One Direction 3D: This Is Us

Ach ta ironie, že nám reklama před filmem říká, abychom film nezapomněli ohodnotit na ČSFD, když se polovina uživatelů neobtěžuje před hodnocením se na film skutečně podívat a/nebo přistupovat k hodnocení s náznakem vážnosti. Zdá se mi, že všechna tahle "vyspělá" hubební snobárna, kde lidé automaticky považují za sračku něco, co jiným lidem přináší radost, je více nevyspělá a ovečkovitá než ty "dvanáctileté holky", co tak rádi šikanujete. Dobrá práce! Jste CHLAPÁK! (/Jste dobrá, ti CHLAPÁCI vás teď budou brát vážně!) Jste cool v očích dalších lidí, co se neobtěžují zjistit, proč může One Direction zaujmout jiné! P.S. Ale co, pokud je pro vás v pořádku nerespektovat náctileté dívky nebo používat homofobní nadávky, váš názor pro mě stejně nemá velkou váhu. (07.09.2013)

Je sympatické, že přes celosvětový obrovský úspěch, zůstavájí kluci rovnýma nohama na zemi. Momentální úspěch si užívají plnými doušky. Hudební dokument dá nahlédnout do zákulisí celosvětového turné a dovolí nám nahlédnout do soukromí sympatických kluků. Během sledování si uvědomíte, že na jednu stranu se kapela topí v pěnezích a na stranu druhou si nemůžou bez ochranky ani vyjít nakoupit... (14.12.2013)

One Direction? Kdo to je? Najel jsem na You Tube a nějak mě to nenadchlo. O tomhle Boybandu jsem vůbec nic nevěděl. Když už jsem je, ale promítal tak jsem si řekl, že nemám co ztratit a vůbec nelituji. Ve 3D to mělo své kouzlo a krom docela fajn písniček jsem se i pobavil. Když vidím jak tu vyčnívají odpady tak věřím, že většina těch lidí "kluků" si ani nekoupila lístek. Nechce se mi věřit, že by někdo vyhodil ne zrovna malé vstupné kvůli skupině, kterou nemusí. Jednoznačně z toho cítím závist. Vlastnost, která nám Čechům je tolik blízká. I takový filmový velikán jako je Martin Scorsese nemá problém říci, že je fanda téhle party kluků. Fanda ze mě asi nebude, ale těch 92 minut s nima bylo nečekaně příjemně pozitivní. (02.10.2013)

ČSFD hlásí: 6. nejrozporuplnější film. A abych řekl pravdu, vůbec se tomu nedivím. Já se ale pokusím v hodnocení vůbec nevyjadřovat ke kapele One Direction, k jejím členům, jejich stylu ani k jejich hudbě. Jako takový je tento dokumentární film překvapivě snesitelnou záležitostí. Rozhovory s členy kapely (nepočítaje uřvané 13leté fanynky) a jejich rodinami dávají smysl. Není to iracionální opěvování polobohů hudební scény, ale obyčejné zhodnocení "normálních lidí" "normálními lidmi". Člověka určují jeho činy a v jejich případě (charita pro Afriku, solidarita rodině, aj.) se tyto skutky dají chápat pouze pozitivně. Ano, jsem zvědav jak dlouho jim to vydrží, osobně tomu moc času nedávám. Ostatně o těch špatných se film točit zcela určitě nebude, ale od toho tu máme bulvár. Poslední bod zhodnocení patří jejich producentovi. Simon Cowel byl pro mne vždy vizionářem a člověkem s jasným tahem na bránu. Osobně bych dal nevím co, abych měl takový čuch na prachy... Podle jeho vlastních slov mu nápad založit One Direction nezabral ani 10 minut. Řekněte kdo jiný je schopen a 10 minut vyrobit takovouhle úžasnou továrnu na peníze? Obrovská poklona a respekt před tímto člověkem. Ať se nám 1D líbit nemusí, baví spousty lidí napříč celou zeměkoulí, a s tím se asi budeme muset smířit. (26.04.2014)

Sem bych měl dát nějakou citaci z filmu, ale bohužel to byla taková sračka, že mi nic neutkvělo. Moje prdel je posvátná. Je to takový krucifix pro neobdařené. Můžete se k ní mlčky přiblížit, úžasle obdivovat její tvary, uznale pokyvovat do rytmu mé chůze. Když se osmělíte, můžete přistoupit blíž. Prosím, tiše. Klidně mi můžete jemnými krouživými pohyby namasírovat anální věnec, přeleštit mi beďary na fasádě, nebo mi tam nechat nějakou rozkošnou samolepku. Pokud jsem vás doposud neposral, nebojte se, zazvoňte. Vpustím vás vřele dovnitř. Jen prosím, na nic nesahat. Vše je jedinečné, spořádané, nevytřené. U vchodu si nezapomeňte vzít turistického průvodce. A hlavně mi nevyplašte hemeroidy, vždyť si tak pěkně hrají. Když si pečlivě prolezete všechny posrané záhyby, uděláte si pár fotek se záněty, obdivně prohlédnete několik desítek let staré kráphovníky a v poklidu zase odejdete, vše bude v naprostém a elegantním pořádku. Ale když mi tam neotřele vtrhne banda egoistických buzerantů, vyrazí mi dveře, začne tam vyřvávat ty svoje píčoviny, stěhovat moje hovna, vytírat vzácné semeno po dědečkovi a ještě mi tvrdit, že přesně takhle to má být, tak to se kurva neznám!!! Co vlastně bylo cílem tohoto dokumentu?! Nasrat mě?! Gratuluji, vy namyšlení kokůtci, povedlo se vám to výborně! Á, počkat... dobrý, už jsem ledově klidný. Tedy bych vám rád vzkázal, popadněte Džastýna za kundu a vyskočte z nejbližšího letadla, děkuji. (26.06.2014)