén pro filmy. ■ Z výše napsaného jasně vyplývá, že jsem měl trochu obavy, abych nebyl proti tomuto loutkovému podání zaujatý. ■ ■ ■ Prvních cca pět minut jsem si říkal, že to nechám až na jindy, až nebudu tolik unavený a nebudou mi padat víčka, ale během chvilky jsem se zabral do děje a všechny obavy byly náhle liché. Nejdříve jsem byl zaskočen, že se tam moc nemluví, ale postupně jsem záměr autora pochopil a nyní mohu říci, že to bylo jedině ku prospěchu věci. ■ V některých momentech, a to mě opravdu překvapilo, byl tento loutkáč dokonce ponurejší a temnější než jeho mladší sourozenec. Hudební podkres byl přesně v místech, kde jsem si představoval, podtržen a jinde bylo v podstatě úplné ticho a tu divák musí svou pozornost směřovat vizuální stránce, která je velmi dobrá a v některých momentech na loutky i dost emotivní či vyzařující emoce, například, když Bajaja stojí na hradbách, sundavá si pokrývku z oka a mlčky a se zatajeným dechem ubírá zrak dolů k bráně. ■ ■ ■ Nevím, zda to byl záměr, ale Zdoběna i Budinka vypadaly v podstatě normálně, ale Slavěna měla ve tváři jakýsi nepřítomný výraz, jako by požila větší než malé množství omamné látky a její oči budily dojem permanentní únavy a že jsou neustále v polospánku. V první půli jsem měl pocit, že utekla z pera nějakého japonského animátora a spíše by se hodila do nějaké vysoké věže, kde by ji švarní jinochové zachraňovali před nálety mechadraků, ale později i párkrát oči více otevřela, aby ještě ukázala, jak malá a nepatrná má ústa a ještě menší a špičatou bradu. ■ ■ ■ Bajaja mě nejen potěšil, ale i mile překvapil. Stále a stále zjišťuju, že mám velké mezery ve starých filmech (1948-1979) a že je budu muset postupně doplňovat. Vždycky mi udělá radost, když se můžu podívat na nějaký starý kousek, který jsem ještě neviděl, ať už z důvodu, že jsem na něj kdysi neměl čas nebo proto, že jsem tehdy ještě nebyl na světě a tudíž jsem ho v oné době nemohl vidět. ■ Kdyby byl film zcela němý, tak by ode mne dostal plný počet 100/100, protože ten dětský sbor, ne že by se tam nehodil, ale úplně mi tam nesedl a v jedné chvíli mě spíše rušil, jinak v pohodě. ■ Ještě musím podotknout, že kdo nečetl literární předlohu a bude se chtít podívat na tento film, pak možná bude v ději tápat a párkrát se ztratí v podhradí a ve skaliscích. Oproti Princi Bajajovi (1971), který je přeci jen u diváctva známější a pro běžného diváka stravitelnější, je Bajaja (1950) více surrealistický a až artově designován, ale na druhou stranu, je v některých chvílích více přímočarý, i když se to tak na první pohled nemusí úplně zdát. ■ Bajaja patří mezi ty snímky, které nechcete vidět pravidelně každý rok, desetkrát simultánně po sobě, naopak, méně je v tomto případě více, film si stačí pustit pouze jednou za čas, za hodně dlouhý čas a náležitě si dílo vychutnat. ■ ■ ■ ⁞ [96/100]. ■ ‖ [95/100]. ■ ↨ [89/100]. ■ ῼ [97/100]. ■ ■ ■ ∩ Princ Bajaja (1971). /// Třetí princ (1982), Sedmero krkavců (1993), Sedmero krkavců (1967). /// Deváté srdce (1978). /// Vzpoura hraček (1946). ////// Sůl nad zlato (Der Salzprinz) (1982), Malá mořská víla (1976), Princ a večernice (1978), Panna a netvor (1978). / Kytice (2000), Máj (2008), Teta (Frankensteins Tante) (1987). ////// The Little Girl Who Lives Down the Lane (1976). / O Ptáku Ohniváku (1980), Spalovač mrtvol (1968). /// Děvčátko se sirkami (1984), The Little Matchgirl (2006), A Christmas Carol (1984), Scrooge (1970). /// Pyšná princezna (1952), Pasáček vepřů (1958), Двенадцать месяцев (Dvanáct měsíčků) (1972), Perinbaba (1985). / Plaváček (1986), Bathory (2008). ///////// Princové jsou na draka (1980). /// Za humny je drak (1982). / Arabela (1979). /// O statečném kováři (1983), Nebojsa (1988). /// Arîte hime (2001). / Strings (2004). ■ ■ ■ № 1x; 1x ⌂ [D], [PC], ϿϾ [PZ--], [240p], [7-VIII-2014; 22:00]. ■ ■ ■ ↘ juvelinokivi, Miany. ■ ↔ ① [98/100] [7-VIII-2014; 22:00]. ‡ [98/100] [7-VIII-2014; 22:00]. >>> [98/100]. ■(10.8.2014)

  • Karlos80
    ****

    Česká animovaná loutko herecká klasika, původně od spisovatelky Boženy Němcové někde na pomezí mýtu a legendy určená nejen dětskému publiku. Navíc film oceněný hned třemi cenami! A to sice cenou filmové kritiky 1954 MFF Locarno. Cenou za nejlepší dlouhý loutkový film 1950 na V. MFF Karlovy Vary. A poslední cena Národní z roku 1950 která byla zároveň největší a nejhodnotnější mu byla udělena za umělecké zpracování za hudbu, režii, scénář a za básnický doprovod. Hudba: Václav Trojan a na animaci k filmu se podíleli třeba Břetislav Pojar, Stanislav Látal, či František Braun. Jedno z těch lepších ne-li nejlepších Trnkových děl společně třeba s Císařovým slavíkem, Špalíčkem, se Starými pověstmi českými a nebo s Nocemi svatojánskými. Jiří Trnka Walt Disney Východu jak mu také bylo mnohými kritiky tenkrát přezdíváno.(10.12.2006)

  • - Film získal v roce 1950 Národní cenu. (Zdroj: Panáčci na plátně) (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace