Režie:
Ivo BystřičanScénář:
Ivo BystřičanKamera:
Jakub HalousekHrají:
Ivo BystřičanObsahy(1)
Film Mých posledních 150 000 cigaret přibližuje politické a tržní pozadí nejrozšířenější závislosti v Česku i na světě. Autor filmu se v rámci své roční odvykací kúry vydává do sídel tabákových korporací a za politiky, aby státem tolerovanou drogu prozkoumal z hlediska byznysu, který přináší a strategií korporací, jak šířit tabákovou závislost. Formou dokumentárního infotainmentu přináší souvislosti, kterým se tabákový průmysl a politici vyhýbají. Na pozadí osobního příběhu režiséra film zhmotňuje začarovaný kruh obchodu s lidskou slabostí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Trailer, který mě opravdu potěšil a pobavil: https://www.youtube.com/watch?v=ck-X_rfZYLo Ivo je prostě borec! Pojal to důsledně a vtipně. Je dobrý režisér a je dobrý, že to ustál a přestal kouřit. Kéž by tento dokument nejen pobavil, ale také otevřel oči! Jak to, že kuřáci mají právo kazit vzduch, ničit zdraví své i svého okolí, zatímco nekuřák právo na čerstvý vzduch nemá? Kde všude jsou venku zákazy kouření? Jen v nemocnicích a na nástupních ostrůvcích ...? A pod každou zákazovou cedulí stojí kuřák se zapálenou cigaretou. Líbila se mi jeho neodbytnost s jakou se snažil prorazit k výrobcům cigaret. Pokud někomu ještě stále nedošlo o co tu jde, asi už mu není pomoci. ()
Natočit film o cigaretách osobně, přitom vtipně, zajímavě a přitom s rozhovory, které vede aktér/režisér v odění za velkou cigaretu (a s výrazem násilnického, zhoubičkovaného prodavače starožitných plyšáků), aniž by to vypadalo trapně, jako poslední filmy dua Vít/klusák ? To je hrozně těžký, jenže Ivo Bystřičan to zvládl a to s grácií a bez zbytečných strašáků. Skvělý dokument, který dost neprávem zapadl ve stínu Show!, nebo poloamatérských (sic společensky diskutovaných) Šmejdů. ()
No týkrávo..Lulda provokativně převlečený za cigáro chodí po všech čertech a strašně se diví, že se s ním nikdo nechce bavit a odevšaď ho vyhazují už na vrátnici. Jako sorry, ale já bych ho asi taky z fleku poslal do řiti protože tady je na první pohled jasné, že tenhle frajer nepřišel debatovat, ale obviňovat a dělat z protistrany kokoty. Dokument se ohání čísly a fakty, které dnes snad už nikoho nepřekvapí.. Ano, kouření chemkama napuštěného tabáku zabíjí(jaká novinka) a tabákové korporace nesou prvotní a zásadní vinu na smrti miliónů.. Dál a hlouběji už se ale Bystřičanovi nechce. Zjednodušuje, klouže po povrchu a přemýšlivější divák si na žádné filosofování a podrobnější pitvu problematiky nepříjde. Je to ale vcelku slušně natočené, padají tam fakt krutopřísné hlášky a základní myšlenka je minimálně chválihodná-takže ve výsledku za 3............................PS: Jsem nekuřák a zastánce tabáku. ()
Ivo Bystřičan pochopil zákonitosti televizního humoru a v kombinaci s vynesením vlastní kůže na trh přivezl na Jihlavský festival jeden z nejvtipnějších filmů. Na hraně mezi dokumentem (zpovídání politiků, lidí z cigaretového byznysu) a estrádou jak ze skryté kamery („cigáro ve veřejném prostoru“) rozehrává překvapivě přemýšlivou story o tom, proč kouříme, jak a kdy se k tomu dostaneme a jak je těžké se z toho dostat (self-shooting cam). Mohl bych mít výhrady, že snímek nejde až do takové hloubky, jak by si tématika zasloužila, ale dostat se přes hermetickou bránu mlčenlivosti lidí z branže by vyžadovalo pravděpodobně undercover operaci. ()
No, přece jen je lehčí přestat kouřit, než dostat objektivní interwiev od jednoho z několika korporátních dealerů nejužívanější drogy na naší planetě. A jelikož je nejúžívanější, tak je legální. Ano, s jistým omezením, které je v praxi stejně ignorováno a společnost je prakticky založena na chtěné i nechtěné toleranci vůči nikotýnovým otrokům. Oddanost té smradlavé, nechutné věci je vskutku u některých případů až fanatická. Cigareta jako absolutní vrchol. Vrchol čeho? Jakési lidské slabosti, nevůle, či přizpůsobení se standardu? Snad každý, kdo kouří, chce přestat, ovšem ono to nejde, i když režisér nám ukazuje opak. Možná, že kdyby každý uživatel drogy, který již nechce býti nadále uživatelem, natáčel svůj "boj" s vlastní vůlí na kameru, byl by výsledek lepší. Souboj psychické i fyzické závislosti lidé raději vzdávají, proč ne, když jsou jich po celém světě miliardy. A profit z lidské slabosti je vždy nejvýnosnější, takže nadnárodní výrobci se mohou i nadále schovávat za naivní prohlášení o lidské dobrovolnosti, či zaúkolované zaměstnance ochranky. Vždyť si jen hájí své právo zásobovat spotřebitele tím, co chtějí. No, chtějí...potřebují k životu, v některých případech, a přesto to nechtějí, ale musí, jinak by nemohli fungovat. Ani doma, ani v zaměstnání. Absurdní závislost si vyžaduje absurdní přístup, řekl si nejspíše Ivo Bystřičan, navlékající se do kostýmku bílo-žluté modly kuřáků a žádající o rozhovor s politiky, či manažery dealerských společností. Základní brzda dokumentu. Ivo není brán vážně a paradoxně hází klacky pod nohy celkovému vyznění svého profesionálně sestříhaného homevidea. Ale i přesto se mu podařilo zmapovat takový čecháčkovský přístup k tématu a pár rozhovorů přeci jen natočil. Na závěr. Jestliže žijeme ve společnosti, ve které je absolutní zákaz kouření nemyslitelný a považovaný za fyzické týrání, není v podstatě co řešit. Dokument pouze potvrzuje všeobecný přístup + několik statistik. Pro mě celkově průměrně zpracováno. S tímto tématem se toho moc nenadělá. ()
Galerie (25)
Photo © Česká televize
Reklama