Pohádka pohádek

Rozhodně zajímavé svou groteskní náladou, které propojuje všechny tři jinak ne zcela sourodé příběhy. Ve své komediálnosti velmi trpké a v mnoha momentech nečekaně drsné a otevřené. Pokud něco Pohádce pohádek opravdu zoufale chybí, je to atmosféra a ta pravá pohádková osudovost. Rozhodně však neabsentuje tvůrčí odvaha. Matteo Garrone předkládá příběhy osekané téměř až na dřeň. Nesnaží se podbízet výraznou rytmizací, a dokonce se vyhýbá očekávanému velkolepému finále s šablonovitou pointou. Vždyť pohádky mají své poselství zakódované přímo v příběhu a není třeba je znevažovat vygradovaným závěrem. Neberte však vážně ty silné proklamace o vizuálním vizionářství, Garrone není v obrazovém vyprávění tak silný jako jeho současníci Sorrentino či Singh. Navíc snímek několikrát zradí příliš animované efekty v důležitých momentech. Na druhé straně je třeba uznat, že veškeré lokace jsou opravdu dechberoucí. (30.08.2015)

Já hlupák zase čekal kdoví co a on je to jen ubohý slaboučký čajíček. Brutálně dobře nasnímán a pár moc pěkných efektů je přidáno jako bonus, ale je to stále jen čajíček. Mimochodem dovolím si menší odbočku k tomu obříkovi, který je v každém záběru výrazně jinak vysoký. Příliš nechápu, jak tvůrcům něco tak podstatného mohlo uletět. Ani jeden příběh není nikterak závratně zajímavý a přestřelená stopáž tomu také vyloženě nepřidává. V podstatě se jedná o tři jednoduché pohádky, které se v závěru protnou. Nemohu říct, že by byly v něčem vyloženě děsivější či perverznější, než je náš pohádkový standard. Jsou jen trochu jiné, než na co je člověk zvyklý, proto tady je i to přemrštěné hodnocení. Já tedy rozhodně svědkem nějakého filmového zázraku nebyl. Slabé 2 kousky. (04.09.2015)

Artová rozprávka pre dospelých? Aj na dnešnú dobu pomerne odvážny film, ktorý sa nesnaží prvoplánovo zapáčiť divákovi (čo je u „rozprávky“ dosť nečakané), ale namiesto toho je maximálne verný pôvodným rozprávkovým predobrazom. Dnešnému divákovi rozmaznanému disneyovkami niečo podobné nemusí byť po chuti, ale rovnako ako bola aj tá Červená Čiapočka zožratá vlkom, Šípková Ruženka znásilnená, v Popoluške sa usekávali prsty a Malá morská víla spáchala samovraždu, tak aj Rozprávka rozprávok plne rešpektuje svoju predlohu a tak sú tie „rozprávky“ skôr trpkými príbehmi, ktoré neraz nemajú ďaleko od hororu. V podstate The Tale of Tales už v úvodných desiatich minútach, kde sa to hýri nahým ženským poprsím dá jednoznačne najavo, že toto je podívaná výhradne pre dospelých a nie pre deti, a že neskôr dôjde aj k sťahovaniu z kože už radšej pomlčím. A práve táto neprikrášlená podoba, v ktorej jednotlivé príbehy film servíruje mi je na ňom najsympatickejšia. Film nejde naproti tomu čo súčasný divák očakáva, keď sa povie „fantasy rozprávka“. Nesnaží sa dokonca ani o výraznú rytmizáciu jednotlivých príbehov, nejako ich dramaticky sceliť (aj keď strih je bravúrny) alebo o veľkolepý záver s morálnym posolstvom ako je zvykom z terajších rozprávok. To je totiž zakódované v samotných príbehoch, takže ho film divákovi nepotrebuje naservírovať na podnose aj s dostatočným vysvetlením. Do toho všetkého si je potrebné domyslieť pomerne pomalé tempo a divácky značne nevďačný film je na svete. Mne však práve týmto neštandardným, respektíve neštandardným na dnešnú dobu, prístupom prišiel fascinujúci. Väčšina mainstreamových divákov niečo podobné asi tak ľahko nezvládne, ale kto je trpezlivý a ochotný pristúpiť na trochu tej inakosti a akceptovať, že nie všetko je láskyplný Disney, tak ho tu čaká ojedinelý zážitok, do ktorého sa bude síce o niečo dlhšie dostávať, ale postupne ho pohltí. Rozhodne to nie je bez múch, ale garantujem, že niečo podobné tu dlho nebude. Rozprávka rozprávok tak nakoniec ani nie je rozprávkou v pravom slova zmysle, ale drsným príbehom o ľudskej krutosti, o ľudských nerestiach, roztopašnosti a závisti. V podstate o tom načo by sa mali deti od mala pripraviť a nie servírovať im naivné rozprávajúce zvieratká. Ale aj tak, na The Tale of Tales ich rozhodne neberte! Toto je film výhradne od osemnásť vyššie. CELKOVO: 3,5* (7/10) (11.09.2015)

Že by návrat skvělé italské filmařiny, navíc se známými tvářemi světové kinematografie? Na první pohled jsem si myslel, že to bude levná záležitost bez nápadu, ale tohle je krásně vizuálně zpracované, navíc s duší skutečných pohádek, tedy hororových příběhů, které lidé tak měli a mají rádi. Neskutečné překvapení. (10.09.2015)

Garrone príjemne prekvapil. Takúto mieru fantastickosti a premyslenosti som už dlho nevidel. Nechcem to definovať ako artová rozprávka hoci niektoré atribúty to určite spĺňa. Dokonca si to celkom presvedčivo hrá s takou až Gilliamovskou definíciou podivnej krásy. Výprava, kostými, efekty( hlavne tie obludy) sú fantastické. Desplat veľmi citlivý hoci bez výraznejšieho motívu a herci bez výraznejších výčitiek. Rozkúskovanosť príbehov má svoje opodstatnenie a dramaturgicky sú uchopené veľmi dobre. Ani jeden nemôže byť definovaný ako nudný, pritom každý si zaslúži prívlastok nechutne pekný. V zásade som veľmi nadšený a pevne verím že toto nie je posledný krát čo niečo takéto vzniklo. Naozaj je v súčasnej kinematografií žalostne málo výborných fantasy príbehov. Dôvod prečo nedávam plný počet je ten že aspoň jedna poviedka mohla mať dramaturgicky vyhrotené a temné finále. Takto všetky končili v rovnakej atmosfére ako začínali. Čo bol rozhodne úmysel, ale zároveň mne osobne to príde trocha ľúto. Inak výborná záležitosť. (18.11.2015)