Reklama

Reklama

Kukuřičný ostrov

  • Gruzie Simindis kundzuli (více)
Drama
Gruzie / Německo / Francie / Česko / Kazachstán, 2014, 100 min

Řeka Inguri tvoří hranici mezi Gruzií a odtrženou republikou Abcházie. Napětí mezi dvěma státy se od války v letech 1992-93 příliš nezmenšilo. Každé jaro přináší řeka úrodnou půdu z Kavkazu dolů na planiny Abcházie a severozápadní Gruzie. Vytváří malé ostrovy, útržky země nikoho. Ostrovy jsou rájem pro divoká zvířata a někdy také pro lidi... Náš příběh začíná, když na jeden z ostrovů přichází starý abcházský farmář. Stařec si postaví chatrč, ve které žije se svou mladičkou vnučkou. Zryje zemi a společně sázejí kukuřici. Tak jako zraje kukuřice, dozrává i mladá dívka v ženu a blíží se neodvratná konfrontace s koloběhem života, který nelze zastavit. (Artcam Films)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (89)

tron 

všechny recenze uživatele

Vraveli mi, že je to trochu ako tento najlepší film na svete. A istá, hoci malá, podobnosť tam naozaj je, či už čo sa týka vysokého počtu nemých scén, sily prírody, od zvyšku sveta izolovanej stavby, nízkeho počtu postáv a istej poetiky. Napriek tomu Kukuričný ostrov na Ki-duk Kimov geniálny film nemá. Ani náhodou. A postavy ma nebavili. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Když jsem se na KVIFF bavil s klukama z 3Kino o filmech, jedním z filmů, který nebetyčně chválili byl i Kukuřičný ostrov a nutno říct, že se opět ukázala podobná filmová vlna, protože tohle obrazové mistrovství Georgije Ovašviliho mě naprosto rozsekalo. Schopnost vyprávět příběh obrazem a dokonce mu dát závěrečnou i emotivní katarzi bez jediný věty, to je absolutní majstrštyk. Člověk se sice skoro nic nedoví o postavách, které sleduje, v duchu otázek proč a jak, ale podstatu filmu jsem vnímal v absolutním sblížení s přírodou a kusem půdy na které žiji a to jak v dobrém, tak v krutém. ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Folklorní balada o boji s živly, soužití s přírodou a probouzení dívčího těla. Konzervativní režijní styl, vláčně lyrické záběrování, typově výrazně vybrané hlavní role a působivá výprava. V podstatě jediné, co tomu lze vytknout, je návodná hudba a jistá forma koženosti, která jde jistě ruku v ruce s žánrem, ale zároveň se dá uchopit podstatně elegantněji (viz třeba podobně laděný Med Semiha Kaplanoglua). [65%] ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Vůbec se nedivím, že tento film na festivale v Karlových Varech vyhrál Křišťálový glóbus. Ono se v něm totiž moc nemluví, ale příběhově se toho v něm děje tak strašně moc. Vzorový je výběr lokace Kukuřičného ostrova, na kterém se vlastně odehrává celých 100 minut. Dlouho jsem se nesetkal s tak krásnou kamerou. Ten ostrov mi vůbec nebyl jedno a přitom to byla bezvýznamná půda, která se náhle objevila uprostřed řeky na hranici dvou států, které někdo nemusí považovat za státy a už vůbec ne za hranici. Poetika obrovská, zážitek jedinečný. Jen škoda, že jsem si plno věcí musel domýšlet. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, co se starýmu točilo v hlavě, než jsem pochopil, proč to všechno dělal. Filmově ale bezchybné. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Obrazová "back-to-basics" relaxácia, tematicky tak trochu blízka Mallickovej Tenkej červenej čiare. Vojnové územie, malý ostrov na jazere a na ňom životom v tvári zvráskavený dedo a nevinná dospievajúca vnučka. Stavanie drevenej chatrče, sadenie kukurice, lovenie rýb. Minimum hudby a takmer žiadne dialógy. Iba občasná búrka, preplávajúci čln s vojakmi či nědaleká streľba v lesoch kontrastne narušujú ukľudňujúcu poetiku filmu. Širokouhlo vynaliezavo, napriek priestorovo malému dejisku nikdy nenudiac nasnímané. Dávno ma tak nebavil film, v ktorom sa tak málo dialo. Bravo. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (2)

  • Snímka bola nakrútená na 35 mm filmový materiál. (Zdroj ASFK)
  • Film byl na 49. ročníku karlovarského festivalu v roce 2014 oceněn Křišťálovým globusem. (nicolcat)

Reklama

Reklama