Nepravděpodobná romance

Wow, mistrovství světa tupých ošklivých otravných krav, který jsou z něčeho furt strašně zničený a ukřivděný, nic neumí, nic nedělají, jen se tváří jak kyselá prdel, ale z nějakýho důvodu si myslí, že jsou strašně ňuňánkovsky neodolatelný tady finišuje naprosto neuvěřitelným způsobem, kdy si v kině chcete vypíchat oči ostrým rohem vstupenky a nacpat si je do uší, abyste neslyšeli ty nepochopitelný hovna, co z těch uzlíčků neštěstí s rozmazanou řasenkou, za jejichž problémy může vždy někdo jinej, padaj. Sem netušil, že tradice Belly ze Stmívání jako kladné, sympatické a obdivuhodné ženské hrdinky bude tak mocně rezonovat i v nějakym českym filmu! Nejhorší je, že kdyby v tom filmu začala některá labilní megera vytvářet konceptuání umění z menstruační krve, vůbec bych se nad tím nemohl pozastavit, protože v tom filmu se může stát úplně cokoliv a taky se to úplný cokoliv každých pět minut děje. 20% (28.10.2013)

Pro mne příjemný fajn film, který se odlišuje od běžné tvorby, protože 1) řemeslně solidní provedení 2) poprvé musím uznat, že Berenika Kohoutová umí hrát 3) docela hodně nahých scén, ale žádná lesbická divočina, jak by se dalo u plakátu a tématu čekat 4) většina děje se odehrává v psychiatrické léčebně 5) Berenika má prostě hezký prsa a tady jí to sekne navzdory tomu, že se mi ve filmu jako femme fatal nikdy nelíbila (18.02.2017)

Moje první setkání s režijní tvorbou (pro mě až dosud zcela neznámého) Ivana Vojnára nedopadlo nakonec vůbec špatně, naopak. Jak jsem ten film vnímal zpočátku rozpačitě až znuděně, postupně mě to začalo vtahovat a ke konci už mě to téměř dokonale dostalo. Film mě od začátku nadchnul nádhernou kamerou, jakož i hereckou přítomností mé velké oblíbenkyně Bereniky Kohoutové (skutečnost, že se v jedné z hlavních rolí objevuje i sám režisér, filmu v mých očích jen přídává na zajímavosti). Překvapivě výborná mi přišla i Alžběta Pažoutová, které se pro svou roli výborně typově hodila. Nakonec mi i sedlo to netradiční zpracování, které rezignuje na tradiční chronologické vyprávění a místo něj přichází se svébytnou obrazovou koláží výjevů s mnohoznačným výkladem. Zasazení většiny děje do prostředí psychiatrické léčebny mi rovněž sedlo a působí neobyčejně autenticky - u mnoha epizodních postav ve filmu jsem se nemohl ubránit dojmu, že to nejspíš byli neherci - skuteční chovanci ústavu. Ačkoli je to hodně osobitý film, který určitě není pro každého, osobně si myslím, že je zde strašně nedoceněný - za mě 4 hvězdy zcela bez problémů. (10.04.2016)

Tenhle film kombinuje několik proti žánrových strategií, které z něj ve výsledku dělají velice svébytnou výpověď. Ona nepravděpodobnost příběhu samého konfrontovaná s očividně dokumentární realitou pacientů v léčebně vytváří žánrovou vibraci pozadí. A totéž se opakuje v rovině ústředních postav: „šeherezády“ a jejího terapeuta, který svou naprostou nekompetencí boří patos dramatického příběhu a otevírá druhou část světa, problematiku bytostného idiota. Velice příjemná hra, ze které nejvíc vystupuje energie toho přechodu jako tvořivá a sdílná. (30.10.2013)

Je situace, kdy A a B jsou spolu; divák očekává vývoj podle vzorce C nebo D. Proto přichází scenárista s variantou E, F nebo dokonce G. Pak ovšem nastane chvíle kdy začne divák očekávat i situace H, CH nebo I. A scenarista se dostává do stavu J, K a L. Bohužel uvěřitelnost nás opustila už někde u písmene G. (Abeceda není nekonečná) Zase na druhou stranu musím vychválit herecké výkony. Také jste měli pocit, že čtete knihu kde chybí každou chvíli několik stránek? (30.10.2013)