poster

Kukuřičný ostrov

  • Gruzie

    Simindis kundzuli

  • Francie

    La Terre éphémère

  • Německo

    Die Maisinsel

  • anglický

    Corn Island

  • Slovensko

    Kukuričný ostrov

Drama

Gruzie / Francie / Německo / Švýcarsko / Česko, 2014, 100 min

(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Narciska
    *****

    Věřili byste, že lze natočit příběh, kde hlavní roli hraje ostrov kdesi na řece při úpatí Kavkazu? A na tom ostrově se zabydlí dědeček s vnučkou letos, stejně jako loni a dá-li Bůh i příští rok. Věřili byste, že se může celý film točit kolem toho, jak si staví z fošen dům a střechu z rákosí, jak se starají o mladé výhonky a čekají na kukuřičné klasy? Věřili byste, že jde takřka se zatajeným dechem sledovat dvojici, co nepotřebuje komunikovat slovy? Zatímco zpoza stébel kukuřice zní tklivá a silná píseň. Píseň o samotě a odloučení. Píseň o kráse a tíze života. Píseň o lásce a dospívání. Kukuřičný ostrov, filmový zázrak posledních let.(17.8.2017)

  • Slarque
    *****

    Nádherný a silný film, který plyne jako řeka, která ovládá životy našich hlavních hrdinů. Abcházský stařec se svou vnučkou většinou nepotřebují zbytečná slova, oba vědí jaké je jejich místo a co mají dělat. Vzhledem k místu děje to ovšem vypadá, že napětí je tu téměř permanentní. Takže to jde i bez dialogů a s minimem děje, abych seděl, koukal a ani nedutal. Poklona!(14.1.2015)

  • Madsbender
    **

    [IFF 2014] Prchavý lyricizmus, ktorého kúzlo sa s príchodom slov vytráca a zostáva len pocit síce dobrého, ale už videného. Viac viz. festivalový denník. UPDATE: Pôvodne som už nemal v pláne, vzhľadom na zhrnutie vo festivalovom denníku, hodnotenie meniť, ale nebudem sa držať späť. Ovašviliho podobenstvo zo mňa vyprchalo takmer okamžite po projekcii a spätne sa domnievam, že bolo len zbytočne naťahovanou a rozvláčnou stratou času. Neprináša totiž nič iné a vlastne ani zaujímavé, len povrchnú prvoplánovú symboliku a pekné, no bezcenné obrazy. 45%(10.11.2014)

  • F.W.Colqhoun
    ***

    Rochnění se v poezii prostého života. Je to pěkné, je to fotogenické, svým způsobem opojné. Do značné míry strašně nevěrohodné. Jeden těžko nepodléhá tváří v tvář adoraci čistoty života v přírodě hnidopišství: proč dědek drží pádlo jako poprvé v životě? Proč není ve výbavě JEDINÝ předmět, vyhlížející jako produkt 21. století? Muka mi navozovalo zejména dědovo počínání při stavbě chatrče - a to prosím nejsem žádný kutil. Ještě nepatřičněji působilo mlčení, k němuž prostě nebyl jiný důvod než tušené přesvědčení tvůrců, že pěstitelé kukuřice, nemajíc přístup k drbům na internetu, trpí deficitem konverzačních témat. Křečovité lpění na prostotě, doprovázené skoro hipsterskou posedlostí vintage-lookem, rušilo natolik, že jsem se na prvobytně pospolnou autenticitu napojoval jen se značnými obtížemi. Byla by z toho ale hezká reklama na oudoorový hadry.(11.4.2015)

  • Pluhy
    ****

    Poetika na způsob Kim Ki-dukova Jaro, léto, podzim, zima... a jaro. Lyrický příběh beze slov, jehož děj se posouvá společně s rostoucí kukuřicí na malém ostrůvku. Se sazeničkou pokládá stařec základy dřevěného domku a přiváží v loďce svoji vnučku. Jak kukuřice roste, tak přibývá i počet lodí s válečnými žoldáky ve výbušném konfliktu na hranici mezi Gruzií a Abcházií, kteří se plaví kolem staříkova domku. Obrazově naprosto skvostný příběh, vypráví chvilkami příběh až přespříliš krkolomně a zdlouhavě.(9.7.2014)

  • - Snímka bola nakrútená na 35 mm filmový materiál. (Zdroj: ASFK)

  • - Film byl na 49. ročníku karlovarského festivalu v roce 2014 oceněn Křišťálovým globusem. (nicolcat)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace