Belgica

Film mi pripomenul klubovu atmosferu belgickych podnikov. Hudobna mlsanica a parenica od zaciatku po titulky. Soulwax. Dejovost neutrpela a vsetko do seba pekna zapada. Brachovia (mladsi slusnejsi sympatak a starsi otec a partymilovnik) riesia svoje problemy kde podnik Belgica predstavuje akesi Medium. Groeningen pokracuje v tematike. Podobne aj ked troche tazivejsie a socialnejsie je to v Broken Social Breakdown. Film jednoznacne stoji za zhliadnutie. (02.11.2016)

V nedávné době druhý francouzský, i když v tomhle případě spíše více belgický snímek, který se věnuje relativně mladým lidem, snaží se zachytit určitou atmosféru a vlastně i dobu. A to se mu daří, stejně jako se to podařilo snímku "Après mai", ale mě prostě nedovedou postavy zaujmout, stejně tak ani příběh mě nebere. (20.06.2016)

Belgický snímek, v jehož hlavní roli je bar. I tak by se dal charakterizovat skvělou hudbou našlápnutý poslední film, který jsem ve Varech tento rok viděla. Unavená a vykoukaná jsem se v sobotu večer bála, že v kinosále zaspím, ale Belgica mi to nedovolila. Dějová linka hudebního dramatu připomíná tu nejlepší party, jakou jste kdy zažily, po které však následuje velmi bolestivá kocovina. Publikum si při projekci podupávalo do rytmu a nejen já jsem asi dostala chuť do podobného klubu vyrazit. Soundtrack od formace Soulwax je nedílnou součástí celkového skvělého zážitku. (11.07.2016)

Jazda na pozadí eklektickej a elektronickej hudby za cestou poznania seba samých a hľadania šťastia. Film o tom, čo sa stáva, keď už človek prekročí určitú hranu...a život sa začne točiť už len okolo hudby, prachov, sexu a drog. Nemyslím si, že film ma dlhú minutáž... je presne načasovaný aby zvýraznil celú atmosféru klubu a aby divák mal pocit, že naozaj v klube bol. Čo sa podarilo minutážov filmu, strihom a kamerou. Za výbornu hudbu dávam piatu hviezdičku. (06.03.2017)

Velice slušný drama, kterýmu škodí jenom přemrštěná stopáž - úvodní půlhodinka by se dala klidně šmiknout pryč. Každopádně je to zajímavě vystavěný na tom, jak dva nezkušení bráchové otevřou bar (klub, diskotéku), a přitom nemají moc tušení, co s tím. No ono se jim začne dařit a hlavně jim to začne přerůstat přes hlavu, především pak staršímu z nich. No a tady jsem si vzpomněl na text ze skladby od D. Kollera: "...i když už nejde zrychlovat, bereš ten nejrychlejší vlak, co v zakázaným pásmu lítá...". Vedou se tam obchodní spory, osobní spory, opilý spory, no je to vcelku náročný, ale naprosto chápu tu postupnou gradaci mířící až k závěru. Dobře jsou vybraní i herci (nejen ti hlavní), o soundtracku z prostředí baru není třeba mluvit, takže až na tu stopáž jsem byl docela spokojenej. (25.09.2016)