Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává koncem dvacátých let a začátkem třicátých v idylické scenérii venkovského statku ve východním Polsku, kde žije pět slečen. Na statek se vrátí po mnoha letech Viktor Ruben (Daniel Olbrychski) jemuž lékaři doporučili odpočinek. Tady dojde ke konfrontaci vzpomínek, snů a životních osudů, které se vzájemně retrospektivně prolínají v iluzích. Dvakrát do téže řeky nelze vstoupit... (tahit)

(více)

Recenze (17)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Slečny z Vlčí, to jest mihotající smyslová poezie na filmovém plátně. Andrzej Wajda se již podruhé obrátil k předloze Jarosława Iwaszkiewicze (ve filmu se sám objeví), tentokrát k povídce z roku 1933. Poezie se noří v nejniternější pocity a dojmy smyslového vnímání lidského života. Je to o plynutí a konfrontaci s minulostí, s vlastními touhami, vzpomínkami a sny. Život je v zde kontrastu se smrtí, a právě pod jejím vlivem a v té její neúprosně bezprostřední blízkosti dochází k bilancování u sebe samého. To jsou chvíle, kdy si jedinec může uvědomit své nejšťastnější okamžiky žití, ale jak je lze vrátit, když nevinnost je ztracena věky nepřítomnosti? Návrat na místo mladické radosti a rozkoše života se stává nadějí, očekáváním i veselím zároveň, ale návrat do pocitů lásky zůstává jen toužebným přáním, neboť do stejných řek vstupujeme, a přesto nevstupujeme. Obrazy Edwarda Kłosińskiho jsou půvabným rámem mihotavé niterné poezii. Hrdinou niterné poezie je zde Wiktor Ruben (velmi dobrý Daniel Olbrychski), muž vyčerpaný monotónním životem a náhlou smrtí přítele, který se vrací na místo své mladické bujnosti. Ale mladické štěstí je už nenávratně ztraceno, i přes veškerou snahu. Mezi hlavní ženské postavy patří nejintimnější Wiktorova vzpomínka Julcia (zajímavá Anna Seniuk), nejmladší a nejsladší naděje Tunia (velmi zajímavá Christine Pascal s hlasem Aleksandry Jasieńské), se sebou samou nevyrovnaná a o to bezprostřednější Jola (dobrá Maja Komorowska), více sarkastická Zosia (zajímavá Stanisława Celińska) a intimně nešťastná Kazia (dobrá Krystyna Zachwatowicz). Pro sestry je neočekávané zjevení se Wiktora také návratem do sladkých časů mladických let, ale přes časem nabyté zkušenosti nelze udělat tlustou čáru. Z dalších rolí: Wiktorova starostlivá a doufající teta (Zofia Jaroszewska), Wiktorův strýc, očekávající brzkou smrt (Tadeusz Białoszczyński), manžel Joly v odloučení (Paul Guers s hlasem Stanisława Zaczyka), manžel Julcie a současný pán panství Kawecki (Zbigniew Zapasiewicz), stará matka sester (Joanna Poraska), či mužští návštěvníci Joly (Andrzej Szenajch a Andrzej Grzybowski). Slečny z Vlčí, toť nejintimnější poezie, sladká vzpomínka a niterní bolest zároveň. Život, smrt a láska. Erós je daimonem, který nemá vůbec žádné smilování se zaváháními v jeho přijímání. Skvostná filmová poezie! ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Byť mužom, ktorého chce každá žena, sa môže zdať na prvý pohlad ako šťastie, na ten druhý ale môže byť aj prekliatím. Neviete si potom vybrať, ženy sú neodbytné, žiarlivé a vy ste nakoniec sám. Po dostatočnom počte zhliadnutých Wajdových filmov usudzujem, že osudy jednotlivcov na pozadí velkých historických udalostí, alebo lepšie povedané v ich centre, ma emocionálne zasahujú viac, ako "iba" prosté príbehy. Slečny pôsobia ako taký uvolnenejší Bergman, a možno je aj dobre, že podobný námet ako Sepoty a výkriky bol uchopený tentokrát podstatne menej depresívnou formou. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Válečný veterán Viktor Ruben patří mezi ty, kterým válka vymazala dobu života mezi "příliš brzy" a "příliš pozdě". Z milostného románku se již nemůže stát nic jiného než existenciální drama. Teď snad trochu podrobněji: Viktor, vytřesen ze svého rituálního života smrtí svého kamaráda, se v rámci své ozdravné kůry vrací do míst, na která už dávno zapomněl, stejně tak jako na svou budoucnost a v podstatě i přítomnost. Ve Vlčí (či Vlčíně nebo prostě a lépe ve Wilkově) se setkává se svými nškdejšími kamarádkami (a kdyby byla budoucnost možná i milenkami). Ty je zde třeba nejdříve utřídit (a nejlépe i česky pojmenovat a očíslovat): Nejdříve se setkáváme s Tuniou (Týna, 1), která se objeví z ničeho nic, zřejmě se narodila po Viktorově odjezdu. V zápětí se setkáváme s Julciou (Julča, 2) a Jolou (Jola, 3) a dozvídáme se, že Fela (Fela, 4) zemřela na španělskou chřipku. Postupně se setkáváme i s dalšími: Kazia (v českém překladu se vyskytuje ve dvou mutacích Kazimíra, Mirka, zřejmě chybně, 5), Zosia (Žofinka, 6). Ke každé (nakonec i k Týně) vážou Viktora zážitky a ze zážitků buzené vzpomínky. Jak se s tím vyrovná - a jak se s tím vyrovnají ony? Je možné ještě (s některou z nich) navázat (právě ve Wilkově, lepší místo na to není) na válkou přetržený život? - Wajdovy filmy zpracované podle povídek Jarosłava Iwaszkiewicze (Slečny z Vlčí, Březový háj - ten především - ale i pozdější Puškovec) patří zřejmě k jeho největším přínosům světové kinematografii. - Lehce bych se jen pozastavil mezi Wajdovým zobrazením obou (současný a minulý) Viktorových pobytů ve Wilkově. Retrospektiva prvního pobytu se odehrává pouze na narativní úrovni (vidíme jen milisekundový obraz Fely), a není tedy v proporci s Iwaszkiewiczovou povídkou, kde je přirozeně vše na jedné úrovni (samozřemě narativní). Pohledy zpět (především do sexuální oblasti) by více odpovídaly pojetí autora povídky. ()

Jehan 

všechny recenze uživatele

Skvělý komorní film, ve kterém Wajda dokázal, že je schopný empaticky uchopit jakýkoliv námět a vybrousit ho do drahokamu. Zdeptaný hlavní hrdina přijede na venkov a zanechá po sobě zkázu v srdcích žen, aby odjel vlakem, kde se v kupé setká s autorem literární předlohy Jaroslawem Iwaskiewiczem. To je geniální detail, kterým velikán světové kinematografie skládá hold velikému spisovateli. Bouřlivák Olbrychski opět pokorně posloužil svému mistrovi a i dámám je třeba vyseknout velkou polsky galantní poklonu. Smutně krásný film. Díky za něj. ()

SAINTS 

všechny recenze uživatele

Wajda jeden z najlepšich europskych režiserov nakrutil poeticku miestami filozoficku dramu s prvkami romantiky Slečny z Vlčian.Zivotom sklamany Viktor sa po pohrebe jedineho kamarata zruti, lekar ho pošle na vidiek a tu sa Viktor znovu stretava so sestrami ktore nevidel 15 rokov.Je nemylo prekvapeny ked zisti že jedna so sestier už nežije.Najviac si rozumie s najmladčov s sestier ktora by si ho aj vzala ale Viktor jej city nie je schopny opetovat.Na konci Viktor po tom čo sa s každym rozluči odchadza s vlakom spet odkial prišiel s vedomim že svoju šancu na štastie premarnil pred 15 rokmy a teraz je už všetko davno preč a minulost zostava navždi minulostov. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama