Obsahy(1)
Řeka Inguri tvoří hranici mezi Gruzií a odtrženou republikou Abcházie. Napětí mezi dvěma státy se od války v letech 1992-93 příliš nezmenšilo. Každé jaro přináší řeka úrodnou půdu z Kavkazu dolů na planiny Abcházie a severozápadní Gruzie. Vytváří malé ostrovy, útržky země nikoho. Ostrovy jsou rájem pro divoká zvířata a někdy také pro lidi... Náš příběh začíná, když na jeden z ostrovů přichází starý abcházský farmář. Stařec si postaví chatrč, ve které žije se svou mladičkou vnučkou. Zryje zemi a společně sázejí kukuřici. Tak jako zraje kukuřice, dozrává i mladá dívka v ženu a blíží se neodvratná konfrontace s koloběhem života, který nelze zastavit. (Artcam Films)
(více)Recenze (100)
Tohle je vlastně čistokrevná filmová báseň, žánr, na který se od dob Ingmara Bergmanna poněkud pozapomnělo, ale který (jak se zde vlastně dokazuje) je stále sázkou na jistotu... ()
Fascinující poetická lahoda. Nabízí neobyčejný zážitek, který vás naplní mnoha dojmy a omámí hloubkou myšlenky. To vše s minimem dialogů, i proto je tak okouzlující. ()
Při pročítání programu festivalu jsem se zhrozil. Hlavní soutěž, něco na styl zahrádkářského filmu o tom, jak se pěstuje kukuřice. V duchu vidím starce, jak bere rýč, po 20 minutách táhlých záběrů pytlík se semeny, po dalších úmorných 40 minutách to laskavě vyroste... Bože ať už to sklidí a můžu se jít najíst. Naopak mě čekalo docela překvapení. Na to za jakých podmínek to vzniklo, na to, že se děj odehrává na jednom místě, což pro většinu filmů bývá cesta do pekla, tak to fungovalo. Záběry kamerou byly krásné a člověk opravdu dostal pohled někam, kam se běžně nepodívá a co by běžně asi ani nepochopil. Než jako příběh jsem to vnímal spíše jako dokument toho, co někdy člověk v takových podmínkách musí udělat. Je to artový film, musíme se na tento film dívat trochu jinou optikou, ale je to opravdu dobrý artový film a opravdu sdělí zásadní poselství, včetně dojmu, který to ve vás zanechá. Z filmů v soutěži si vítězství jistě zasloužil. ()
Příjemný film, ve kterém se sice nic moc nedělo, ale přesto se mi líbil. Výborná kamera a vzhledem k jeho "němosti" se mohlo přidat i více hudby. Připomněl mi vzdáleně podobný snímek Mandarinky, ovšem ten byl ještě o třídu lepší :) ()
Takový relaxační skoro-dokument, zajímavý, příjemný. 75%. ()
Neuvěřitelný zážitek. Takřka beze slov vypráví režisér jednoduchý příběh. Vynikající kamera podtrhla celé dílo. Konec mně trochu zklamal, čekal jsem přeci jen něco kreativnějšího co by umocnilo tak silně emotivní dílo. Zhlédl jsem jedním dechem a nevěřícně zíral na skvost ve filmové branži. Tohle je jeden z filmů, pro který mám tento druh umění tak moc rád. Doporučuji jen pro milovníky uměleckého filmu....:-) ()
Působivý pomalý film, který je přesvědčivý, když se v něm "nic neděje" a sílu trochu ztrácí, když přichází zápletka a "akce". Celkový dojem oslabuje i trochu předvídatelný závěr. ()
Ta kamera je fakt úžasná. Však když prvních 20 minut nepadne žádné slovo a přesto vás film zaujme, musí tam být něco, co za tím stojí. Děda jak kdyby se do role narodil, vyloženě do ní sedí. Jen tedy těch slov bylo vskutku až příliš málo, přece jen, že by spolu on s vnučkou tak málo mluvili, bylo až divné. I ten konec mi tam chyběl méně otevřený, to by tomu slušelo víc. Ale poctivé 4* z toho určitě budou oprávěně. ()
Nádherne širokouhlo zobrazená krajina s PRÍBEHOM, čistá očista meditácia. ()
Tento film měl vše, aby upoutal diváka k obrazovce - poutavý příběh, silné emoce, trochu tajemna z neznalosti souvislostí místa a konfliktu a super poetiku. Málo slov jen dotváří charakter filmu. ČT art opět nezklamalo, prostě jsem si to užil. ()
film, ktorý neosloví v dnešnej dobe každého. je to film o živote, jeho jednoduchej nádhere, keď je človek spojený s prírodou, no zároveň o krutosti, či skôr neúprosnosti cyklov, ktoré ani človek neovplyvní. príbeh úplne jednoduchý, ideálna meditácia, ktorý len občas naštrbí zvuk paľby zo samopalu a tá nás vracia do reality. čas pri sledovaní plynul zľahka a podanie kamery, nás postavilo priamo na ostrov, aby sme sa zblízka zúčastnili tejto komornej výpovede. ()
Dobrý, aj keď trochu pózerský a konštrukčný prístup, atmosféra mnohých scén má najväčšiu silu v tom, po rokoch mi navodili chvíľami podobný zážitok akp sa podarilo úžasnému japonskému filmu Ostrov. A aj na tomto kukuričnom cítime miestami uhrančívú atmosféra, lenže charaktery - postavy sú postavené trochu "divadelne" . Akýsi zvláštny systém inscenacii, napriek snahe o kompaktnosť, delí film minimálne na dva druhy "podívanej": dramatické, sošné scény , neveľmi presvedčivé a na skvelé scény, v ktorých sa nič nedeje, nikto nehrá ( a na nič sa nehrá), tie sa snažia navodiť akýsi "fíling" dokumentarizmu, lenže, keď sa do toho zase vložia herci s vervou a najmä to dievča, ten mrazivý pocit dobrého kina sa stráca. V tých KáVé je súťaž čoraz menej zaujímavejšia, ťakže Glóbus po zásluhe, ()
Očividně mají problém s komunikací - děd a vnučka, ale co už. Jinak hezky natočený, některý záběry jsou opravdu nádherný, příběhově mě to moc nebavilo. Čekal jsem vyšší kvalitu. ()
Nádherně starosvětsky poetický film o tom všem, co civilizace našeho typu zabila a zabíjí. Úžasné, s jak málo slovy a prostředky je možné poměrně napínavě vyjádřit tak mnoho! ()
Film, který dává tolik otázek, ale nenabízí odpovědi... V pravdě, kdybych si nečetl dopředu hodnocení zde, asi bych to po 10min přepnul. Film vyzařuje jistý klid a ukazuje jednoduchost bytí, které však pro mne bylo v nepochopitelnem kontrastu s soudobymi prvky moderní civilizace. ()
Reklama