Reklama

Reklama

Bajaja

Animovaný / Loutkový / Pohádka
Československo, 1950, 72 min

Obsahy(1)

Jiří Trnka natočil v roce 1950 volně podle pohádky Boženy Němcové slavný loutkový film. Bajaja je v jeho pojetí chlapec, který nebyl princem, ale osiřelým hochem. Žil v chudé chalupě se svým smutným otcem. Pro lásku k zemřelé matce, proměněné v koně a trpící v očistci, se vydal do světa. Přijel do země, ohrožené hrozným drakem, jemuž měly být obětovány tři královské dcery. Třikrát se Bajaja vydal do boje s drakem, pokaždé po vítězství nad ním zase zmizel. Tři princezny čekaly ženichy, nakonec měla rozhodnout náhoda, zakutálené jablko. Když nejmladší princezna hodila jablko a to se zatoulalo k sluhovi Bajajovi, pyšně odhodila jeho kytici. Pak se konal slavný turnaj, v němž Bajaja ve slavnostním rytířském postroji vyhrál, ale opět zmizel. Ani tentokrát ho nejmladší princezna nepoznala. Nakonec ale prozřela a Bajaja se s ní vrátil do otcova domu. Duše matky vykoupena odlétla jako bílá holubice k nebi… Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa. (Česká televize)

(více)

Recenze (22)

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Film Bajaja, který už má více než sedmdesát let, je těžký na podívání. Po výtvarné stránce se nedá kritizovat. Zvláště pak, když si uvědomíte tehdejší a dnešní možnosti. Muselo to dát neskutečné množství práce. Na druhé straně z dnešního pohledu už takováto pohádka u dětí neuspěje ani náhodou a tak se dílo stává spíše muzejním kouskem, který lze jen obdivovat. Mě zaujala mimo loutkového umění hudba. Ale film je dle mě i na loutkovou pohádku tehdejších parametrů neúměrně dlouhý. ()

Winster 

všechny recenze uživatele

Rozhodne zajimava loutkova pohadka, nejen pro deti. Takova strasidelna, kde i takovej hodnej šašek muze pusobit, dosti strasidelne. Jen je trosku nestastna linka, kdy nekdo pěje...a vubec tomu neni rozumet. Mysli, ze kdyby zde bylo jinak uvedene mluvene slovo, že si rozhodne pohadka na jde vice divaku i v dnesni dobe. Šašek je spis jak kdyby byl vaclava IV...A kejkliri pusobej spis jako SS komando kor  s tou pistalou jak od Krysaře. Smutnej bilej konik... ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Tklivá i jásavá ... poetická i hrdinská ... prostá i tajemná ... klasická i originální ... RYZÍ - a velice osobní. Koncentrovaná, a přece jemná a líbezná esence, namíchaná ze všech českých pohádek, které jste kdy viděli. Je dětsky naivní a důvěřivá - a přitom pevná ve svých postojích i činech ... taková, která vás nikdy nezradí. ----- !!!!! MOŽNÝ SPOILER !!!!! ----- Tomu odpovídá i pointa, skromná a pokorná i ve štěstí. Protože neurozený chlapec si odvádí svou vyvolenou do chudé chaloupky, ze které vzešel, a pevně věří, že princezna - jeho nevěsta tam bude v lásce a míru a porozumění žít a hospodařit spolu s ním a s jeho starým otcem. Protože pointa nechce převracet běh světa, netouží po tom, aby si Bajaja jako vítěz a osvoboditel přijel pro svého tatíčka a odvezl si ho s sebou do královského sídla, kde by všichni šťastně žili až do smrti. Protože pointa ctí rodný dům stejně jako matku a otce - a má za to, že o své štěstí se každý musí ZASLOUŽIT ... ne jednorázově, ale tak nějak průběžně, den za dnem - při všedních radostech i starostech .... protože pravé štěstí by nemělo být závislé na hmotných statcích - alespoň ne v pohádkách. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Jiří Trnka pojal Bajaju Boženy Němcové zcela po svém a chvílemi vyznívá možná až příliš chaoticky. Každopádně jeho stylizované loutky mají neopakovatelnou atmosféru a kouzlo, kterým dokázal nejlépe disponovat sám velký mistr. Myslím, že se budu již opakovat, ale musím ocenit a vyzdvihnout nádherné umělecké souznění mezi Trnkou a hudebním skladatelem Václavem Trojanem, jejichž práce utváří jeden velký sourodý celek a těžko by jedno bez druhého takhle fungovalo. Kuhnův dětský sbor a verše Vítězslava Nezvala jsou vyloženě magie. Hudba jede nepřetržitě po celou dobu a pracuje tak s druhou rovinou oživování loutek. V každém jejich společném filmu je to cítit a proto je taková symbióza velice vzácná. ()

Miany 

všechny recenze uživatele

Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

  • Film získal v roce 1950 Národní cenu. (Zdroj: Panáčci na plátně) (M.B)

Reklama

Reklama